Plastika Evy Kmentové v Karpuchina Gallery

Závěsná plastika z osinkocementu a kovu o rozměrech bezmála dva na dva metry, kterou Kmentová vytvořila ve svém vrcholném tvůrčím období v roce 1968, poukazuje na její celoživotní zájem o figuru a modernistickou redukci tvarů. Autorka zde pracovala s motivem zahalených postav, které předznamenává její pozdější zaujetí otisky lidského těla, díky kterým vynikala mezi svými současníky. „Mezi umělci druhé poloviny 20. století Kmentová vyniká svou nesmírnou citlivostí, nadčasovostí a konceptuálním rozměrem svojí tvorby,“ vysvětluje Alexandra Karpuchina, majitelka pražské Karpuchina Gallery, kde je plastika nyní k vidění i pro veřejnost.

Díla Kmentové jsou zastoupena ve sbírkách významných českých i zahraničních galerií, například také Centre Georges Pompidou a v soukromých sbírkách, na trhu se ale vyskytují jen velmi ojediněle. „Jedná se o naprosto výjimečnou příležitost pro všechny sběratele umění a čekáme, že vyvolá nebývalý zájem. Zatímco v minulosti byla tvorba Kmentové zastíněna jejím manželem Olbramem Zoubkem, v současnosti její díla nabývají stále větší umělecké hodnoty, což bude pokračovat i do budoucna,“ poznamenal Milan Dospěl z Galerie KODL, která v aukci na platformě Artslimit dílo nabízí. Vyvolávací cena díla, které bylo prezentováno na autorčině samostatné výstavě v Domě umění města Brna v roce 2023, začíná na 800 tisících korun, ale podle odhadců se skutečná prodejní cena může vyšplhat až k několika milionům.

Sochařka Eva Kmentová (1928-1980) patřila k předním autorkám české poválečné scény. Během studií na pražské UMPRUM poznala i svého budoucího muže, sochaře Olbrama Zoubka, s nímž po dlouhou dobu sdílela ateliér i paralely v tvůrčím projevu. Mezi její nejznámější díla patří monumentální socha Žena na slunci z konce 50. let inspirovaná tvaroslovím Fernanda Légera či Pabla Picassa. V 60. letech se propracovala až k abstrakci a současně začala rozvíjet svou charakteristickou metodu otisků lidského těla. Část její tvorby tak hraničí s osobitou formou konceptuálního anebo performativního umění. V době normalizace se pak přiklonila k volné tvorbě, intimním tématům a sebereflexi. Eva Kmentová se nakonec dožila pouhých 52 let – v roce 1980 zemřela, kvůli vleklým zdravotním problémům. Plastiku této významné české umělkyně si můžete osobně prohlédnout od úterý do neděle mezi 13:00 a 18:00 v Karpuchina Gallery (Rybná 694/22, Praha 1) až do 24. března – Mira Macík

Zastoupení ve sbírkách:

Národní galerie v Praze, Museum Kampa, České muzeum výtvarných umění, Praha, Galerie hlavního města Prahy, Moravská galerie v Brně, Muzeum umění Olomouc, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Oblastní galerie v Liberci, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Východočeská galerie v Pardubicích, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Galerie umění Karlovy Vary, Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře, Muzeum umění a designu Benešov, Jacques Baruch Gallery, Chicago, Musée national d’Art moderne, Centre Georges Pompidou, Paris, Galerie Benedikta Rejta, Louny, Soukromé sbírky doma i v zahraničí.