Praha vybuduje síť péče o duševní zdraví, zdarma nabídne pomoc s depresí

„Když je bolavá duše u mladistvého, je tam bolavá duše u celé rodiny a všichni se musí snažit, aby se to napravilo,“ konstatovala náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS).

Ucelený systém krizové pomoci pro hlavní město Prahu by měl být dokončen do dvou let a první rok jeho fungování bude stát okolo 18 milionů korun.

Každý čtvrtý žák má deprese, odhalil průzkum. Trápí je i problémy se spánkem

Síť je vytvářena na základech příspěvkové organizace Metropolitního zdravotnického servisu a neziskové organizace Dům tří přání. Ta funguje již dvacet let a její součástí jsou poradny, ambulance či krizová a pobytová lůžka. Jen v loňském roce pomohla 847 dětem a jejich rodinám v tíživých životních situacích.

„Nestavíme tedy na zelené louce, ale začínáme s nimi. Aktuálně tvoříme web a hledáme nový název,“ řekla Udženija s tím, že má v plánu síť postupně rozšiřovat o další služby. Cílem vedení metropole je vytvořit jednu příspěvkovou organizaci, kam Pražan v případě potřeby zavolá a okamžitě bude nasměrován na příslušné odborníky bez čekací doby a zdarma.

„Výhodou je, že budeme schopni reagovat na věci, které se dějí ve společnosti, a to ihned,“ dodala Udženija.

Harmonogram rozvoje sítě péče o duševní zdraví Podzim 2024 - má vzniknout první centrum v poliklinice Zelený pruh v Praze 4. Půjde o centrum duševního zdraví pro těhotné ženy a ženy po porodu, které se potýkají s duševními problémy. Půjde o první podobné centrum v Česku a nabídne nejen specializovanou péči, ale také jedinečnou službu hlídání novorozenců a kojenců. Matky se tak plně soustředí na terapii. 2025 - Praha otevře centrum pro děti s poruchami autistického spektra a také pro děti, které trpí ADHD a úzkostnými poruchami, kde by mohly vzniknout denní stacionář a ambulance s rozšířenou péčí pro děti a adolescenty. V dubnu a květnu 2025 by pak měly začít vzdělávací programy o této problematice.

Centrum pro celou rodinu

Na podzim vznikne na poliklinice Zelený pruh v Praze 4 unikátní centrum duševního zdraví pro ženy těhotné a po porodu. Půjde o první podobné pracoviště v České republice. Součástí bude psychiatrická ambulantní péče, klinická psychologie, psychoterapie i hlídání novorozenců a kojenců, aby se matky nebo oba rodiče mohli plně soustředit na terapii.

„Jsou to spojené nádoby. Duševní zdraví v těhotenství má přímý vliv na vyvíjející se dítě. Pokud máte poruchu v časném rodičovství, částečně to snižuje rodičovské kompetence u jednoho nebo druhého rodiče. Poporodní psychóza může trvat dlouho, partner to nepochopí a řekne si ‚s takovou ženskou já nebudu‘. To jsou reálné případy. Proto chceme mít i skupiny pro otce, aby pochopili, co se stalo, že si to žena nevymyslela. Je důležité, aby tam partneři byli jako podpora a ženám ještě více ‚nenakládali‘,“ řekl Antonín Šebela, garant ambulance a psychiatr z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).

Ústav ve spolupráci s organizací Úsměv mámy v roce 2021 spustil aplikaci Kogito pro psychickou podporu matek. Letos by měla vyjít její druhá, uživatelsky přívětivější verze.

Pláč, úzkosti, sebevražedné sklony. Poporodní deprese potká každou pátou ženu

Kromě toho bude centrum nabízet i online terapie. „Myslím, že je vždycky lepší člověka vidět, ale je to lepší než nic a zvyšuje to dostupnost. Díky tomu stačí mít internet a někdo z Podkrušnohoří se může dostat ke stejné terapii jako někdo ze Žižkova. Klasickou terapii to podle mě nevytlačí, protože některé prvky do online terapie nejde zapojit. Ale pro rodiny s malými dětmi by to mohl být dobrý doplněk, proto budeme nabízet i tuto možnost,“ dodal Šebela.

Prevence sebevražd

V příštím roce hlavní město dále plánuje otevřít ambulance s rozšířenou péčí pro děti a adolescenty a denní stacionáře pro děti s ADHD a úzkostnými poruchami. Podle odborníků jsou duševní problémy největším rizikovým faktorem pro spáchání sebevraždy u dětí. V populaci ve věku 15 až 19 let je totiž třetí hlavní příčinou úmrtí sebevražda.

„V dlouhodobém horizontu situace není tak hrozná, ale v posledních třech letech se počet sebevražd zvyšuje. Víme, že rizikovým faktorem jsou duševní onemocnění a dále celospolečenský stresor, jako byl covid, válka na Ukrajině nebo inflace,“ řekl výzkumný pracovník NUDZ Alexandr Kasal.

Šťastný člověk pracuje rád a lépe. Jak řešit frustraci a nespokojenost

V prevenci podle něj hraje důležitou roli právě dostupnost krizové péče. Podle odborníků je dále nutné o tématu vést veřejnou debatu a zbavit duševní onemocnění stigmat.

„Počty dětí a mladistvých, kteří potřebují psychiatrickou pomoc, rostou, ale psychiatrických ambulancí je stále méně. Přitom je včasné poskytnutí pomoci zásadní. Kvůli nedostatku odborníků je ale nezbytná provázanost a koordinace všech organizací, které poskytují tyto služby,“ vysvětlila Udženija.