V Dubaji žije Jan Podzimek šest let a dostal se tam přes nadnárodní korporaci ve zdravotnickém odvětví. Jak vidí život tam a u nás?
Co vás do Dubaje původně přivedlo?
Žil jsem na Filipínách a po návratu do Česka mě firma vyslala na projekt do Dubaje, kam jsem párkrát zaletěl. Dubaj mě zaujala, a když mi potom jednoho dne zavolala kolegyně a nabídla mi svoji tamní pozici, vzal jsem těhotnou manželku, dvouletého syna a jeli jsme. Bylo to velké rozhodnutí, protože jsem dostal roční smlouvu, takže dlouhodobá vyhlídka byla nejistá, ale v životě se mi párkrát vyplatilo zavřít oči a skočit. Takže jsme vyrazili a dodnes nelituji.
Čím se tam zabýváte dneska?
Dnes jsem v téže firmě, vystřídal jsem ale pozice a teď pracuji jako projektový manažer. Je to zajímavá práce, hodně virtuální, řídím tým, který je rozesetý po celém světě, a jednou za čas také cestuji, což jsem měl vždy rád.
Jak se liší mentalita místních od té naší?
Ve Spojených arabských emirátech, kde žije zhruba 9,5 milionu lidí (údaj z roku 2020), je místních, tedy původních Emiráťanů, jen zhruba deset procent. Většina lidí jsou tedy cizinci (expati), kteří nemají místní občanství. Vízová politika se mění a v poslední době se rozšířila škála různých typů víz, obecně ale platí, že většina expatů v Emirátech si musí pravidelně obnovovat víza a na místní občanství dosáhne jen málokdo. Vládní instituce udávají, že v Emirátech žije přes 200 národností, přičemž největší část celkové populace představují Indové a Pákistánci. Když jsem se přestěhoval do Dubaje, bylo v naší kanceláři okolo 400 lidí, z toho ale jen dva Emiráťané. Místní lidé jsou tady neuvěřitelná směska z celého světa a je vždy zábava hádat, odkud dotyčný člověk je nebo z kterých koutů světa byli jeho rodiče. Řekl bych, že dubajskou mentalitu ovlivnila ta britská. Lidé jsou k sobě zdvořilí a ohleduplní, hluboké vztahy se ale zřídkakdy navazují rychle. Samotní Emiráťané jsou z mé zkušenosti přátelští a zdvořilí.
Jak se liší životní styl místních od našeho?
V porovnání s Českem se tu žije aktivně spíš večer, až hluboko do noci. Přes den hlavně v letních měsících, kdy je horko, se lidé schovávají před sluncem a vycházejí až po jeho západu, kdy potom večeří a jdou za kulturou nebo aktivitami až hluboko do noci, a to i s dětmi. Během ramadánu, nejdůležitějšího arabského měsíce, zavírají obchody až po půlnoci. Večerní život ale spíše platí pro Araby, vzhledem k rozmanitosti obyvatelstva bych nechtěl generalizovat. Různé národnosti vyznávají různé životní styly.
Co vás nejvíc překvapilo, ať už příjemně, nebo nepříjemně?
Překvapilo mě, jak moderní a vyspělá je Dubaj v mnoha oblastech, třeba ve státní správě (e-government). Například jak organizované je vyřizování víz nebo třeba zapojení vody a elektřiny pro nový dům. Vše se zajišťuje přes aplikace. Když jsem si jednou nevěděl rady a zašel do pobočky státní správy, ukázali mi tutéž aplikaci, co mám nainstalovanou, a pomohli mi navigovat přímo v mém telefonu. Také tu vláda umí zavést rychle a efektivně změny, příkladem je změna pracovního týdne (některé arabské země, včetně Emirátů, měly pracovní týden od neděle do čtvrtka), který se od ledna 2022 změnil na evropský, tedy pondělí–pátek. To jsme se ale dozvěděli tři týdny před koncem roku, takže změna byla trochu dobrodružná. Překvapuje mě také, jak rychle se Emiráty přibližují západním zemím. Když jsem se sem přestěhoval, nebylo například povolené soužití nesezdaných párů nebo postoj k alkoholu byl tvrdší. To se ale mění a občanské právo a postoj k věcem, které jsou citlivá témata pro muslimy, se mění.
Je něco, s čím jste se tam dodnes nesmířil?
V Dubaji je jen pár věcí, co by mi vadily, jedna z nich je bezpečnost na silnicích. V Dubaji jsou velmi efektivní v používání kamerového systému na silnicích a v zavádění vysokých pokut, což vede ke zlepšení bezpečnosti, styl řízení některých řidičů je ale trochu rodeo, takže člověk musí být opatrný. Další věc je horko v letních měsících (červen–září), s kterým jsem se sice nějak naučil žít, ale když se k tomu přidá vlhkost, je lepší plánovat pobyt mimo Dubaj a zchladit se. V létě se Dubaj vylidní, kdo může, odjede strávit léto do svých zemí, nebo alespoň plánuje prázdninový pobyt v chladnějších destinacích.
Chybí vám z domoviny něco?
