Izrael blokuje pomoc na hranicích, Gazu nedokáže ovládnout ani tam zajistit pořádek, tvrdí arabistka
Americký ministr zahraničí Anthony Blinken chce přesvědčit spojence v Saúdské Arábii a Egyptě, aby napomohli uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem. Právě díky prostředníkům se v listopadu dostala na svobodu asi polovina unesených Izraelců, od té doby ale nedošlo k pokroku. „Izrael chce dobýt Gazu a zničit Hamás, který se chce etablovat jako lídr. Ani jedné straně se to nemůže povést, takže musí udělat ústupky,“ míní arabistka Zora Hesová.
Izraelská operace v Gaze podle Hesové není úspěšná, ovšem nevyhrává ani Hamás, který po válce nebude v Gaze vládnout. „Za prvé proto, že Gaza je zničená, a za druhé proto, že kvůli násilí, k němuž dochází, nemůže Hamás přežít ve své radikální podobě,“ míní.
Poslechněte si Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Zora Hesová, arabistka z Filozofického ústavu AV
Situaci mění i humanitární katastrofa v Gaze, která dosahuje nevídaných rozměrů. Dochází tak k tomu, že i Spojené státy coby hlavní spojenec dávají najevo, že Izrael nemůže takto dále pokračovat.
V posledních 10 až 15 letech se podle Hesové proměnily postoje arabských států, které jsou dnes v zásadě proizraelské – chtějí se zapojit do globální ekonomiky a mají zájem na dobrých bezpečnostních a ekonomických vztazích s USA i s Izraelem.
Uprchlíky nepřijmeme
Ani „arabská ulice“ dnes už není tak vyhraněně protiizraelská, jako tomu bylo v minulosti, dodává Hesová. Dění v Gaze je ovšem pro Araby i celý Blízký východ naprosto nepřijatelné.
„Volání po zničení Izraele už neslyším v takovém smyslu, jako třeba v 70. letech. Spíš vidím účast s utrpením Palestinců. Zároveň velké arabské státy samy prochází obrovskou krizí poté, co se kvůli válce na Ukrajině zvedly ceny potravin. Starají se o vlastní stabilitu a Izrael už nehraje takovou roli v mobilizaci veřejnosti jako dřív,“ rozebírá arabistka.
Hamás není možné kompletně zničit. Západu chybí vůle dotlačit Izrael k jednání, míní analytik
Číst článek
Arabské země Izraeli podle ní nabízejí uznání výměnou za vznik palestinského státu a nemají zájem na zvyšování napětí. Striktně ale odmítají přijímat další palestinské uprchlíky, jak navrhovaly některé radikální politické strany v Izraeli, protože by to vedlo k etnickému čištění Pásma Gazy.
„Máme tendenci vidět Palestince jako potenciální teroristy, ale důvod je jiný. Jsou to rozličné národy, které mluví jiným jazykem, jako Češi a Slováci nebo Češi a Poláci. Hladomor by vyřešilo otevření hranic, které Izrael blokuje, ne to, že někdo přijme uprchlíky,“ zdůrazňuje Hesová.
Kdo blokuje pomoc?
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell obvinil Izrael, že používá hlad jako zbraň. Hesová k tomu dodává, že hladomor se akutně týká 700 tisíc lidí, zatímco Izrael nevpouští pomoc přes hranice. Odmítá přitom námitku, že by distribuci humanitární pomoci bránil Hamás.
Charita ČR: Pásmu Gazy hrozí hladomor. Na místo by bylo potřeba dostávat 300 kamionů potravin denně
Číst článek
„Máme představu, že Hamás je jednolitá teroristická organizace, dlouho to ale byla správa Gazy. Máte policisty, kteří dbají na základní pořádek, který se na mnoha místech úplně zhroutil. V takové situaci je velmi těžké něco dělat. Izrael není zajištění pořádku schopen a jako agresivní vojenská síla k němu nepřispívá, naopak,“ tvrdí arabistka.
Podle ní je třeba rozlišovat mezi vojenským křídlem Hamásu, které se dopustilo teroristického útoku, a jinými aspekty této organizace, která na sebe v situaci absence legitimního státu bere odpovědnost za správu území, ale má i politický cíl v odporu proti okupaci.
Útok Hamásu ze 7. října loňského roku prý měl několik různých rovin a stále o něm nevíme vše. „Probití se skrze blokádu a útok na okupanta není v rozporu s mezinárodním právem. Naopak jakýkoli útok na neozbrojené izraelské civilisty je válečný zločin, a pokud je to děláno s cílem zastrašit, tak je to terorismus,“ konstatuje.
„Česká vláda si možná uvědomila, že její (proizraelská) pozice byla příliš extrémní.“
Zora Hesová
Zora Hesová byla jednou z iniciátorek výzvy české politické reprezentaci ke změně postoje ke krizi na Blízkém východě.
„Ve společnosti to vyvolalo velkou diskuzi, kterou se snažíme vést dál, a to nadstranicky. Česko přestává blokovat různé sankce proti izraelským osadníkům. Vláda si možná uvědomila, že její pozice byla příliš extrémní. Ve vztahu k české společnosti jsem ale změnu nezaznamenala,“ připouští.
Poslechněte si celé Interview Plus v audiu v horní části článku.
