Mnohem lepší než Thajsko. Kambodža vás okouzlí vstřícností i památkami

Z letadla vypadá Kambodža jako barevná mozaika. Zelené palmové háje střídají vyprahlé lány země, které v tomto období zoufale volají po vodě. Kambodža má za sebou extrémně suchý rok a místní čekají na období dešťů, které má přijít v dubnu, jako na spásu. Později se od místního průvodce dozvídáme, že sucho se špatně podepisuje především na kvalitě rýže, která je hlavní obživou místního obyvatelstva a zároveň hlavním vývozním artiklem.

Hned po příletu nás překvapuje nečekaně moderní letiště v severozápadní provincii Siem Reap, jehož brány se otevřely teprve v říjnu 2023. Staré letiště se údajně nacházelo příliš blízko chrámového komplexu Angkor Vat a existovaly obavy, že by vibrace z letadel mohly památku nenávratně poškodit.

Odjíždíme do předem vybraného ubytování v centru Siem Reap. Od personálu rodinného hotelu se nám dostává vřelého uvítání. Na přátelskost a pohostinnost Asiatů jsme si zvykli už v sousedním Thajsku. Je však nasnadě, že Kambodžané si turistů váží ještě více. Recepční nám okamžitě zajišťuje auto s průvodcem a nabízí širokou nabídku výletů. Je znát, že v této části země jsou na turisty připraveni. Ostatně chrámový komplex Angkor Vat, mnohokrát vyhlášený jako jeden z největších kulturních divů světa, je jen jedním z mnoha lákadel, která může Kambodža nabídnout.

Pokud nemáte předem stanovený itinerář, místní vám připraví program na míru. Ať už v ubytovacím zařízení nebo v centru Siem Reapu není problém najmout si auto s řidičem, který vám za přijatelnou cenu bude celý den k dispozici. Pokud si navíc připlatíte za služby průvodce, dostane se vám zajímavých informací nejen o jednotlivých památkách, ale také o každodenním životě místních obyvatel.

Angkor otevírá své brány

První den se po vydatné snídani vydáváme do chrámového komplexu vzdáleného pouhých pět a půl kilometru od centra Siem Reapu. Na ploše 162 hektarů se zde rozkládá nejrozsáhlejší náboženský komplex na světě. Otevírá se před námi dechberoucí pohled na chrám Angkor Vat, který je největším a zároveň nejzachovalejším v celé oblasti. Původně postavený ve 12. století jako hinduistický chrám zasvěcený bohu Višnuovi byl postupně ke konci století přeměněn na chrám buddhistický. Toto vrcholné dílo khmerské architektury se po právu stalo symbolem Kambodže a je vyobrazeno také na státní vlajce.

Celý chrám obklopuje 190 metrů dlouhý vodní příkop. Voda se svými životodárnými a čistícími vlastnostmi je ústředním bodem khmérské kosmologie a všech druhů hinduistického náboženství. Vodní příkopy lemující chrámy v Angkoru mají znázorňovat pozemské modely oceánu, který obklopuje svět.

Na detailní prohlídku Angkor Vatu by bylo třeba několik dnů. Nás však tlačí čas, a tak procházíme jen hlavní část chrámu. Průvodce má ke každé rytině příběh z hinduistické mytologie nebo historie Khmerů a my si i navzdory spalujícímu žáru uvědomujeme silnou spirituální energii celého místa. Obdivujeme nebývale detailní rytiny hinduistických a buddhistických božstev, kterými jsou chrámy v Angkoru proslulé.

Po prohlídce si ve stáncích, které se v hojné míře rojí kolem chrámu, kupujeme čerstvý kokos za směšnou cenu. Sedáme si do stínu a jsme vděční, že jsme namísto dopravy tuktukem zvolili klimatizované auto.

Když se dostatečně vynadíváme na monumentální vstupní portál Angkor Vatu, pokračujeme do chrámu Bayon vzdáleného jen několik minut jízdy. Chrám postavený na přelomu 12. a 13. století je známý především díky obrovským tvářím Buddhů vytesaných do bloků kamene, které stoicky shlíží na ruch okolo. Vnější zdi chrámu jsou působivou ukázkou detailních rytin zobrazující historické události i běžných život angkorských Khmerů. Odborníci se dodnes dohadují, co přesně rytiny na stěnách chrámů zobrazují a proč zde vůbec jsou. Některé obrazy jsou matoucí i pro historiky už jen proto, že na zdech chybí jakékoliv nápisy.