Chybějí mi chladná rána a zhluboka se nadechnout čerstvého vzduchu, tak jak je to v Česku třeba na jaře nebo na podzim. Udržuji kontakty s kamarády a pravidelně do Česka jezdím ať už za rodinou, nebo služebně, takže jsem si docela zvykl a moc věcí mi nechybí. Našel jsem si způsob, jak si věci z Česka, nebo alespoň velice podobné, buď najít v místních obchodech, nebo třeba uvařit.
Co naopak vnímáte jako lepší než u nás?
Určitě bezpečnost, která je v Dubaji a Emirátech vyhlášená. Vnímám to jako velký rozdíl oproti Česku. Například nezamykáme kola, když si člověk něco odloží na veřejnosti, nemusí se o to bát. Sám jsem měl třeba zkušenost, kdy moje kolegyně z Jihoafrické republiky odlétala z Dubaje zpátky domů a zapomněla telefon na letišti. Telefon se ještě tentýž den našel a druhý den už byl v letadle do Johannesburgu, kde si ho vyzvedla. Také se mi líbí celková nálada a to, jak se k sobě lidé chovají. Vnímám to jako trochu jiné než v Česku, lidé jsou tady k sobě ohleduplnější, přátelštější a cítím obecně pozitivní náladu. Spousta lidí, co jsem tu potkal, plánovala zůstat jeden, maximálně dva roky, ale už nikdy neodjeli. Zmiňoval jsem, že horko a vlhkost můžou být v létě nepříjemné, ale v ostatních měsících je tu pěkně počasí, které je ideální například pro sporty. Když chci vyrazit na kole, nemusím se bát, že po cestě zmoknu. V Dubaji se uvádí okolo 16 deštivých dnů za rok, což znamená, že ostatní jsou většinou slunečné, takže sportovat nebo vyrazit na pláž se dá prakticky kdykoli.
Vědí místní o Česku?
Na dotaz, odkud jsem, někdy odpovídám „z Evropy“, protože Česko tu není úplně známé. Hodně lidí zná Prahu a některé české fotbalisty, pro detaily ale někdy musím vysvětlit, kde Česko leží.
Jaké jsou cestovatelské zvyklosti místních? Ať už do zahraničí, nebo v rámci vlastní země?
Doporučuje se vyhnout cestování o státních svátcích, jako je třeba konec ramadánu nebo začátkem léta, když skončí škola, protože to je doba, kdy místní vyrazí domů do svých zemí nebo na prázdniny. Letecká společnost Emirates létá do celého světa, takže cestování je velmi pohodlné. V kurzu jsou poslední dobou země jako Gruzie nebo Uzbekistán, protože jsou blízko a mají chladné klima, ale jinak se cestuje kamkoli. V rámci Emirátů jsou typické staycations (většinou luxusní hotel v Emirátech na víkendový pobyt) nebo v zimě glamping (= glamorous camping neboli luxusní kempování), což byl pro mě úplně nový pojem.
Jakých pět míst byste ukázal kamarádovi z Česka, který v Dubaji ještě nebyl?
Určitě bych ho vzal do pouště, což je unikátní zážitek a spousta společnosti nabízí desert safari s průvodcem nebo se dá půjčit bugina a volně jezdit v dunách. Poušť má své kouzlo a pro Čechy je to oblíbený zážitek. Návštěvy také rád vodím do staré Dubaje, která má ještě nádech starého arabského světa, což je velice jiný zážitek než moderní Dubaj. Třeba na súku (arabské tržiště), kde vám povídaví prodejci nabízejí koření nebo látky, si člověk připadá, jako kdyby cestoval zpátky v čase. Za vidění také určitě stojí Burdž Chalífa, nejvyšší budova na světě (829 m), umělý ostrov ve tvaru palmy, nádherné pláže nebo se dá třeba vyrazit na trek do emirátských hor.
Vaše nejoblíbenější místo nebo zážitek?
Pěkný zážitek je na severu Emirátů, kde je perlová farma. Perly byly jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů před tím, než tu našli ropu, a tradice se zachovává v muzeích a některých rodinách. Zajímavé je se tam dozvědět, jak se perly lovily a jak se kultivují. Kultivace znamená, že se napomůže procesu tvoření perel a do perlorodky se umělé vpraví kousek lastury, který se po letech obalí a vznikne perla. Na konci exkurze jsem si potom mohl sám vyzkoušet otevření lastury a opravdu jsem perlu našel. To byl zážitek hlavně pro naše děti.
A oblíbené místní jídlo?
Stále ještě objevujeme arabskou kuchyni, předtím jsem nevěděl, jak je chutná a pestrá, třeba kolik různých dezertů existuje. Nejvyhlášenější z arabských kuchyní je libanonská, která nám opravdu chutná. Díky rozmanitosti populace a velkému počtu minorit tu člověk najde autentické kuchyně z celého světa. Dá se velice jednoduše objednat dovážka ze všech restaurací. Jedna z našich oblíbených je třeba pákistánská, ale pravidelně střídáme kuchyně celého světa. K mým oblíbeným pokrmům v Emirátech patří birjání, tedy aromatická rýže s masem, které se tu obecně těší velké oblibě.
Kterých pět výrazů byste použil pro popis Dubaje a jejích obyvatel?
Světová, jedinečná, dynamická, rozmanitá, aktivní.
