Munice pro Ukrajinu: V USA oceňují práci českých „hobitů“ i přesvědčení spojenců „Mordoru“

Česko při shánění munice pro Ukrajinu využívá kontakty z dob studené války. Nakupuje i ze zemí, které vystupují jako spojenci Moskvy, napsal americký Wall Street Journal.

„Ukrajina se chystá obdržet velké dodávky munice, kterou nejvíce potřebuje. Nepřijde z USA ani od jiného pilíře NATO. Dohodu uzavřela desetimilionová vnitrozemská země, která leží mezi Německem a Polskem a je známá spíše svým malebným hlavním městem a proslulým pivem než vojenskou zdatností,“ oceňuje deník.

„Česká republika jako bývalý satelitní stát Sovětského svazu nemá příliš pochopení pro snahy Ruska obnovit své ztracené impérium, je jedním z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny,“ podotýká WSJ.

Velvyslanec Sabet škrtnul bývalý sovětský satelit

Někdejší příslušnost země k bývalému sovětskému bloku se ukázala být nečekaným přínosem, uvádí americký deník. Díky ní totiž zdědilo Česko významný zbrojní průmysl se zákazníky po celém světě a dobré vztahy s mnoha zeměmi globálního Jihu, které mají velké zásoby zbraní ze sovětské éry a další jsou schopny vyrábět.

Na sociální síti X se mezi uživateli z Česka rozjela kritika, že je fráze "malý sovětský exsatelitní stát" v titulku Wall Street Journalu pro Česko ponižující. Americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet ho tak vtipně uvedl na pravou míru na "demokratickou zemi a důležitého spojence v NATO".

800 tisíc kusů granátů

V případě munice pro Ukrajinu jde o 300 000 kusů dělostřelecké munice sovětského standardu a přibližně 500 000 kusů západní výroby, které mají být dodány v dávkách do konce roku.

Někteří vojenští analytici počítají, že Ukrajina potřebuje každý měsíc až 200 000 nábojů různých ráží, aby mohla čelit obnovenému náporu. Dodávky organizované Českou republikou by mohly pomoci obráncům zadržet ruský postup, zatímco Západ pomalu navyšuje vlastní výrobu zbraní.

„Česká iniciativa pomůže Ukrajině stabilizovat frontu a znovu získat převahu,“ řekl Nico Lange, bývalý náčelník výkonného štábu německého ministerstva obrany.

Pojar: Důvěrnost je klíčová

Jakkoliv je Praha zdrženlivá ohledně toho, odkud náboje pocházejí, tvrdí, že mezi dodavateli jsou i někteří spojenci Ruska. Obchodní dohody předpokládají, že dodávky budou přepravovány přes území Česka nebo třetích zemí, aby se zastřela jakákoliv přímá vazba mezi zeměmi původu a Ukrajinou a také aby se dodavatel nevystavil hněvu Moskvy.

„Důvěrnost je zde klíčová: Bavíme se a budeme se bavit s každým, bez ohledu na jeho loajalitu nebo politický postoj - s několika málo výjimkami, jako je Severní Korea,“ řekl deníku poradce českého premiéra Petra Fialy pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Podle náměstka na českém ministerstvu obrany Jana Jireše odhalila česká iniciativa rozpor mezi přátelskými postoji některých vlád k Rusku na veřejnosti a jejich připraveností uzavírat v soukromí obchody se spojenci Ukrajiny.

„Když přijdete s balíkem peněz, mají zájem,“ řekl deníku šéf pražského think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda s tím, že Česko je vnímáno jako „neutrální“ ve srovnání s USA, jejichž podobné iniciativy byly dodavateli v Africe, Asii či Latinské Americe odmítnuty.

Diskrétní plány těží z kontaktů z minulosti

Čeští představitelé, kteří stojí za diskrétními plány, uvedli, že jejich úsilí začalo krátce před ruskou invazí v plném rozsahu před dvěma lety a do značné míry obchází těžkopádnou byrokracii NATO a Evropské unie, uvádí WSJ.

Na rozdíl od USA, Francie nebo Německa, které se soustředily především na zvýšení domácí výroby pro zásobování Ukrajiny, se čeští představitelé zaměřili na získávání existujícího materiálu. Začali v tichosti křižovat svět, uzavírat smlouvy a vyjednávat vývozní licence s desítkami zemí.

Češi tají, odkud náboje pocházejí, ale tvrdí, že mezi dodavateli jsou i někteří spojenci Ruska, upozorňuje WSJ.

Přístup České republiky spočíval v tom, že bude působit jako prostředník, uvedl Tomáš Kopečný, zvláštní vyslanec ČR pro Ukrajinu, který dohodu pomáhal vyjednat. Praha oslovila země, o nichž věděla, že mají buď výrobní kapacity, nebo zásoby kompatibilní munice, a spojila je s některou západní zemí, která by zadala objednávku a zaplatila.

Česká pomoc Ukrajině: První dodávky dělostřelecké munice dorazí v červnu

„Jsme jako hobiti - malí a mírumilovní, ale v okamžiku krize skočíme uzavřít spojenectví s mnohem mocnějšími zeměmi a přinést výsledky,“ řekl Kopečný s odkazem na hrdiny ságy J. R. R. Tolkiena Pán prstenů. Právě ta se ve východní Evropě už léta používá pro příměry v situaci hybridní války vedené Moskvou proti Ukrajině – Rusko je temná říše Mordor, jeho bojovníci orkové/skřeti atd.

USA brzdí patová situace v Kongresu

Zatímco větší západní mocnosti, jako jsou USA, diskutovaly o nebezpečí posílání nových typů zbraní na Ukrajinu z obavy, aby neprovokovaly Moskvu, Česká republika začala brzy dodávat Kyjevu tanky, raketomety a velká děla, píše WSJ. Odpalovací zařízení pro rakety, které potopily vlajkovou loď ruské černomořské flotily Moskva, se montují na podvozky Tatra.

Deník ve svém článku poukazuje na pomalé navyšování zbrojní výroby ve Spojených státech i Evropě. V USA ho brzdí patová situace v Kongresu, zatímco v Evropě kvůli problémům s dodavatelským řetězcem, nedostatečnému vládnímu financování a chybějícím pracovním silám se výrazné zvýšení výroby neočekává dříve než koncem příštího roku nebo začátkem roku 2026. WSJ navíc v této souvislosti upozorňuje, že až polovina veškeré vojenské produkce EU se do poloviny roku 2023 vyvážela do třetích zemí a nikoliv na Ukrajinu.

Kolik vyrobí za rok?

Americká produkce bude podle představitelů země činit do konce letošního roku 70 000 dělostřeleckých granátů měsíčně, v polovině roku 2025 by se měla zvýšit na 80 000 nábojů. EU uvedla, že její zbrojovky budou schopny do konce roku 2024 vyrábět 1,4 milionu nábojů ročně a koncem roku 2025 dva miliony.

Dělostřelecká výroba Ruska, které čelí přísným hospodářským sankcím, by se podle britského institutu RUSI měla ustálit na třech milionech dělostřeleckých nábojů ročně.

„Západním iniciativám bránila (...) snaha vyrábět v Evropě nebo v USA, protože země chtěly spojit podporu Ukrajiny s podporou svého průmyslu,“ řekl Jireš. „Což je legitimní cíl, protože se potřebujeme dovyzbrojit, ale není to to, co je potřeba pro okamžitou pomoc Ukrajině,“ dodal.