Na výrazně levnější úvěry zapomeňte, ČNB zůstává obezřetná

„I přes únorový pokles inflace zůstává bankovní rada spíše obezřetná, zejména kvůli vyššímu růstu cen služeb a slabšímu kurzu koruny,“ říká analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš. V praxi to znamená, že firmy se stále nedočkají nižších úroků u hojně využívaných úvěrů, zato nemovitostní trh může zažít postupný restart.

Opatrného postupu ČNB si všímá také hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Patrně v obavách z vývoje cen v oblasti služeb, kde inflační požár dohořívá pomaleji. Nicméně tato nekonzistence může přispět k tomu, že zotavení ekonomiky může být pomalejší, než by mohlo být,“ varuje.

Spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o dvě procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v lednu. Po více než pěti letech se tak znovu podařil naplnit cíl ČNB.

Ve svém komentáři to připomíná i Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrus: „Za normálních okolností by pro udržení spotřebitelské inflace na těchto hodnotách teoreticky měly stačit úrokové sazby v rozmezí 3 až 3,50 procenta, a z tohoto pohledu se tedy může stávající nastavení měnové politiky jevit jako přehnaně přísné.“

Hradil ale nepovažuje přímo za chybu, že bankéři nebyli ve svém rozhodnutí odvážnější. „Zaprvé, inflace sice dosáhla hodnoty dvou procent, ovšem je velmi pravděpodobné, že v průběhu roku zamíří opět o něco výše, a to i v optimistickém scénáři. Do hry totiž bude vstupovat efekt srovnávací základny z loňského roku, který v únoru inflaci snižoval, v jiných měsících ji naopak zvýší,“ upozorňuje.

„V neposlední řadě je třeba brát v potaz, že v české populaci – konkrétně mezi středně- a vysokopříjmovými domácnostmi – zůstává poměrně významné množství úspor, které byly vytvořeny v období skutečných i hrozících energeticko-válečných krizí. S očekávaným zlepšováním spotřebitelského sentimentu bude narůstat motivace tyto prostředky utrácet, a pokud by domácnosti k tomu centrální banka dále ponoukla dramatickým snížením úroků, mohla by spustit nákupní horečku, což by tuzemské inflaci mohlo vrátit vítr do plachet,“ dodává Hradil.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy brání snížení sazeb o 0,75 procentního bodu, nebo dokonce o celý procentní bod kromě jiného i slabá koruna.

„Zároveň ovšem platí, že nižší než očekávaná inflace umožňuje centrální bance tolerovat slabší úrovně kurzu české koruny, protože ty zatím tedy žádný výraznější inflační tlak nevytvářejí. Je třeba však mít na zřeteli, že současné kroky centrální banky se s největší intenzitou projeví na horizontu dvanácti až osmnácti měsíců,“ tvrdí Kovanda. Očekává, že na svém příštím měnověpolitickém jednání na začátku května bankovní rada ČNB sníží základní sazbu znovu o půl procentního bodu.

ČNB současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,75 % a lombardní sazby na 6,75 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 21. března 2024.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Český HDP skončil loni v minusu. Letos se čeká oživení, výroba ale zůstane v útlumu

• Inflace konečně dosáhla dvouprocentního cíle. Je čas na oslavy?

• Ceny nemovitostí 2024 očima expertů. Čeká nás s nižšími úroky restart realitního trhu?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag