Růžičková skončila na psychiatrii, Libíček zemřel přímo na place. Konec vodníků v Čechách byl vskutku dramatický

Filmová komedie Václava Vorlíčka Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách patří k českým klasikám. Možná jste ale nevěděli, za jak dramatických okolností snímek, který můžete zhlédnout 21. března ve 20:10, vznikal.

Vodnická rodina Wassermannových žije už od nepaměti na pražské Kampě. Otec rodiny a zároveň hlavní český vodník v podání nezapomenutelného Miloše Kopeckého by rád provdal svou rozmazlenou dceru Polly (Eva Hudečková). Má to ale velký háček – vodníci v Čechách vymírají. A tak už mezi českými nápadníky z řad vodníků není koho vybírat. Fiaskem nakonec dopadne i mezinárodní spolupráce, kdy se rodina snaží lovit ženichy v zahraničí. Vodníci zkrátka došli.

Vzpomenete si, jak sběratelé dušiček mohou získat smrtelnost a ztratit kouzelné vlohy? V obyčejné lidi se promění ve chvíli, kdy snědí krev, dostanou krevní transfuzi nebo mají sex s obyčejným smrtelníkem. A přesně to se stane mladé vodnici Janě Vodičkové, kterou ztvárnila něžná Libuška Šafránková. Zamilovaná až po uši se pustí do románku s lidskou bytostí, s Jaromírem Hanzlíkem alias doktorem Mráčkem, právníkem bytového úřadu, který má nevědomky připravit celou vodnickou dynastii o bydlení. Rozjíždí se série náhodných i plánovaných snah o utopení doktora Mráčka, kterého Jana zas a znovu před nešťastným osudem zachraňuje. Nejprve dýcháním z úst do úst, napodruhé mu dokonce vrátí jeho dušičku, kterou ukradne a přinese k mrtvému tělu přímo do márnice. Láska zkrátka nezná hranic. Ať už jde o vodníky, nebo obyčejné lidi.

Do filmu bylo obsazeno mnoho herců zvučných jmen – například Vladimír Menšík, Stella Zázvorková či Čestmír Řanda. U jedné role se ale jméno herečky měnilo na příkaz tehdejšího režimu.

Česká komedie plná filmových triků a humorných scének byla veřejnosti představena v roce 1974. Natáčení ale neprobíhalo zcela podle plánu. První trable nastaly, když si režisér do role paní Wassermannové, tedy manželky Kopeckého, vyžádal v té době jednu z nejoblíbenějších českých hereček, Helenu Růžičkovou. Jeho volba se ale nesetkala s pochopením u vládnoucích autorit. Růžičková totiž měla po aféře, kdy veřejně a nahlas řekla, co si o komunistech myslí, s hraním utrum, a dokonce nuceně pobývala na psychiatrii. K hraní už se nikdy nevrátila. Role přísné matky Matyldy ve filmu Jak utopit doktora Mráčka nakonec připadla Míle Myslíkové. A ztvárnila ji na výbornou, její scény jsou nezapomenutelné. Zejména pak ta finální z celého filmu, kdy je shodou náhod nakynutá do obřích rozměrů.

Filmový štáb se musel během natáčení vypořádat s velkou tragédií. Přímo při natáčení totiž zemřel původní představitel vodníka Aloise Vodičky – legendární herec Jan Libíček. Svou popularitu si získal především díky rolím, které byly vždy milé a veselé. On sám ale příliš šťastný život neměl. Už od dětství trpěl silnou nadváhou, jeho otec zemřel na rakovinu a jeho maminka pobývala v ústavech. Při bombardování za války totiž utrpěla silný nervový šok, ze kterého se už nikdy nedostala. Její stav se zhoršoval a byly i dny, kdy svého syna nepoznávala. Jeho chuť do života byla ale odzbrojující. I přes svou váhu v sobě měl až neuvěřitelnou mrštnost, dokonce se věnoval závodně házené i akrobacii. Na rtech měl stále úsměv, a to i v dobách, kdy se mu nedařilo v oblasti lásky. Nakonec ji našel, téměř ve třiceti letech. Oženil se s půvabnou Zdenou a vyženil dvě nevlastní dcery, které nadevše miloval. Ukázkový manžel a otec měl jen jednu neřest – jídlo. Podle kolegů jedl prakticky pořád, zejména pak v noci. A to se mu bohužel stalo osudným. Trpěl cukrovkou a z přejídání mu postupně selhávaly ledviny. Měl ale panický strach z doktorů, takže léčba nepřicházela v úvahu.

Takovou scénu by snad nevymyslel ani filmový režisér. Jan Libíček se napil mléka, které nechal na stole stát Vladimír Menšík, zvedl se a chtěl někam jít. Po zádech ale spadl do Vltavy, odkud ho tahali filmoví kaskadéři. Vylovili ho, a když Libíček přišel k sobě, viděl, že se k němu blíží lékaři, které mezitím někdo zavolal. Herec se snažil z posledních sil zvednout a utéct, upadl ale do bezvědomí, ze kterého se už neprobral. Jeho smrt těžce zasáhla filmový štáb i širokou hereckou rodinu. Roli vodníka nakonec zahrál Zdeněk Řehoř alias Hajný z Krkonošských pohádek.

Aby byly záběry co nejautentičtější, scény se natáčely v reálném prostředí, za běžného provozu. I Jaromír Hanzlík se v rybu, konkrétně v kapra, měnil na reálné rušné ulici. Kolemjdoucí na něj tak s naprostým úžasem zírali, když seděl v podřepu a naprázdno otevíral pusu jako ryba. S režisérem se snažil smlouvat, ale moc platné mu to nebylo, dokonalost scény byla důležitější než hercův ostych.