Proč půjčky nezlevní víc? Vysoké úrokové sazby očima expertů

Martin Gürtler

ekonom, Komerční banka

Souhlasíte s názorem?

-

-2

+

Pro podniky závislé na úvěrech v korunách je úroveň tuzemských sazeb konkurenční nevýhoda. Sazby ČNB se i přes snížení v souhrnu o více než procentní bod dostaly jen mírně pod šest procent, úrokové sazby ECB nedosahují ani pěti procent. Kvůli výraznému rozdílu v sazbách přecházely v uplynulých dvou letech české podniky na úvěry v eurech. Během loňska jejich podíl tvořil víc než polovinu nově poskytnutých úvěrů. Nevýhodou samozřejmě je, že eurovými úvěry podniky vlastně obcházejí měnovou politiku ČNB, takže může být méně účinná.

Podle naší prognózy by se tuzemské a evropské sazby mohly vyrovnat zhruba v polovině letošního roku. Tím by zmizela i zmíněná nevýhoda pro podniky, které se k úvěrům v cizí měně nedostanou.

Tempo snižování sazeb by, myslím, mohlo být rychlejší. Nerozporuji ale, že měnová politika bude muset pravděpodobně zůstat přísnější delší dobu. Důvodem je především růst cen služeb, který meziročně přesahuje pět procent a v kombinaci s napjatým trhem práce by mohl být rizikem pro udržení inflace na dvouprocentním cíli.

Navzdory tomuto riziku mi ale téměř šestiprocentní úroveň sazeb přijde příliš restriktivní. Naše ekonomika jako jediná v Unii zůstává hluboko pod předpandemickou úrovní, poptávka je stále slabá a inflace v únoru klesla na dvouprocentní cíl centrální banky. Jádrová inflace sice kvůli zmíněnému svižnému růstu cen služeb zůstává nad cílem, i tak se ale dostala do tolerančního pásma ČNB, tedy pod tři procenta.

Z mého úhlu pohledu by bylo lepší sazby zpočátku snižovat více a tím mírnit i nesoulad mezi jejich výší a vývojem ekonomiky a inflace. To by mohlo pomoci i k rychlejšímu hospodářskému oživení. Poté by už mohl následovat obezřetný postup, kdy se pokles sazeb bude přizpůsobovat novým datům z ekonomiky.

Dominik Rusinko

analytik, ČSOB

Souhlasíte s názorem?

-

-3

+

Nižší úrokové sazby jsou pozitivní zprávou pro tuzemské podniky. České úrokové sazby sice stále zůstávají nad eurovými, od prosince se ale rozdíl snížil o 125 bazických bodů. Více než podmínky financování ale české exportně orientované firmy trápí slabá zahraniční poptávka a pokles počtu nových zakázek. To potvrzuje i šetření statistického úřadu, že největší bariérou expanze zůstává nedostatečná poptávka, společně s problémy v dodávkách materiálu.

Nižší eurové sazby dál motivují tuzemské firmy financovat se v eurech. Na konci roku 2023 už byla více než polovina korporátních úvěrů denominována v eurech. Tento trend by měl s postupným zužováním úrokového diferenciálu mezi korunou a eurem, kdy nebude financování v eurech tak atraktivní, zvolnit. Ke konci letošního roku počítáme s depozitní sazbou ECB na úrovni tří procent. V Česku by se měla sazba pohybovat okolo 3,5 procenta, což je z našeho pohledu „doletová zóna“ centrální banky neboli dlouhodobá neutrální sazba.

Předpokládáme, že ČNB zůstane dál relativně opatrná a se sazbami půjde dolů i na příštích třech zasedáních zvolna, po 50bodových krocích, než tempo zvolní na standardních 25 bodů.

Jedním z argumentů pro opatrnější postup centrální banky je setrvačná inflace ve službách. Zásadním faktorem je také slabá koruna, která oproti zimní prognóze ztrácí přibližně dvě procenta. A právě na vývoj kurzu zůstane bankovní rada velmi citlivá. Obává se totiž opětovných výprodejů tuzemské měny v případě agresivnějšího poklesu úrokových sazeb.

Jak zdůraznil guvernér Aleš Michl, „další oslabení koruny není konzistentní s udržením nízké inflace“. Naopak rychlejšímu snižování sazeb o 75 bodů nahrává příznivý inflační výhled a námi očekávaný pokles do rozmezí 1,5 až dvě procenta v průběhu letních měsíců. Varianta odvážnějších kroků ČNB proto zůstane na stole i v příštích měsících.

Jiří Jirásek

garant pro oblast financování firem AMSP ČR

Souhlasíte s názorem?

