Bankovní rada České národní banky (ČNB) tak nejspíš při svém středečním zasedání sníží základní úrokovou sazbu „jen“ o půl procenta. V porovnání s loňským únorem klesly ceny průmyslových výrobců o 0,9 procenta.
„Meziroční číslo představuje nižší pokles, než očekávala naše i tržní prognóza,“ uvedl pro FAEI.cz Martin Kron, analytik Raiffeisenbank. Dodal, že oproti letošnímu lednu stouply průmyslové ceny o 0,9 procenta. Zdražily například uhlí, koks nebo rafinované ropné produkty a chemické látky. Ceny naopak klesly u elektřiny, plynu nebo u kovodělných a potravinářských výrobků.
Příznivější údaje má zemědělský sektor, kde ceny sice meziměsíčně stouply o 0,7 procenta, ale oproti loňskému únoru klesly o výrazných 18,7 procenta. „Trend poklesu cen na začátku potravního řetězce tak trvá již deset měsíců,“ připomněl Kron. Meziměsíčně rostly zejména ceny zeleniny (+28,8 %) a ovoce (+19,6 %).
„To se v dalších měsících potenciálně může projevit negativně na spotřebitelské inflaci, kterou táhly dolů na začátku tohoto roku zejména potraviny včetně cen zeleniny a ovoce,“ upozornil Kron. Na druhé straně klesaly ceny vajec (-2,7 %), brambor (-1,3 %), prasat (-1,0 %), obilovin (-0,5 %), drůbeže (-0,4 %) nebo olejnin (-0,3 %).
„Únorový výsledek sice překonal odhady analytiků, když ceny výrobců meziměsíčně vzrostly více a meziročně poklesly méně, než byl konsensus analytiků, ale nezakládá to k obavám, že by ceny v tomto sektoru měly začít dynamičtějším tempem. Pro tento rok i nadále očekáváme jen mírný nárůst oproti předchozímu roku, okolo jednoho procenta,“ dodal analytik Raiffeisenbank.
Klesne sazba o 0,5 procenta?
To, že ceny průmyslových výrobců letos v únoru klesaly pomaleji, než se čekalo, potvrdil naší redakci také Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Připomněl, že se meziroční pokles očekával o 0,4 procenta větší, a naopak meziměsíční nárůst o 0,2 procenta nižší.
„Každopádně deflační nebo naopak inflační tlaky v oblasti průmyslových cen nejsou natolik výrazné, aby měly vůbec potenciál vést jednotlivé bankovní radní k úvaze o přehodnocení postoje ve věci dalšího nastavení základních úrokových sazeb. Ty tak na zasedání tento týden ČNB nejspíše sníží ‚pouze‘ o 0,5 procenta, a nikoli o výrazné 0,75 procenta,“ uvedl Kovanda pro FAEI.cz.
Snižující ceny v průmyslu má podle něho na svědomí jak nabídková, tak poptávková strana. Na nabídkové straně umožňuje pokles cen pokračující snižování velkoobchodních cen energií v čele s plynem a elektřinou, ale i dalších vstupů.
„Na poptávkové straně se projevuje chabá poptávka, jak domácí, tak zahraniční, po tuzemském průmyslovém zboží. Její chabý výkon pramení z dusivého působení stále poměrně vysokých úrokových sazeb, ze zahraničních faktorů pak především ze zadrhávání německé ekonomiky,“ sdělil Kovanda.
Dodal, že Německu se nedaří kvůli dopadu drahých energií, jež jsou důsledkem odstřižení se země od dodávek ruských energií. Na Německo ovšem podle ekonoma neblaze doléhá také hospodářský útlum Číny.
„Situace se příliš nezlepší po zbytek letoška, takže německá ekonomika podle zmíněného šetření vykáže růst jen 0,1 procenta. Tato stagnace výrazně přispěje k útlumu průmyslové výroby v Česku, který pro změnu bude bránit výraznějšímu růstu průmyslových cen, a to navzdory nadále klesajícím úrokovým sazbám,“ poznamenal Lukáš Kovanda.
Snížení úroků tuzemské centrální banky o půl procentního bodu na březnovém zasedání Bankovní rady ČNB očekává rovněž Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE. „Repo sazba ČNB by tedy měla klesnout z úrovně 6,25 procenta na 5,75 procenta, což je také převažující očekávání na finančním trhu,“ uvedl pro FAEI.cz Jáč.
