Novela zákoníku práce, kterou schválila vláda Petra Fialy (ODS), nezaručuje deklarované zvyšování minimální mzdy na 47 procent mzdy průměrné. Tvrdí to místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, podle níž jde o další nerealistické plácnutí ze strany KDU-ČSL pod heslem slibem nezarmoutíš.
Minimální mzda je nyní na 41,1 procenta průměrné mzdy. Na 47 procent by se měla dostat postupně do roku 2029. »Novela zákoníku práce, kterou s velkou slávou představil ministr práce Marian Jurečka, ve skutečnosti negarantuje deklarované zvýšení minimální mzdy na 47 procent průměrné. Vzhledem k tomu, že Fialova vláda měla dosud velký problém, aby se minimální mzda zvyšovala alespoň o inflaci, a vzhledem k tomu, že předložená novela žádné záruky jejího zvyšování nepřináší, se jedná o další zcela nerealistické plácnutí ze strany KDU-ČSL pod heslem slibem nezarmoutíš,« řekla Schillerová novinářům. Deklarované tempo zvyšování minimální mzdy je tak podle ní od vlády Petra Fialy pouhou mystifikací.
Na růstu minimální mzdy nebude podle Schillerové shoda v tripartitě a zejména pro malé a střední firmy může takové tempo znamenat problém. Ty se budou podle poslankyně hlasitě ozývat a vláda bude muset najít kompromisní řešení, s čímž na rozdíl od záruky procentního poměru k průměrné mzdě novela počítá. ANO je podle ní pro citlivé zvyšování platové úrovně tak, aby respektovalo dohody mezi zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců.
Schillerová nesouhlasí ani s další změnou, kterou novela zákoníku práce přináší, a to, aby zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce od příštího roku platily už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. »Zrušení systému zaručených mezd by mělo nastat při dynamickém růstu mezd, nikoli v období, kdy reálně klesají a kdy se zvyšuje zdanění práce zavedením nemocenského odvodu,« míní Schillerová. Od vlády bude hnutí požadovat přesné informace o tom, kolika zaměstnanců se zrušení systému zaručených mezd dotkne a jaké dopady vláda očekává.
Novela nemá podporu ani u druhého opozičního hnutí, SPD. To požaduje, aby se minimální mzda blížila 50 procentům průměrné a rovněž odmítá navrhované zrušení zaručených mezd.
Kompromis, na kterém se odbory a podnikatelé nikdy neshodnou
Se záměrem zrušit zaručené mzdy v podnicích nesouhlasí ani Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Její místopředsedkyně Radka Sokolová označila zvýšení poměru minimální mzdy k průměrné mzdě na 47 procent za krok k přiblížení se k odborářskému požadavku. »Nemůžeme však souhlasit se zrušením zaručených mezd v soukromém sektoru. Pro mnoho zaměstnanců v odvětvích, jako jsou například doprava či sociální služby, by zrušení zaručených mezd mělo negativní dopad,« uvedla Sokolová.
Naopak Hospodářská komora ČR ještě před schválením novely vyzvala vládu, aby záměr zachovat část zaručených mezd přehodnotila. Navrhuje jejich zrušení. Podle podnikatelů představuje nastavení zaručených výdělků »zbytečnou státní regulaci« a systém je překonaný a nefunkční.
Ministr práce a sociálních věci Marian Jurečka (KDU-ČSL) po středečním jednání vlády označil výslednou variantu minimální mzdy a ponechání zaručené mzdy pouze pro veřejnou sféru za kompromis. »Výsledná varianta 47 procent a zároveň ponechání zaručené mzdy pouze pro platovou sféru je kompromisem, který jsme udělali na základě debat s odbory a zaměstnavateli,« uvedl Jurečka. Podotkl, že podnikatelé a odboráři se na těchto návrzích nikdy neshodnou.
Novelu zákoníku projednají Sněmovna a Senát, poté ji dostane k podpisu prezident. Podle Jurečky by se měl kodex přijmout do léta, aby podle něj vláda mohla navýšit minimální mzdu pro příští rok.
(jad)