Jak se loučí sloni s mrtvým mládětem. Dospělí uloží slůně do příkopu, tělo zčásti zakryjí a dlouze troubí
Indie má nejvíc obyvatel na světě – skoro půl druhé miliardy. Zároveň tam žije většina světové populace ohrožených slonů indických, přes 60 procent. V důsledku lidské činnosti se prostředí slonů neustále mění a sloni tomu přizpůsobují své chování. Indičtí vědci teď poprvé pozorovali zvláštní reakci slonů na smrt mláďat z vlastního stáda.
Studie popisuje nezvyklé chování slonů z indického státu Západní Bengálsko. Tam jsou čajové plantáže, na kterých mají příkopy na odvádění vody z monzunových dešťů. A sloni do nich ukládají uhynulá slůňata. Vědci z indického Ústavu pro vědu a výzkum popsali pět takových případů. Studie teď vyšla v odborném časopise Ohrožené druhy.
Na jihu Afriky se podle studie povedlo stabilizovat populaci slonů. Dokonce pomalu roste
Číst článek
Šlo o případy mláďat ve věku do jednoho roku, která uhynula z přirozených příčin. Těla byla neporušená, jen na některých místech měla zhmožděniny. Vědci tak soudí, že sloni mládě k příkopům dlouho nesli pomocí chobotu a nohou.
V příkopu pak slůně ve všech pěti případech z různých míst leží na hřbetě. A sloní stopy svědčí o snaze zakrýt mrtvé mládě zeminou. Příkopy jsou hluboké asi 70 centimetrů, takže hlínou sloni zaházeli hlavu, břicho, ale už ne nohy slůněte.
Podobně se chovají i sloni v Africe, kteří také mají tendence zakrývat mrtvá mláďata z vlastního stáda listím a větvemi a pak se k nim vracejí. To sloni v Bengálsku nedělali, místům se naopak vyhýbali. Ale jak sloni afričtí, tak indičtí při ukládání těl troubí a jejich zvukové projevy trvají hodinu i déle.
Podle zoologa Evžena Kůse zaujme studie laiky i odborníky. „Každopádně je to zajímavé. Nemyslím si, že můžeme mluvit rovnou tom, že mají rituál pohřbu. Je to nějaká instinktivní záležitost, která by chtěla určitě ještě víc sledovat,“ popsal Kůs.
Studie každopádně vypovídá o poutu stáda k mláďatům. Podobné je to u kytovců a primátů.
