Teploty na jižní Moravě klesly pod nulu, meruňky plně kvetou, mráz je ohrožuje

Teploty na jižní Moravě v noci na dnešek klesly pod nulu, ale meruňky či broskvoně jsou už v plném květu. Stejně jako v předchozích letech hrozí pomrznutí budoucí úrody ještě dříve, než začne astronomické jaro. Z extrému v minulém roce je to posunutí ještě do většího extrému, řekl ČTK předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný.

Rané odrůdy meruněk vykvetly letos už na přelomu února a března a v dalších dnech začaly vykvétat další. Dnes už krajina Břeclavska, Znojemska či Hodonínska připomíná jaro v plném rozpuku. Meteorologové varují před možností nočních mrazů i v noci na úterý a na středu. Podle webu AgroRisk hrozí na jižní Moravě v těchto dnech střední riziko, v části Znojemska a Brněnska je riziko vysoké.

Ovocnáři na tato dlouhodobá rizika reagují převážně tak, že zmenšují rozlohy sadů. Broskvoně z komerční produkce téměř zmizely už v dřívějších letech kvůli problémům s odbytem, avšak meruňky jsou stále žádané. Jenže v posledních deseti letech zmrzla úroda osmkrát. "Podle dat z loňského srpna poklesla celková výměra ovocných sadů na Moravě a ve Slezsku o 386 hektarů a bylo jich 3284 hektarů. Jsou v tom samozřejmě i meruňky," řekl Pokorný, který je také ředitelem Pomony Těšetice.

Podnik ze Znojemska míval před několika lety přes 50 hektarů meruněk, dnes jich má 16. Zatímco u jablek jsou důvody zmenšování výměry dané situací na trhu, na němž čeští prodejci čelí dovozu levnějších jablek z Polska, u meruněk je jednoznačným důvodem nejistota daná počasím, které zvyšuje riziko pomrznutí úrody. "Nyní jsme se dostali do stavu, kdy máme v sadech mladé stromy v nejlepší kondici. S další obnovou váháme, ale spíše do ní nepůjdem," řekl Pokorný.

Léta neúrody se podepisují nejen na ekonomice sadů, ale také na vztazích s odběrateli. "V podstatě jsme ztratili kontakty na velkoobchody, protože jsme jim poslední roky neměli co prodat. To málo, co jsme měli, jsme udali na místním trhu. Už i lidé si zvykli, že meruňky nejsou, a zájem opadá. V dobrém roce jsme schopni vypěstovat 250 tun meruněk. Kdyby to nepomrzlo, určitě bychom se snažili dodavatelské vztahy obnovit," řekl Pokorný.

Zmínil také, že ubývá sadařů, kteří jsou ochotni v takto brzkém jaru dělat protimrazová opatření. Kromě teploty vstupuje do hry, zda květy či plůdky zmrznou, i řada jiných faktorů. "A je riziko, že přijdou ještě další mrazy, které úrodu nakonec stejně zničí. A každé opatření je poměrně nákladné," uvedl Pokorný. Mrznout může až do poloviny května.

Jen částečně by ovocnářům pomohlo, kdyby pěstovali odolnější odrůdy meruněk, které budou vykvétat později. "Někdy to může pomoct, ale teď už kvete všechno," poznamenal Pokorný.

Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity sledují různé odrůdy a jejich chování v jarních měsících. V genofondové kolekci jich mají 400 a každý rok vykvétají v jiném pořadí. "Změna klimatu ovlivňuje dobu kvetení meruněk, ale nepůsobí stejně na všechny odrůdy," uvedl v tiskové zprávě Tomáš Nečas z Ústavu ovocnictví. Vliv klimatických změn je možné zmírnit nejen výběrem odrůdy, ale také výběrem lokality, managmentem výsadby, výběrem podnože a podobně. Vědci využívají odolnější odrůdy, různě je kříží, aby vyšlechtili takové, které dokážou jarním mrazům uniknout či odolat a bylo tak možné toto ovoce nadále na jižní Moravě pěstovat.

Zdeněk Meitner dr