Češi příliš nedbají na zdravý životní styl, hodně kouří a pijí, navíc mají nadváhu. Právě prevence nemocí je ale jedním z klíčů k tomu, aby české zdravotnictví zůstalo finančně udržitelné.
Ačkoliv by se to z novinových titulků často nemuselo zdát, české zdravotnictví je v porovnání s dalšími evropskými zeměmi v poměrně dobré kondici.
Jak ve své nejnovější zprávě hodnotí European Observatory on Health Systems and Policies pod Světovou zdravotnickou organizací (WHO), český systém zdravotního a sociálního pojištění zajišťuje téměř univerzální pokrytí všech obyvatel, stejně jako vysokou dostupnost služeb. V posledních letech se navíc zlepšily dosažené výsledky, pokud jde o průměrnou délku života Čechů nebo jejich míru přežití u těch nejčastějších onemocnění.
„České zdravotnictví nikdy nebylo v lepší formě, nikdy nemělo víc zaměstnanců a lepší vybavení,“ řekl nedávno pro Český rozhlas Plus expert na efektivitu zdravotního systému Michal Koščík.
Je tu ale jedno velké ale – udržitelnost. Z prognóz totiž vyplývá, že do roku 2050 má přibýt milion seniorů, jejich počet se tedy zdvojnásobí. „Pokud chceme stávající model zdravotnictví zachovat, tak musíme počítat s tím, že bude stát hodně,“ varoval Koščík.
Podle analýzy České spořitelny „Zdravotnictví v ČR: Hledání správného směru“ byla právě neudržitelnost českého systému kvůli demografickým změnám a stárnoucí populaci jednou z hlavních příčin protestů lékařů v loňském roce. Zapotřebí jsou tak prý strukturální změny.
„Ministerstvo zdravotnictví se snaží na některé problémy a trendy reagovat. Letos hodlá představit ,bílou knihu českého zdravotnictví‘, což by měl být strategický dokument, kam by se měl zdravotnický systém ubírat,“ píší v analýze Radek Novák a Tereza Hrtúsová.
Zásadní je prevence
Pokud jde o finanční udržitelnost, na příjmové stránce hraje zásadní význam prevence. Lidé totiž díky ní zůstanou déle produktivní a schopní se postarat sami o sebe, což pak znamená menší zátěž pro sociální a zdravotní systém.
Podle analýzy České spořitelny je právě snaha o co největší prevenci a podporu zdravého životního stylu tak, aby lidé využívali zdravotní péči co nejméně, trendem v těch nejpokrokovějších zemích světa.
„V ČR se nám to zatím příliš nedaří. V EU totiž patříme k zemím s podprůměrnou délkou života ve zdraví. Zatímco průměrného Čecha začne výrazněji trápit zdravotní stav v 72 letech života, průměrného Švéda téměř v osmdesátce,“ píšou analytici Novák a Hrtúsová.
„Ani se zdravým životním stylem to u nás stále není dobré – nadváhou u nás trpí přes 58 % obyvatel, přičemž se jedná o jeden z nejvyšších podílů v EU, obezitou rovnou pětina Čechů,“ stojí dál v analýze.
Nepomáhají ani další rizikové návyky. Denně kouří přibližně 20 % populace starší 15 let, alkohol pije každý den desetina dospělých. A téměř polovina Čechů denně nesní ani jednu porci ovoce nebo zeleniny. Na tom všem se dá významně zapracovat.
Na co se zaměřit?
V loňském roce přišli experti z Advance Institute Pavel Hroboň a Veronika Klimková s koncepčním dokumentem, který se zabývá právě prevencí a nabízí řadu doporučení.
Prostor pro zlepšení je podle dokumentu na všech úrovních prevence. V tzv. primární prevenci se může daleko více dělat v oblasti zdravotní gramotnosti, motivačních programů na podporu zdravého životního stylu, regulace tabáku a alkoholu, zlepšit se může také proočkovanost. U sekundární prevence se mohou více zpřístupnit screeningové programy na odhalení rakoviny, i když v tomto ohledu jsou Češi poměrně dobří. Terciární prevence pak odkazuje na péči o pacienty, kteří se už s nemocí potýkají. I tady má Česko na čem pracovat, hlavně u srdečních chorob a diabetu.
Dokument dává doporučení všem relevantním úrovním českého zdravotnického systému. Ministerstvům například navrhuje, aby se dále zpřísnila regulace tabáku a alkoholu, a to skrze spotřební daň nebo omezení propagace, nebo aby se důkladněji kontroloval zákaz prodeje mladistvým. Význam prevence by se prý měl dostat do strategické komunikace vlády, pro výzkumné účely by se měla daleko volněji sdílet anonymizovaná zdravotní data, reformovat by se pak měl systém školního stravování. A to je jen několik příkladů, doporučení jsou desítky.
Zaměstnavatelům autoři dokumentu doporučují například navázání firemních benefitů na aktivity podporující zdravý životní styl, pojišťovnám pak mimo jiné rozšíření úhrady programů primární prevence, například odvykání od kouření. Praktické lékaře vyzývají k tomu, aby daleko častěji své pacienty upozorňovali na rizika některých návyků, pacienty samotné pak k pravidelné účasti na preventivních prohlídkách, screeninzích a očkováních.
Všechny tyto kroky mohou být náročné a z prvního pohledu nákladné, v konečném důsledku se ale mohou vyplatit a zajistit finanční udržitelnost českého zdravotnictví i do budoucna.
„Řada léčebných, ale zejména preventivních opatření může mít pozitivní ekonomickou návratnost. Tedy nejen že získáme lepší zdraví, ale dojde i k čisté úspoře na straně nákladů. Konkrétně návratnost na preventivní a léčebná opatření navržená ve studii McKinsey ,Prioritizing Health‘ pro ČR je 1,7 během dvaceti let (2020-2040). Znamená to, že z každé koruny investované do vhodných opatření můžeme v průběhu času získat 1,70 Kč,“ píší Hroboň a Klimková. Stárnutí české populace tak díky tomu nemusí mít tak vážné dopady.