Večerníček oslaví šedesátiny. Kdo mu ve znělce propůjčil svůj hlas?

Dobrý večer, vítá diváky klouček dětským hláskem, ukloní se, pak svižně vyběhne dvacet schodů a dlouhým skokem se ocitne na houpacím koníkovi, který se záhy změní v otevřený automobil a ten pak v jednokolku.

Šikovný chlapec umí řídit a z kola taky nespadne, navíc po celou dobu kolem sebe rozhazuje papíry. Když vyhodí poslední, začne pohádka. Po jejím skončení se s dětmi rozloučí popřáním dobré noci a zmizí ve vesmírné mlhovině, aby se druhý den zase objevil s novou pohádkou.

Jenom v neděli

Proslulá večerníčkovská znělka, která je vůbec nejstarší českou televizní znělkou a jednou z nejstarších v Evropě, vznikala v červenci a srpnu roku 1965. Samotný podvečerní pořad s pohádkou pro děti se začal na obrazovkách objevovat už v roce 1963, ale až o dva roky později dostal název Večerníček, vysílal se pouze v neděli.

KVÍZ: Jak dobře znáte oblíbené večerníčky? Zavzpomínejte a otestujte se

Duchovním otcem myšlenky Večerníčku a jeho prvním dramaturgem byl Milan Nápravník (†86), známý surrealista, výtvarník, básník a prozaik, výtvarníkem byl Radek Pilař (†61) a režisérem Václav Bedřich (†90), který svěřil animaci Antonínu Burešovi, mimochodem dědečkovi herce Marka Vašuta (63).

Hudbu zkomponoval Ladislav Simon (†82). Pozorný divák s trochou hudebního talentu možná odhalí, že závěr obsahuje úvodní část obrazu úvodní znělky puštěnou pozpátku.

Dětský hlas

A kdo propůjčil Večerníčkovi svůj hlas? Od počátku bylo jasné, že to musí být hlas dětský. „Byly tehdy prázdniny, dětští herci, které měla televize v evidenci, byli rozptýleni po kraji a já jsem (spolu s pár dalšími) byl relativně blízko, s babičkou a dědečkem na Kárově asi 20 kilometrů od centra Prahy. Takže pro mě poslali auto, odvezli mě do studia a vrátili nepoškozeného zpět,“ vzpomínal po letech Michal Citavý, kterému bylo v době natáčení znělky pět let. Těžko mohl on i kdokoli jiný tušit, že jeho hlas bude u televizní obrazovky slýchávat i jeho vnučka.

Jediný hraný

I když Večerníček ohlašoval posledních deset minut před tím, než rodiče děti zahnali do postele, nebyl a není snad nikdo, kdo by se na něj netěšil. Prvním večerníčkem, jemuž předcházela dnešní znělka, byla pohádka režiséra Václava Bedřicha O televizním strašidýlku. Na obrazovkách se za těch pětapadesát let vystřídalo nespočet pohádkových seriálů. Jak kreslených, tak loutkových a jen jediný hraný – Krkonošské pohádky.

Co jste možná nevěděli: Do roku 1967 se vysílal pouze v neděli, do roku 1969 třikrát týdně, od roku 1973 se na něj děti mohou těšit denně. V roce 2007 si Radě České televize na znělku stěžoval divák V. Sedloň, podle kterého znělka porušuje zásady ekologické výchovy, vybízí k porušování silničního zákona, navádí k hazardu se zdravím a ignoruje bezpečnostní pravidla platná v celé Evropské unii. První barevný večerníček mohli diváci sledovat v roce 1973.