TikTok přispívá k vyprazdňování politiky, myslí si politolog. Sdělení se nezměnila, oponuje expert
Být, či nebýt na TikToku? Otázku řeší i politici v Česku. Přestože Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost označil sociální síť za bezpečnostní riziko, politiků, kteří zde něco sdílejí, přibývá. „Nijak zvlášť mě to nezneklidňuje,“ říká odborník na sociální média Adam Zbiejczuk. „Komunikace politiků na sociálních sítích přispívá k vyprazdňování politického obsahu a klade důraz na zábavní formu,“ míní politolog z Masarykovy univerzity Otto Eibl.
TikTok vlastněný pekingskou firmou může podle Eibla představovat i bezpečnostní hrozbu. „V porovnání s ostatními sociálními sítěmi tam má ještě jednu vrstvu, nad kterou bychom mohli, ale nemuseli, přemýšlet,“ naznačuje expert na politický marketing.
Patří politika na TikTok? Diskutují politolog z Masarykovy univerzity Otto Eibl a odborník na sociální média Adam Zbiejczuk.
Zbiejczuk s tvrzením, že sociální sítě přispívají k vyprazdňování politiky, nesouhlasí.
„Připomenu, že u prvních voleb v roce 1990 se většina komunikace musela vejít do formátu jedné A4, následně jsme se dostali k televizním šotům a podobně. Doba se mění, ale hloubka politických sdělení a míra populismu není příliš odlišná dnes nebo před 20 lety,“ srovnává spolumajitel komunikační agentury Influencer.cz.
Problém sociálních bublin
Eibl podotýká, že letákovou nebo billboardovou formu komunikace z 90. let nelze označit za to samé, co v současnosti nabízejí sociální sítě. Podoba politické komunikace se podle něj díky vývoji médií naopak velmi posunula. „A ten rozdíl je hodně zásadní,“ zdůrazňuje.
„Změnilo se hlavně to – a nepřišel s tím TikTok –, že lidé se velmi rychle i díky algoritmům mohou uzavírat v nějakých názorových bublinách a vytrácí se jakýkoliv náznak demokratické diskuse. Různé skupiny společnosti se online nemusí vůbec potkat,“ vysvětluje.
Finští poslanci se ze služebních telefonů na TikTok nepodívají. Parlament jim ho zakázal
Číst článek
„Kdežto v 90. letech, kdy to bylo více analogové, byla šance, že jste se setkali s protiargumenty, větší. Byla tady sada novin, celostátní televize atd. Volič musel přijít za tím médiem, kdežto teď je to nějak naopak,“ myslí si Eibl.
Podle Zbiejczuka ale toto zdání, byť je často opakované, není podloženo fakty: „Jsem si poměrně jistý svým tvrzením a myslím si, že se to dá i dobře doložit.“
Připouští, že sociální sítě nějakým způsobem mění komunikaci a že algoritmy sehrávají určitou roli. Neprokázalo se ale podle něj, že by byl průměrný uživatel sociálních sítí uzavřený v politické bublině. Servírují mu tematický obsah.
Algoritmus v zájmu Číny?
„Výzkumy, které zkoušely prokázat, jestli se uzavíráme do tzv. echo chambers, nebyly příliš průkazné v tom, že by lidé neviděli obsah, který nekoreluje s jejich politickou inklinací,“ argumentuje expert na sociální média.
„Lidé, kteří jsou nejaktivnější na sociálních sítích v oblasti politiky, algoritmy nepotřebují. Nejsilnější jádra, ať už se jedná třeba o nějakou dezinformační scénu, jsou na kanálech, jako je Telegram, kde se o algoritmu nemusíme bavit, protože tam ti lidé speciálně chodí. A vidí to chronologicky, nikoliv algoritmem zvlášť řízeně,“ popisuje.
Slídili doma i za hranicemi. Uniklé dokumenty ukazují, jak Čína využívá nestátní hackerské skupiny
Číst článek
Faktem je, že algoritmus úřaduje a v okamžiku, kdy inklinujeme k nějakému vidění světa, bude nám dávat to, co se nám líbí, reaguje Eibl.
„Nevím, jestli je to stoprocentní pravda, ale říká se, že algoritmus TikToku je nejefektivnější. Potřebuje nejméně času k tomu, aby vás poznal, a potom vám už servíruje to, co potřebujete,“ popisuje.
„Nemusí to být nutně politika. V kontextu TikToku jde i o to, jaký další obsah algoritmus vybírá. Nabízí se otázky, jestli je tam nějaký vliv čínské vlády, čínské komunistické strany, jestli nedochází k nějakému kulturnímu podmiňování,“ zmiňuje politolog obavy, na jejichž základě je TikTok v řadě zemí zakázaný nebo podléhá regulaci.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu výše.