Po obědě sestávajícího ze směsi masa a nezbytné rýže míříme na vůbec nejfotogeničtější místo v Angkoru. Chrám Ta Prohm neboli „chrám stromů“ se už od prvního pohledu stává mým favoritem. Rozvaliny chrámu, o jehož provoz se prý v době jeho slávy staralo na 80 tisíc lidí, si postupně bere zpět džungle. Mohutné kmeny obřích stromů prorůstají zdmi jako kdyby připomínaly odvěké vítězství přírody nad člověkem. Na mystičnosti chrámu neubírá ani velký počet návštěvníků. Mnohé z nich nejspíš nalákal fakt, že se zde natáčel hollywoodský kasovní trhák Tomb Raider. V celém komplexu se ozývají zvuky džungle smíšené s hudbou malého orchestru hrajícího před branami chrámu. Skupina umělců je složená z lidí, kteří přišli vinou min o některou z končetin. Obchází mě mráz, který neroztaví ani úsměv muže bez paže. Stejně jako ostatní bere svůj úděl hrdě a pokorně.

Během cesty nám průvodce vypráví o místní vládě, která je prý jedna z nejzkorumpovanějších na světě. Vysoké sumy, které návštěvníci platí za vstup do komplexu, mizí v černé díře. V zemi, která by se díky turismu mohla rychle rozvíjet, prý navíc stále funguje tajná policie.

„Chtěli bychom rozpoutat revoluci, ale máme strach. Příliš mnoho lidí, kteří se angažovali proti systému, zmizelo beze stopy,“ povzdechne si nakonec mladý muž, a přitom se bezděčně rozhlédne kolem. V jeho očích zahlédnu na okamžik strach.

Po návratu do hotelu míříme na večerní prohlídku Siem Reapu. Jméno města doslova znamená „porážka Thajska“ podle dávné vítězné bitvy Khmerů nad thajskou armádou. Ještě na počátku 20. století bylo město pouhým shlukem malých vesnic, které obklopovaly waty (buddhistické chrámy) kolem řeky Siem Reap. Dnes je rychle se rozvíjející metropolí, která kromě nočních trhů a lehce kýčovitých podniků pro turisty nabízí pěknou ukázku francouzské a čínské architektury. Na trzích lze koupit umělecké výrobky různé kvality a smlouvání o ceně se považuje za běžnou záležitost.

Za krásami národního parku Phnom Kulen

Po dni naplněném prohlídkami chrámů zatoužíme po klidu přírody. Pouhých 30 kilometrů od Angkoru se rozkládá národní park Phnom Kulen, jehož jméno v překladu znamená „hora liči“. Stromy liči jsou všude, kam oko dohlédne, a v sezoně se prý místní tímto sladkým ovocem doslova brodí.

Nejvyšší vrcholek Preah Ang Thom je poutním místem jak pro buddhisty, tak pro hinduisty, kteří spolu v Kambodže žijí ve vzájemné symbióze. V 16. století zde byl založen buddhistický chrám a mniši tady do velikého pískovce vytesali dechberoucí osmimetrovou sochu ležícího Buddhy. Kupujeme kytičku lotosových květů a pokládáme je vedle sochy. Průvodce nás upozorňuje, že ke květům se nesmí čichat, abychom Buddhu nepřipravili o jejich vůni. Všude okolo jsou stánky s lákavě vonícími pokrmy a na schodech do svatyně žebrá několik starých lidí.

„Cílem každého Kambodžana je mít co nejvíce dětí, aby se o něj ve stáří postaraly,“ vypráví průvodce a upřímně se diví, že v Čechách lidé pobírají starobní důchod. O něčem takovém si v jeho zemi mohou nechat jen zdát. Rozdáváme bankovky, které se kvůli raketové inflaci pomalu proměňují v bezcenné papírky. Pětistovková bankovka má hodnotu necelých tří korun a mince zde vůbec neexistují.

Při cestě z posvátné hory míjíme koryto řeky, ve kterém je do kamene vyryto tisíce symbolů „lingas“ znázorňující falické symboly plodnosti boha Šivy. Hrboly vyryté na bázi jeho ženského protějšku „yoni“ mají žehnat a oplodňovat řeku, která přes ně teče do Angkoru, Siem Reapu a jezera Tonle Sap. Platíme symbolickou částku a necháme se fotit na houpačce ověnčené květy s výhledem na řeku.

Poté už míříme za hlavní přírodní atrakcí národního parku, kterým je dvacetimetrový vodopád. Kolem všudypřítomných prodejců a stánků s jídlem sestupujeme strmými železnými schůdky k vodopádu. Na rozdíl od sousedního Thajska na nás nikdo nekřičí, ani nás nepřesvědčuje o kvalitě svých produktů. To je další věc, která Kambodže oproti Thajsku přidává body.

Dole u vodopádu je příjemný chládek. Návštěvníci se tady mohou jen tak kochat výhledem nebo sestoupit přímo do povodí vodopádu. Voda je sice zkalená, ale v neúprosném vedru nabízí vítané osvěžení. Pod hučící vodopád se vydávají jen ti nejodvážnější.

