Jerevan - Pokud Arménie nepřistoupí na kompromis s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých vesnic, které Jerevan kontroluje od 90. let minulého století, mohla by vypuknout válka. Podle agentur Reuters a TASS to prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan při setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš, který se nachází na severovýchodě země u hranic s Ázerbájdžánem. S Pašinjanem dnes v Jerevanu jednal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jenž vyzval k dosažení dohody o normalizaci vztahů mezi Jerevanem a Baku.
Pašinjan v posledních týdnech dával najevo, že je ochoten vrátit Ázerbájdžánu čtyři neobydlené vesnice, byť jsou pro Jerevan důležité, jelikož se nacházejí u hlavní arménské silnice vedoucí na sever k hranici s Gruzií, podotkl Reuters. Baku uvedlo, že návrat jeho území je nezbytným předpokladem pro uzavření formální mírové dohody, jež by ukončila konflikt o oblast Náhorního Karabachu.
Arménie i Ázerbájdžán podle agentury nadále kontrolují území, která jsou mezinárodně uznávána jako součást území toho druhého. Pašinjan zároveň uvedl, že Ázerbájdžán nehodlá opustit ty úseky arménské hranice, které se v důsledku konfliktu dostaly pod jeho kontrolu. "Také budeme v roli toho, kdo požaduje," uvedl arménský premiér.
Ázerbájdžán a Arménie svedly v posledních třech dekádách dvě války o Náhorní Karabach, region mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, v němž historicky žilo většinově arménské obyvatelstvo. Boje v 90. letech si vyžádaly asi 30.000 mrtvých a skončily vítězstvím Arménů. Ázerbájdžán ale dobyl řadu území během války v roce 2020.
Po bleskové vojenské ofenzivě z loňského září pak Baku převzalo nad Karabachem plnou kontrolu a většina z asi 120.000 etnických Arménů z regionu uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí. Arménie během ázerbájdžánské ofenzívy v Karabachu nezasáhla.
Předchozí válku z podzimu 2020 ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, mírové dohody se však dosud nepodařilo dosáhnout. Obě strany uvedly, že nyní chtějí podepsat formální mírovou dohodu, ale rozhovory uvázly mimo jiné na sporech ohledně vymezení společné hranice, která je uzavřená a na obou stranách je množství vojáků. V pohraničí se opakovaně odehrávají ozbrojené střety.
Arménie a Rusko jsou od rozpadu Sovětského svazu spojenci, v poslední době se však mezi nimi prohlubují rozpory. Vztahy se zhoršily v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, kterou Jerevan nepodporuje a naopak poslal humanitární pomoc napadené zemi, a hlavně kvůli situaci v Náhorním Karabachu. Jerevan viní Rusko a jeho mírové jednotky nasazené v Karabachu po roce 2020, že nedokázaly Ázerbájdžán zastavit. Rusko argumentovalo tím, že jeho jednotky k zásahu neměly mandát. Moskvě se zároveň nelíbí snaha Jerevanu prohloubit vazby se Západem a uvolňování jeho vazeb s vojenským blokem vedeným Moskvou nazvaným Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB).
Pašinjan dnes záměr Arménie navázat užší vztahy se Západem zdůraznil při jednání se Stoltenbergem. Jerevan by podle něj uvítal snahu NATO pomoci normalizovat vztahy mezi Arménií a Ázerbájdžánem. "NATO podporuje arménskou suverenitu a územní celistvost i mírové ambice,“ řekl Stoltenberg, který se o víkendu setkal s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem v Baku, kde vyzval k dosažení trvalé mírové dohody.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k Stoltenbergově návštěvě zemí na Kavkaze prohlásil, že snahy aliance "rozšířit svůj vliv" v oblasti pravděpodobně nepřispějí ke stabilitě. Stoltenberg kromě Arménie a Ázerbájdžánu navštívil během třídenní cesty také Gruzii.