-

-3

+

Základní úroková sazba české koruny má klíčový vliv na konkurenceschopnost malých a středních podniků v ČR ve srovnání s ostatními firmami v Evropě, které využívají euro, a které se v poslední době mohly financovat za výrazně výhodnějších podmínek.

Aktuálně nízká inflace by měla umožnit, aby se eurové a korunové sazby konečně sblížily a české firmy nebyly oproti zahraničním znevýhodněny. Snížení korunových úrokových sazeb může pozitivně ovlivnit podnikatelské prostředí tím, že snižuje náklady na financování a podporuje investice a růst.

ČNB ale musí být při snižování úroků v době nízké inflace obezřetná, aby nedošlo k riziku bublin na trhu nebo nestabilitě ekonomiky. Opatrnost je klíčová pro udržení dlouhodobé udržitelnosti a stability finančního systému. ČNB by měla brát v úvahu nejen krátkodobé stimulační účinky, ale i dlouhodobé důsledky svých rozhodnutí na ekonomiku a podnikatelské prostředí.

Lukáš Hartl

předseda představenstva NEY spořitelního družstva

Souhlasíte s názorem?

-

+26

+

Členové bankovní rady v čele s guvernérem Alešem Michlem se v posledních týdnech vyjadřovali proti rychlejšímu snižování úrokových sazeb. Nenahrává mu ani poměrně slabá koruna. Jejich rozhodnutí bylo tedy očekávané. Je ale řada odvětví a firem, které přesto doufaly, že zareagují silněji.

Pro výraznější snížení sazeb by hovořila jak únorová inflace, která dosáhla dvouprocentního cíle ČNB, tak její jádrová složka, která meziročně rostla o 2,8 procenta. Únorové prognóza ČNB přitom předpokládala, že inflace dosáhne 2,8 a její jádrová složka 3,5 procenta.

Pro nižší pokles naopak hovořil vysoký růst cen ve službách, který může mít za určitých okolností trvalejší charakter, pomalejší pokles cen průmyslových výrobců nebo obavy ohledně kurzu koruny, jejíž oslabování působí proinflačně.

Rozhodnutí České národní banky nepřistupovat ke skokovým změnám sazeb je v kontextu jejího dosavadního působení logické. Rada se této filozofie drží už od své obměny v roce 2022. Přesto podle našeho názoru existoval prostor pro rychlejší snižování sazeb. Mělo by pozitivní vliv nejen na ekonomiku, která se nachází v útlumu, ale především na menší české firmy a exponované segmenty.

Přestože to není na první pohled vidět, menší firmy se často potýkají s problémy spojenými se špatnou kondicí české ekonomiky, ke kterým se přidávají dlouhodobě vyšší náklady včetně nákladů na financování. Když je inflace na 2 procentech a pravděpodobně ještě mírně klesne, bylo by s ohledem na kondici malých a středních firem lepší, kdyby se sazby v prvním pololetí snižovaly rychleji. Vliv takového kroku na kurz koruny pak může centrální banka eliminovat opětovným zavedením intervenčního režimu, který si vyzkoušela před necelými dvěma lety.

Vít Hradil

Hlavní ekonom Cyrrus

Souhlasíte s názorem?

-

+1

+

Je nabíledni, že půjčovat si za nižší úrok je z pohledu firem lákavější a výhodnější. Vyšší úrokové sazby navíc znamenají silnější kurz koruny, což zlevňuje zahraniční zboží oproti tomu českému. Zároveň platí, že vyšší úroky motivují domácnosti i podniky odkládat nákupy do budoucna a raději „sedět na penězích“, z čehož plyne slabší poptávka a odbyt.

Nic z toho ovšem není „nežádoucí vedlejší efekt“ vysokých sazeb. Naopak, je to jejich smysl. Ač se to může zdát primitivní, boj proti inflaci spočívá právě v záměrném ochlazování ekonomiky. Dokud ekonomika utěšeně prosperuje a lidé nakupují, nikdo nezabrání podnikatelům dále zvyšovat ceny.

ČNB by samozřejmě mohla držet sazby na nule, aby „podporovala ekonomiku“. Koneckonců pokud bychom chtěli, mohli bychom „nulové sazby na věčné časy“ napsat rovnou do zákona o ČNB a navždy se vysmívat zbytku světa, že si vyššími úroky oproti nám podkopává konkurenceschopnost. Desetiletí ekonomického výzkumu ovšem ukazují, že se jedná o hodně krátkozrakou strategii.

V ekonomice jedoucí na steroidech nízkých úroků se zdánlivě pořád všem daří prosperovat, a když náhodou ne, zamáznou to dalším levným úvěrem. Výsledkem je v lepším případě pouze inflace, v tom horším nafukování cenových bublin, které nevyhnutelně dříve či později prasknou.