Inflace se přestěhovala do služeb
Podle Petra Dufka, hlavního ekonoma Banky Creditas, je podstatné to, že cenové tlaky ve výrobě jsou i nadále výrazně utlumené, někde vlastně už ani neexistují.
„Dál klesají ceny v potravinářském průmyslu v reakci na pokles cen zemědělských komodit a vytvářejí tak příznivé předpoklady pro další vývoj cen potravin na pultech obchodů. Nižší jsou už konečně i ceny stavebních materiálů, i když s ohledem na předchozí zdražení vlastně jen symbolicky,“ sdělil FAEI.cz Dufek.
Připomněl, že zatímco v průmyslu a v zemědělství ceny pod tlakem konkurence ze strany domácích i zahraničních producentů klesají, ve službách naopak dál rostou. „U spotřebitelské inflace je vidět, že inflace se přestěhovala právě do služeb. A rozhodně ne proto, že by ceny těchto služeb v posledních třech letech byly pod tlakem a nyní se konečně začaly dobíhat své inflační ‚zpoždění‘,“ konstatoval.
Dufek dodal, že třeba reklama a průzkum trhu, které si za poslední rok přirazily na cenách 14,1 procenta, za poslední tři roky podražily o 37,1 procenta. „Snaha prodávat v časech nízké poptávky si žádá platit víc za validní informace z trhu i reklamu,“ podotkl Dufek.
Podle Martina Gürtlera, ekonoma Komerční banky, zvyšovaly podniky v únoru ceny poměrně rychlým tempem. A až další měsíce podle něho ukážou, zdali šlo pouze o jednorázový výkyv daný zohledněním vyšších cen energetických vstupů.
„Tuzemská poptávka i přes její mírné oživení na začátku letošního roku totiž zůstává nadále nízká a růst cen by měla brzdit. V tomto směru působí také přísná měnová politiky či konsolidace veřejných financí.
Podobně jako v případě spotřebitelských cen mohlo i v primárních cenových okruzích dojít k částečnému odložení tradičního lednového přecenění až na únor, kdy již bylo zřejmé, jak moc na začátku roku energie zdražily,“ uvedl Gürtler pro FAEI.cz.
Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic, konstatoval, že únorové výsledky cen v průmyslu a ve službách nahrávají pozitivnímu trendu i u cen spotřebitelských. „Zásadním faktorem bude v dalších měsících vývoj domácí i zahraniční poptávky. Pokud její nárůst zůstane slabý, prostor pro zdražování ve výrobě bude i nadále velmi omezený,“ sdělil Kymlička FAEI.cz.
Zdůraznil, že hodnota nových průmyslových zakázek se podle posledních dostupných údajů v lednu meziročně snížila o 2,7 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 2,5 procenta a domácí klesly o 3,1 procenta.
Čechům se zvyšuje nákupní apetit
Naopak dlouhodobý pokles cen v zemědělství se podle Kymličky projevuje i v cenách pro konečné zákazníky – a tedy i v jejich nákupním apetitu.
„Potvrzují to i maloobchodní tržby, které v lednu meziročně zrychlily růst na 2,4 procenta z prosincových 1,2 procenta. A co je důležité, lednová maloobchodní data přinesla i další pozitivní informaci – po dvaceti měsících poklesu došlo v lednu poprvé k meziročnímu růstu tržeb za potraviny, a to o 0,4 procenta,“ dodal Kymlička.
Nejde ale jen o potraviny. „S tím, jak se inflace přiblížila dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky a začala se promítat do růstu reálných příjmů, dochází k postupnému oživení poptávky českých domácností,“ konstatoval Kymlička, podle něhož se pokles inflace pozitivně promítá i do důvěry domácností v ekonomiku.
„V únoru se indikátor důvěry spotřebitelů po lednovém růstu opět zvýšil, a to o 2,8 bodu na hodnotu 94. Snížil se například jak počet těch, kteří hodnotí svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících, tak i počet respondentů, kteří očekávají zhoršení své finanční situace,“ uvedl partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Zlepšování spotřebitelské nálady podle něho svědčí o odeznívání inflačních tlaků. „Což ostatně dosvědčuje i únorový pokles cen zemědělských i průmyslových výrobců,“ dodal Kymlička.
