MILAN BLAHYNKA

Všestranný profesor Filozofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci Ivo Barteček, historik a iberoamerikanista, je už dobře znám jako znalec a sběratel umění, organizátor a kurátor výstav, člen prezidia Asociace starožitníků a člen Mezinárodní konfederace obchodníků s uměleckými díly, který identifikoval řadu „ztracených děl“ a zprostředkoval předání části neznámého kresebného odkazu Jana Zrzavého Národní galerii.

Nyní přišel s čtvercovou publikací většího formátu JAN SAUDEK – OSMAOSMDESÁT (pro Galerii umění Prostějov vydalo nakl. Hana Dziková-Cultum, Olomouc 2023; překlad úvodní studie do angličtiny Jaroslav Peprník, grafika-sazba-zlom Barbara Hradská, nestr.).

Barteček představuje čtenářům Jana Saudka slovy současný a nadčasový, vytrvalý a tvrdohlavý: „Poutal a poutá pozornost, protože sám je nespoután, a to jak svým ustrojením, tak přijetím role, které se ujal a která se od něj stala očekávanou. Je solitérem na jevišti a i zde se odlišuje. (…) Jan Saudek oslovuje jinakostí – fotil a fotí jinak.“

Barteček dovozuje, že „zvěstování Saudkova fotografického díla netkví ve vizualizaci tělesnosti, podstata spočívá v odkrývání radosti a bolesti (vlastního) nitra, těch laskavých výšin i propastných běsů, které jsou přítomny v každém z nás…“

Až na snímek jen tváře Černé slzy (1979) jsou na všech fotografiích více i méně, někdy zcela nahá těla. Konzumenti a zajatci porna, z něhož jen zlomek, tak dvě tři procenta, nepostrádá stopu umění (to když skutečný umělec nechtěl umřít hlady), nepřijdou si v Bartečkově publikaci na své. Neboť Saudek – tvořící někdy na samé hranici porna – nikdy ve své práci nezapře tvůrce.