Po cestě zpět do Siem Reapu navštěvujeme ještě poslední chrám, který je známý nejen svým názvem, ale také barvou kamenů, pro chrám velice netypickou. Banteay Srei neboli „Růžový chrám“ zasvěcený bohu Šivovi je kvůli složitým rytinám označován za klenot khmerského umění. Jméno chrámu znamená v překladu „Citadela žen“ a jeho název vychází z přesvědčení, že rytiny tak jemné, jako jsou zde, mohly vytvořit pouze ruce žen.

Mnohé z kamenů kvůli povětrnostním vlivům a zvyšujícím se teplotám získaly okrově růžovou barvu. Pohled na drolící se zdi mě přivádí k myšlence, jak dlouho se ještě lidské oko bude moci kochat krásou Angkoru. Ptám se průvodce, který si myslí, že do sta let bude kvůli vysoké návštěvnosti a vnějším vlivům celý komplex Angkoru téměř srovnán se zemí.

Na konci dne se plni dojmů loučíme s průvodcem. Děkuje nám, že jsme navštívili jeho zemi, na kterou je jako většina Kambodžanů velice hrdý. Prosí nás, ať své dojmy sdělíme známým a šíříme povědomí o Kambodži dál. On sám prý doufá, že nakonec dokážou totalitu porazit a vrátit Kambodži vládu, jakou si jako bývalé impérium zaslouží.

Může se hodit Kambodžské vlhké tropické podnebí ovlivňují dva monzuny, kvůli kterým se střídá období sucha s obdobím dešťů. Nejlepší období pro návštěvu je začátek suchého období od listopadu do prosince, kdy panují nižší teploty. Konec suchého období od března do dubna je naopak typický vysokými průměrnými teplotami kolem 33 stupňů. Celoročně je třeba být připraven na vysokou vzdušnou vlhkost. Přímé lety z Prahy nejsou k dispozici. Při letu z Prahy do Siem Reap vás čekají alespoň dva přestupy. Nejkratší cestu nabízejí švýcarské aerolinky s přestupem v Zurichu a Bangkoku. Nejlevnější jednosměrná letenka v dubnu začíná na 20 000 korunách. Dobrou alternativou je spojit výlet do Siem Reapu s návštěvou sousedního Thajska. Společnost Bangkok Airways nabízí lety z Bangkoku už od tří tisíc za jednosměrný let, který trvá necelou hodinku a půl. Na návštěvu Angkor Vatu a přilehlého národního parku si vyčleňte alespoň pět dní. Výhodou je, že chrámy i přírodní atraktivity jsou poměrně blízko u sebe a za jeden den tedy zvládnete projít i více chrámů. Kvůli vysokým teplotám může být procházení venkovních prostranství náročné. Na přesuny je proto lepší zvolit namísto tuktuku klimatizované auto, přestože cenový rozdíl je znatelný. Pronájem klimatizovaného auta s průvodcem se pohybuje v okolo 60–100 dolarů (1 400–2 300 Kč) na den. Pas do Angkor Vatu stojí 37 dolarů (860 Kč) na den a 62 dolarů (1 450 Kč) na tři dny a zahrnuje vstup do všech chrámů komplexu. Určitě bych doporučila zakoupit pas na tři dny, protože za jeden den není možné vše projít. Ceny ubytování jsou pro našince velice příznivé. Noc v kvalitním čtyřhvězdičkovém hotelu s bazénem vyjde okolo jednoho tisíce korun. Ceny jídel v restauracích se pohybují okolo 100 korun za hlavní jídlo, ale velmi dobře se lze najíst i na ulici za ještě méně. Oficiální měnou je kambodžský riel, všude však přijímají americké dolary, které je dobré přivézt si sebou v hotovosti. 10 000 rielů se rovná zhruba 60 korunám. Zatímco obchody se západními potravinami a drogerií není problém v oblasti kolem Angkor Vatu najít, věci jako sportovní obuv nebo vybavení může být poměrně těžké sehnat. Ideální je tedy vše si přivézt s sebou a nespoléhat se na nákup v zemi. V centru Siem Reapu najdete bezpočet jednotlivců, kteří vám nabídnou pronájem vozu s průvodcem. Prohlídku vám stejně dobře zajistí v hotelu, kde vám navíc doporučí vhodný program podle vašich preferencí. V Siem Reapu jsme navštívili večerní cirkusovou show od místních umělců Phare Circus, kterou můžu vřele doporučit. Dostatečně v předstihu se informujte o požadovaných a doporučených očkováních. V turistických oblastech, jako jsou Angkor Vat, hlavní město Phnom Penh, Sieam Reap a Tonle Sap, se malárie téměř nevyskytuje a není proto nutné brát antimalarika. Pro návštěvu zbytku země, především jejích zalesněných oblastí, se antimalarika důrazně doporučují.