Večer před sobotním startem si totiž hotel, kde byl ubytovaný jeho tým Bahrain Victorious, vyhlédla parta zlodějů. Jejich cíl? Jasný. Kola Merida Reacto, na kterém měl další den jet právě Mohorič, předloňský vítěz klání.
„Byli jsme v hotelu. Najednou jsme slyšeli, jak někdo křičí: Kola! Kola!“ popisoval Sonny Colbrelli, bývalý závodník a dnes sportovní ředitel stáje, pro web Tuttobici. „Byl to náš řidič autobusu, na sobě měl jen boxerky, když zloděje zpozoroval.“
Colbrelli ještě s dalším kolegou vysprintovali před hotel, kde si všimli asi deseti mladých lidí, kteří se měli dobývat do dodávky s uloženými silničkami.
Parádní koncovka San Rema. Pogačar útočil, ale triumf nemá. Slaví Philipsen |
„Vyběhli jsme za nimi. Málem mě srazilo auto, ale naštěstí jsem se mu vyhnul,“ povídal někdejší vítěz Paříž-Roubaix. „Utíkali. Běželi jsme za nimi k přilehlému lesu, kde nasedli do aut a odjeli.“
Sice je tedy nechytli, ale kola uchránili. Mohorič a spol. mohli o den později bez problémů odstartovat.
„Zloději 0 – Bahrain 1,“ napsal pak Colbrelli na sociálních sítích a jeho kolegové sdíleli snímky, jak vybavení pro jistotu uložili přímo ve svých pokojích.
Nešlo o ojedinělý případ. I v minulosti byla řada jiných týmů terčem kriminálníků.
Ceny bicyklů profesionálních jezdců jsou různé, u všech ale pochopitelně platí, že nejde o nic levného. Ta nejdražší se pohybují klidně mezi 350 až 400 tisíci korunami.
K tomu si připočtěte, že každý závodník má k hlavnímu, na kterém startuje, zpravidla ještě dvě celá náhradní. Pokud jde o etapový závod, na kterém se závodí proti chronometru, k nim mají ještě další dvě na časovku, která jsou ještě dražší.
A to ještě některé stáje vozí s sebou vícero modelů i na klasické etapy. Například Dán Jonas Vingegaard během Tour de France v horách jezdí na lehčím modelu Cervéla R5 a na rovinách zase na aerodynamičtějším S5.
Týmy tedy s sebou po závodech vozí desítky kol, jejich celková hodnota stoupá do desítek milionů korun.
Ráfky podle trasy, někdy rám bez laku. Na čem jezdí profesionálové |
Je proto jasné, že jsou lákavým cílem zlodějů. Na krádeže se soustředí specializované a dobře organizované skupiny.
Své by mohla vyprávět italská dráhová reprezentace. Když se její tým stíhačů i s Filippem Gannou vracel před třemi lety z mistrovství světa v Roubaix, kola nechal přes noc uskladněná v dodávce u hotelu, aby mohli brzy ráno vyrazit.
„Věděli jsme, že to je risk. Proto jsme hotel vybírali s ohledem na to, abychom ho minimalizovali. Parkoviště bylo zabezpečené, pod dohledem kamer,“ líčil Roberto Amadio, vedoucí reprezentace.
Ovšem ani to nepomohlo.
„Zloději byli dobře organizovaní, moc dobře věděli, co dělají,“ říkal Amadio. V noci se do areálu vloupali a ukradli celkem dvaadvacet kol včetně těch Ganny, která byla vyvedená ve zlatém designu na znamení olympijského vítězství z Tokia.
Jen speciální titanová řídítka stála 10 tisíc euro. Jedno kolo vyšlo zhruba na 30 tisíc euro. Celkem Italové ztrátu vyčíslili spolu s dalším materiálem na 600 tisíc euro (zhruba 15 milionů korun).
I v tomto případě ale situace dobře dopadla. O týden později rumunská policie v rámci zátahu na drogové gangy našla jedenadvacet z dvaadvaceti odcizených kol – včetně deseti dalších, které patřili jiným profesionálním cyklistům – a majitelům je vrátila.
Ne všichni ale mají takové štěstí. Loni se během jednoho týdne staly terčem kriminálníků týmy Euskaltel-Euskadi a Baloise Trek Lions. Prvnímu jmenovanému během závodu Kolem Slovinska ukradli celou dodávku i s koly a do poslední etapy nemohli vystartovat. Druhou stáj stejná situace potkala před pátým dílem Kolem Belgie.
Před dvěma roky zase zloději vzali sestavě Israel Cycling Academy (dnešnímu Israel-Premier Tech) během předsezónního kempu ve Španělsku sedmnáct bicyklů. A v roce 2021 ženské sestavě BikeExchange sebrali kola z dodávky během Tour de l’Ardeche. Pro ně ale závod neskončil, soupeřky jim popůjčovaly komponenty a mechanici z neukradených rámů bleskově sestavili nová kola.
„Soupeřky na silnici, mimo ní ale úžasná komunita,“ děkovala Lucy Kennedyová.
Obětmi jsou i individuální cyklisté. Dokonce i Gerainta Thomase nachytali. V roce 2021 se během zimní přípravy ve francouzském Mentonu zastavil na kávu. Když se chystal v tréninku pokračovat, zhrozil se: Kde mám kolo?!
„Krásná jízda, krásná zastávka na kávu. Až na to, že mi někdo ukradl kolo!“ psal na sociální sítě pod fotografii s chybějícím modelem Pinarello Dogma F. „Navíc nemám ani cyklopočítač, na kterém jsem měl všechna tréninková data.“
O tři hodiny později už ale radostně se snímkem navráceného stroje aktualizoval: „Podívejte, co se objevilo. Všechno končí dobře. Moc děkuji mentonské policii.“
Bahrain zase může děkovat pohotovosti Colbrelliho a spol.