Celorepubliková literární soutěž Magnesia Litera zveřejnila nominace pro rok 2024. Každoročně uděluje ceny v několika kategoriích. Vítěze vyhlásí 18. dubna na ČT art.
Třiadvacátý ročník Magnesia Litera zveřejnil výběr knih, které se letos utkají o ceny Litera. Porota určí v každé kategorii jedno vítězné dílo. Vybírat přitom bude pokaždé ze tří nominovaných prací. Ocenění pro knihu roku a objev roku vybere tři sta osob z literárních kruhů. O vítězi ceny čtenářů pak v hlasování rozhodne široká veřejnost.
Nejdůležitějším úkolem cen Magnesia Litera je dle organizátorů „propagovat kvalitní literaturu a dobré knihy. A to bez omezení a bez ohledu na žánry: stejnou pozornost si zaslouží spisovatelé, básníci, překladatelé, nakladatelé i vědci a teoretici.“ Všechny výherce vyhlásí 18. dubna Spolek Litera, který soutěž organizuje, ve vysílání stanice ČT art.
Autofikce i alegorie
V kategorii Luxor Litera za prózu získaly nominace dva debuty (první zveřejněná práce, pozn. red.). Porotu zaujal autofikční román Hella od autorky Aleny Machoninové, který popisuje osud české židovky. Druhým debutem je dílo Marka Torčíka. Jeho publikace Rozložíš paměť otevírá různá společenská témata. Třetici doplňuje pamflet Vyhoření, ve kterém autor Petr Šesták alegoricky kritizuje společnost.
Práce s verši
Na nominace v kategorii Litera za poezii dosáhla Zofia Bałdyga se svou první česky psanou básnickou sbírkou. V díle Poslední cestopisy pracuje s motivem řeči. Dále postoupila také poezie Červený obr od Terezy Bínové. Dílo zkoumá propojení mezi člověkem, přírodou a vesmírem. O cenu se utkají společně s dílem Dokumenty od Kamila Boušky, které rozebírá téma odcizení v lidské společnosti.
Spisovatelé a ilustrátoři
K ceně Litera za knihu pro děti a mládež patří obrazové zpracování knihy. Mezi nominovanými je kniha Blbá Vendula od autorky Noemi Cupalové. Příběh doprovázený ilustracemi Evy Horské vypráví o přátelství. Porota vybrala také knihu Myko. Publikaci v podobě desetidílného časopisu, ve které houby popisují svůj svět, napsal Jiří Dvořák a ilustrovala Daniela Olejníková. Dílo Toto není jenom kniha pak nabízí krom textů Kateřiny Přidalové a ilustrací Karly Gondekové také příklady či praktické úkoly.
Karolinum, UMPRUM, Labyrint
Nominace Litera za nakladatelský čin připadla souborné práci Dílo Karla Šiktance, která byla vydaná pod nakladatelstvím Karolinum. Také Edice katedra, učební materiál pro studium designu, se dostalo do užšího výběru. Publikaci vydalo UMPRUM. Trojici doplňuje kolektiv autorů s dílem Ragby. Průvodce tímto sportem vydal Labyrint.
A ještě jednou nakladatelství
Nakladatelství se objevuje i v kategorii Litera za naučnou literaturu. Tentokrát se však stává tématem publikace V různosti je síla: Exilová nakladatelství Sixty-Eight Publishers a Index nejen ve vzájemné korespondenci od Michala Přibáně. Nominace zamířila také k dílu Jiřího Moravce. Populárně-naučná kniha Za neznámými tvory amazonských lesů doplněná o autorovy zážitky popisuje život v Amazonii. V kategorii se kromě individuálních autorů objevil také kolektiv Stanislav Březina, Sylvie Pecháčková, Hana Skálová a František Krahulec vysvětlují vztahy v lučních společenstvech v publikaci Louky. Dobrodružství poznávání.
NOVINAŘINA SOUČASNOSTI A MINULOSTI
Nominace na cenu ČRo Plus Litera za publicistiku udělila porota publikaci Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací. Autor Vojtěch Pecka se zde zabývá aktuálními debatami o klimatu. Současnými společenskými fenomény se zabývá Tereza Matějčková v knize Bůh je mrtev. Nic není dovoleno. Společností se zabývá také kolektiv autorů v publikaci Věčná devadesátá. Proměny české společnosti po roce 1989.
Prvotiny
Nominaci na cenu DILIA Litera za debut roku získala Nepatrná ztráta osamělosti od Eli Beneše. Kniha popisuje návrat z Osvětimi a život hlavního hrdiny v poválečné Praze. Výběrem poroty prošla také básnická sbírka Mýtinami. Autorka Klára Krásenská se v ní soustředí na téma spirituálna či zneviditelnění. Poezii využil ve své knize také Tomáš Peřina. Společně s ilustracemi Františka Skály vytvořil básnickou sbírku pro děti nazvanou Tam uvnitř něco je!
Italština, maďarština i kašubština
V kategorii Litera za překladovou knihu nominovala porota dílo Jako v nebi, tak i na zemi od autora Davida Eniy, které z italštiny přeložila Marina Feltlová. Za překlad Miloše Řezníka z kašubštiny, slovanského jazyka užívaného v polském Gdaňsku, získalo nominaci dílo Aleksandera Majkowskiho nazvané Život a příhody Remusovy. Porota vybrala také překlad maďarské knihy Třetí most od autora Lászla Szilasiho, o který se zasloužila Marta Pató.
Fantastické příběhy
Do užšího výběru tentokrát v kategorii Litera za fantastiku postoupilo dílo Lenochod Jimmy & jeho backup band z dílny Pavla Bareše. Tento existenciální horor rozebírá témata od dospívání až po hudbu. Také cyberpunkové dílo Prázdnota od Michaely Merglové, které se zabývá tématem identity i současných společenských problémů postoupilo dále. Porota vybrala také knihu Jana A. Kozáka. V knize Sága o Lundirovi (Synu zimy, hvězdopravci a staviteli) najdeme inspiraci severskou kulturou.
Vraždy a thrillery
Nominaci na cenu Litera za detektivku získal příběh Jany Jašové. Jedná se o thriller z dob covidové pandemie s názvem Krutý měsíc. Kniha Se džbánem pro vodu od Marie Horové pak řeší sérii zabití. Vraždu nacházíme také v díle Vina a trest od Veroniky Martinkové.
S humorem
V kategorii Litera za humoristickou knihu získala nominaci kniha Svatební historky aneb Jak jsem se nevdala od autorky Lucie Macháčkové. Přidaly se k ní také knihy Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí od Danky Štoflové a Výstava chameleonů od Filipa Mikuše.
Zdroj úvodní fotografie: www.depositphotos.com