ČNB v uplynulých letech učinila vícero kroků, nad kterými část odborné veřejnosti zdvihala obočí, a aktuální opatrný přístup ke snižování sazeb mezi ně patří. Na rozdíl od některých jiných rozhodnutí je ovšem kontroverznost a rizikovost v tomto případě spíše menší.

Timur Barotov

analytik BHS

Souhlasíte s názorem?

-

+1

+

Ovlivňuje ji výrazně. Je potřeba si uvědomit, že úrokové sazby silně dopadají především na společnosti, jež se zabývají výrobou a potřebují kapitálově náročné stroje a budovy k výrobě, na kterou si většinou půjčují. Česko je nejvíc průmyslovou zemí v EU, proto je naše ekonomická obnova ze všech zemí nejpomalejší – úrokové sazby jsou stále vysoko, průmysl tak nemá šanci se nadechnout. Nicméně jsme taky jedni z prvních, kteří jdou se sazbou dolů. Snižování úrokových sazeb by mělo s časový odstupem zhruba jednoho roku skutečně přispět k růstu HDP. Jedná se ale o postupný proces.

ČNB dělá dobře, že postupuje opatrně. Centrální bankéři čelí dilematu, kdy buď příliš uškodí ekonomice, nebo nedokážou kontrolovat inflaci. V tomhle výběru by z jejich pohledu mělo být důležitější kontrolovat inflaci, protože následky nekontrolované inflace jsou neúměrně větší než o něco pomalejší růst HDP. Česko je malou zemí, která je silně ovlivňována vnějšími vlivy.

Třeba v USA inflace nejde ke dvěma procentům, naopak se stabilizuje na vyšší úrovni. Je možné, že se tyto inflační účinky projeví se zpožděním i v Evropě. Nezapomínejme, že vládní deficity evropských zemí jsou pořád velmi vysoké a nezdá se, že by měly klesat k úrovním před pandemií. Strukturální inflační tlaky se výrazně zvýšily i v souvislosti s nepřátelskými vztahy s východem. Riziko, že se inflace znovu nadechne, je relativně vysoké. Pomalejší snižování mi tedy přijde rozumné.

Přijde mi také logické, že s přihlédnutím k dané situaci ve světě už sazby nepůjdou na nulu, jako tomu bylo před pandemií, ale stabilizují se na trvale vyšší úrovni. Už jenom fakt, že po zahájení snižování sazeb výrazně oslabila česká koruna, je výrazným rizikem pro růst inflace.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Souhlasíte s názorem?

-

-10

+

V zásadě platí, že čím vyšší je úroková sazba v porovnání s Evropou, tím vzniká silnější tlak na posilování koruny. To dostává do méně výhodné pozice české vývozce, zatímco češti dovozci se radují. Exportéři ale v české ekonomice hrají o něco silnější roli, přestože dovozní náročnost českého exportu je poměrně vysoká. Současně s tímto efektem vyšší úrokové sazby na kurz koruny se dostavuje její efekt v oblasti úvěrů. Ty si české firmy budou brát v euru tím spíše, čím vyšší bude rozdíl mezi základní úrokovou sazbou na koruně a na tou na euru. Proto jsme v uplynulých letech pozorovali nárůst spontánní „euroizace“ české ekonomiky. Podíl eurových úvěrů českých firem narůstal. Tento vývoj ale nyní kulminoval a s poklesem základního úroku ČNB, při dosud stále stagnujícím základním úroku Evropské centrální banky, lze očekávat postupný pokles zájmu českých firem o úvěry v euru. Tím pádem se zvrátí dosavadní trend „euroizace“.

Snížení úrokových sazeb v podání ČNB tak českým firmám jistě pomůže, bezprostředně zejména těm orientovaným na vývoz. To však neznamená, že by ČNB měla z tohoto důvodu se snižováním úrokových sazeb pospíchat až příliš. Čeští vývozci ale dokáží konkurovat i při sílící koruně. Důkazem je vývoj uplynulých let. Podle údajů švýcarské Banky pro mezinárodní platby je na světě těžko hledat měnu, která od roku 2020 do konce 2023 vykázala tak výrazné zhodnocení v reálném efektivním vyjádření. Reálný efektivní kurz se od toho prostého nominálního – jejž známe třeba ze směnáren – liší v tom, že zohledňuje inflační vývoj (to vystihuje adjektivum „reálný“) a je zároveň vztažen k měnám klíčových obchodních partnerů (což vystihuje pro změnu adjektivum „efektivní“). Poskytuje tak vlastně realističtější obrázek toho, jak si daná měna stojí.

Česká měna vůči euru od roku 2020, v době světové pandemie a války na Ukrajině, reálně zpevnila o zhruba dvacet procent. Loni i letos přitom i tak český zahraniční obchod vykáže podle všeho přebytek znatelně přesahující solidní úroveň jednoho sta miliard korun.