Ptáci mizí, zpívají tišeji a méně pestře. Většina druhů žije v Praze, třetina na letišti, říká ornitolog
V Praze dnes hnízdí 248 ptačích druhů, tři čtvrtiny všech druhů zjištěných v České republice. Před sto lety jich bylo jen 182. „Pro některé se Praha stala ojedinělým útočištěm,“ říká ornitolog Petr Voříšek, hlavní autor knihy Pražské ptactvo 1800–2020, která vznikla na základě přání ornitologa a odbojáře Veleslava Wahla, jež napsal v noci před popravou. Zmapoval pražské ptactvo, pak ho zavraždili komunisti.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
- Proč ptáci zpívají tišeji,
- kdy se Praha stala ptačím rájem,
- jak znělo poslední přání ornitologa Wahla před popravou,
- kde žije poslední pražské hejno vrabců,
- čím ptáky přitahuje letiště
- a jak změny klimatu mění ptačí společenstva.
Je jaro. Zpívají ptáci… ale dočetla jsem se, že jejich zpěv je tišší, méně intenzivní a méně pestrý než dřív. Jsou to jen dojmy, nebo něco, co je měřitelné a změřené?
Vyplývá to z dat z celoevropského sčítání, na té studii jsme se podíleli. Vychází poměrně přesvědčivě.
Když to řeknu zjednodušeně, vzaly se údaje o ptačích společenstvech v dřívějších dekádách a s pomocí vědomostí o jejich zpěvu se namodelovalo, jak tohle společenstvo v různých obdobích zpívalo, jak to bylo hlasité, kolik různých zvuků se ozývalo. A pak se udělalo totéž pro současnost. Rozdíl je velký. Není to jen pocit, potvrzují to data.
Proč?
Roli hraje spousta faktorů, ale především je v průměru méně ptáků. Zvuk ptačího zpěvu je tak obecně v Česku a ve střední Evropě méně intenzivní a méně pestrý. Ale v některých místech je to naopak.
Kde?
Hlavně ve městech nebo obecně v místech, kde je hluk. Ptáci ve městě na hluk reagují tak, že se snaží ho „přeřvat“, zpívají často na vyšší frekvenci. Je to jak lidé v hlučné hospodě – aby se slyšeli, zvyšují hlas, ale hluk tím jen stoupá. Řve pak celá hospoda. Ptáci to dělají podobně.
Ale někteří práci mají s hlukem vážný problém, zejména ti, kteří se orientují hlavně podle sluchu. Hůř se jim loví, mohou mít také problém najít si partnerku či partnera.
Takže se vracím zpět k otázce ohledně proměny zpěvu. Obecně je zpěv tišší, ale třeba v Praze je naopak můžeme slýchat ve větší intenzitě i pestrosti. Praha je nyní druhově bohatá a pro některé ptáky se stala téměř ojedinělým útočištěm.
Popraven za velezradu
Praha jako Noemova archa?
To už je velká nadsázka. Ale už pomalu ztrácím optimismus, že se za mého života podaří zvrátit negativní trendy v populacích polních ptáků, takže je klidně možné, že poslední
