Náhlé onemocnění kolegy a zrušené představení posunuly naše setkání z baru Švandova divadla do kavárny v Radotíně, v němž Zuzana Zlatohlávková bydlí. Odtud vyjíždí za svými diváky, a naopak sem za ní jezdí klienti její terapeutické praxe čínské medicíny.
Jaké první pocity ve vás vyvolá zpráva z divadla, že večer odpadá představení? Vyhodí vás to z nastaveného módu, nebo převáží radost z nenadálého volna?
Pravdu? Jako první mě napadne, o kolik budu chudší v měsíčním rozpočtu. Nejsem v angažmá, kde by mi běžel plat bez ohledu na to, kolik toho odehraju, takže každé zrušené představení je holt znát. Čili nejdřív v hlavě zacinkají penízky. Tedy pokud se nikomu z kolegů neděje nic závažnějšího než nějaká chřipka, to by pak byla důležitější úplně jiná starost. Taky myslím na diváky, kteří se asi těšili po práci na kulturu, ale tady vím, že se o ně divadlo postará a pozve je na další reprízy. A nakonec se vždycky těším na volný večer.
Dan nás dokázal sprdnout jako spratky, Daniela už mnohé umí přejít s nadhledem, nadávky polknout, jako dáma zkrátka neplýtvá zbytečnými výlevy.
