Leda lhaním, žalováním a vymýšlením si. 

Když jsem si pořídil klávesy, tak se mi vysmíval. Vysmíval se mému hraní, přitom on uměl jen pár akordů na kytaru. Záviděl mi. Záviděl mi tak moc, že mi nepřišel ani na promoci. Páč by neunesl, že má jen výuční list. 

No jo no. Ale já tím nežiju. Jako že bych se teď trápil tím, co se stalo před sto lety, to fakt ne. To píšu jen, že se tu o tom bavíme a přišla na to řeč. 

Od  biologické rodiny jsem fakt neměl žádnou podporu, oporu. Jsou to primitivové. To samé vesnice a celý region. 

Proto není divu, že jsem se brzy osamostatnil. Taky není divu, že jsem si studoval VŠ při zaměstnání za své peníze. Logicky jsem nechtěl poslouchat žádné cance od nich. A to bylo super. Měl jsem svoji garsonku, svoji práci, svoje studium na VŠ za své. Nikdo mi nic nemohl říkat. Bydleli 26 km daleko. A v práci to bylo fajn. Tam jsem zažíval satisfakci. 

Dá se říct, že to byla změna o 180°. Z někoho, koho ponižovali, jsem se stal někým, koho si považovali. Proto jsem taky přilnul k lidem v mé práci. Z kolegů a kolegyň se stali kamarádi a pořádali jsme akce, žili jsme jako kolektiv. Bylo to zvláštní, bylo to jako druhá rodina. 

V církvi ne. V těch letničních církvích to bylo postaveno na lži, na komediantství. Oni si hráli na něco. Předstírali a nebyli tam za sebe. Nebyli upřímní. K tomu ta jejich ideologie. Divím se, že jsem tam chodil. Byl jsem cáklý. 

No a pak jsem v 25 letech začal jezdit na seznamovací schůzky a do podniků. Taky samé hezké vzpomínky. Pěkná hudba, ty diskotéky byly i sportem. A velmi milí lidé. I když vy (jako věřící) žijete v pověře, že to jsou zrůdy. To byl taky můj další domov, jsem zažil podporu, oporu. 

Jo, já jsem si našel mezi kolegy učiteli, učitelkami, mezi gayi přátele, co byli moudří a ti mi vlastně částečně nahradili to, co jsem od rodiny nedostal. 

Ale aby nedošlo k omylu, moje disharmonie, nesoulad s rodinou není kvůli odlišné orientaci, ale kvůli odlišnému intelektu a vzdělání. Protože i kdybych byl 100% hetero, tak by to bylo stejné. Otec i matka by byli stejně tak bez vzdělání  (matka dokonce jen se ZŠ). Kdybych byl 100% hetero, stejně bychom si nerozuměli, páč oni jsou pobožní a já už 8 let nikoli. A ta orientace nemá na nic  vliv, ani se o tom nebavíme. Ostatně žiju bez jakéhokoliv vztahu a bez známostí. Zavřel jsem před třemi lety krám. 

Podobně jako Daniela Drtinová 

To, co rozhoduje, je vzdělání, IQ. Moje rodina je hloupá a bez vzdělání.  Plus když nikdy nikam necestovali, ale žili jen v té zaostalé vesnici, nemají školy, nemají žádné životné zkušenosti jako já, tak těžko by mi mohli něco dát. Pro mě je utrpení s nimi mluvit. To říkám na rovinu. Jsou pobožní, hloupí, zaostalí, konzervativní. 

A proto si taky cením, když občas narazím na někoho, kdo je zajímavý a má nějaké hlubší myšlení. Klidně i na netu lidi. 

Jo a v jedné věci je situace s mojí rodinou komická, paradoxní. O bisexuálech, homosexuálech často čtu, že to jsou odpad lidi, zmetci, kteří se přírodě nepovedli, postižení, mrzáci apod. Prostě samé negativní přívlastky. 

Tak v tom případě je srandovní, že příroda to udělala tak, že mně dala IQ o 20b vyšší než zbytku rodiny, i nejlepší ksicht, brácha už je o něco méně atraktivní. To je sranda, ne? Kdybych byl takový zmetek, odpad, co se přírodě nepovedl, tedy měl tak špatné geny nebo tak něco, proč jsem z rodiny nejchytřejší, nejtalentovanější na muziku, nejvíce manuálně zručný, nepohlednější a jako jediný jsem dosáhl Mgr. vzdělání a ostatní jsou bud ZŠ nebo max SŠ? 

A to mi přiznala i moje matka. Moje matka mi řekla, že cítí, že na mě nikdo z rodiny nemá. Proto se taky se mnou nikdo neodvažuje hádat. Vědí, že mám lepší argumenty. 

A to samé vlastně bylo i na granosalis. Pamatuješ, jak tu do mě kdysi šili a jak mě zkoušeli snižovat? No a kde to je dneska? Už to zmizelo. Zkoušel to opakovaně proti mně i LD a taky odkráčel s nepořízenou. 

Ale aby to nevypadalo, že tu hlásám opak, tedy že homo či bi orientace se spojuje se super schopnostmi, tak to není. Nehlásám tu žádnou opačnou ideologii. Jen si myslím, že změna objektu zájmu se nespojuje s žádnou nedostatečností. Je to prostě inertní, irelevantní vůči celkové kvalitě člověka.