Světem se šíří invaze jedovatých ploštěnek: Nová hrozba pro zemědělce a zahrádkáře

Světem se šíří invaze jedovatých ploštěnek: Nová hrozba pro zemědělce a zahrádkáře

Foto: alenthien / Depositphotos

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Ploštěnky jsou drobní „červíci“, kteří zpravidla žijí nenápadným životem a s člověkem do styku příliš nepřijdou. Některé ploštěnky se však invazivně šíří všemi světadíly a mohou způsobit vážné problémy nejen původním ekosystémům, ale i třeba zemědělcům.

Cizinec z Asie

Jedním z takových vetřelců je i ploštěnka skleníková (Bipalium kewense). Ačkoli její domovinou jsou pralesy Kambodže či Laosu, vědci byla poprvé popsána až z londýnské královské zahrady Kew Gardens britským vědcem Henry Moseleyem až v roce 1878. Do nehostinné Velké Británie se dostala s exotickými tropickými rostlinami, respektive s hlínou, ve které byly rostliny zakořeněné. Člověk tak nevědomky výrazně přispěl k tomu, že se ploštěnka skleníková, spolu s dalšími zástupci kmene ploštěnců, stala velmi aktivním světoběžníkem.

Skrytý obyvatel skleníků

Ploštěnky milují život ve vlhké, prohřáté půdě. Proto se s exotickými druhy, zavlečenými mimo svůj původní areál, setkáváme spíše v teplejších oblastech světa. Skvěle se jim daří i ve sklenících a botanických zahradách, kde nalézají podmínky téměř shodné se svojí domovinou. Právě ve skleníku tyto ploštěnky mohou potkat i zahrádkáři.

Červ „kladivoun“

Ploštěnka skleníková je dosti nepřehlédnutelný tvor. Dorůstá totiž velikosti až 40 cm, je typická svou žlutohnědou barvou a hřbetem zdobeným pěti nachovými podélnými pruhy. Ačkoli je to hermafrodit schopný klasického rozmnožování, ve svém novém prostředí se zpravidla množí dělením, při kterém oddělí část svého těla, kterému pak doroste nová hlava. Ta je pak na celém těle nejvýraznější – má zploštělý, poloměsíčitý tvar, takže vzdáleně připomíná žraloka kladivouna.

Krutý lovec

Ploštěnka skleníková bohužel není návštěvníkem vítaným. Je masožravá a živí se především žížalami, které dokáže velmi efektivně ulovit. Má totiž účinnou zbraň – její tělo dokáže produkovat silný nervový jed, nazývaný tetrodotoxin. Ano, je to ten samý, který známe u ryb čtverzubců, z nichž se připravuje japonská specialita fugu.

Invaze napříč Evropou i Severní Amerikou

Už dvě dekády trápí záplava těchto velkých červů francouzské farmáře. Především v jižní Francii se s nimi lze potkat kromě skleníků i na zahradách, plantážích a ve volné přírodě. Podobná situace je po celých Spojených státech amerických. Ve starém i novém světě páchají nedozírné škody. Aktivně loví žížaly, které významně přispívají ke kypření hlíny a produkci úrodného humusu. Když se ploštěnka skleníková potká s žížalou, ovine se kolem jejího těla a rychle jí znehybní působením svého toxinu. Poté začne vylučovat trávicí enzymy a zkapalněnou žížalu pohodlně vysaje.

Jsou v ohrožení české zahrádky?

Ploštěnka skleníková byla v Československu nalezená poprvé již v roce 1954. Zatím ale nepůsobí žádné větší škody a její výskyt je jen ojedinělý a vázaný na již zmíněné skleníky. S postupným oteplováním ale není vyloučené, že se s touto jedovatou potvůrkou brzy setkáme i ve volné přírodě.

Reklama
Zdroje článku:
ziva.avcr.cz, stoplusjednicka.cz, news.vt.edu, thoughtco.com, ŠEFROVÁ, H., LAŠTŮVKA, Z.: Catalogue of alien animal species in the Czech Republic. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2005, LIII, No. 4, pp. 151-170
Reklama