náhledy
Apple a po něm i Samsung vrátili (ano, skutečně vrátili) do světa mobilních telefonů titan. Jejich špičkové modely ho používají na rám těla, který dnes většinou bývá hliníkový. V minulosti se však smartphony vyráběly z kdejakých materiálů, podívejte se, které to byly.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
I když se může zdát, že Apple iPhone 15 Pro a Pro Max jsou první telefony s titanem v těle a že Samsung navazuje s Galaxy S24 Ultra na ně, není tomu tak. Už dříve použil titan v rámu (dokonce v kombinaci s keramikou na zádech) neúspěšný Essential Phone. A co se použití titanu týče, drží prvenství u mobilů nejspíš Nokia a její někdejší luxusní model 8910 z roku 2002.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Smartphony (a obecně mobilní telefony, ale vývoj si ukážeme právě na těch chytrých) využívaly v minulosti řadu materiálů. Třeba ten úplně první chytrý telefon, IBM Simon z roku 1993, dostal bytelné tvrzené plasty. Sice nebyl takový materiál moc krásný, ale hodně vydržel a dodnes si vlastně zachoval své vlastnosti.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Když se mluví o tom, jak dnes výrobci používají u telefonů kovové rámy a kdo byl první, často se zapomíná na švédský Ericsson, který už je coby výrobce mobilních telefonů minulostí. Jeho modely z přelomu tisíciletí měly rám z hořčíkové slitiny. Dostal ho tedy i jeden z prvních smartphonů, Ericsson R380 z roku 2000.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Experimentování s materiály v mobilech se trochu nečekaně dotklo i českého trhu, i když asi trochu náhodou. Nicméně když si tehdejší Eurotel, první český mobilní operátor, nechal u HTC vyrobit smartphone Eurotel Dataphone, zvolil z katalogu výrobce provedení s čelním krytem z hliníku. Dodnes mu to sluší.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Ne všechny materiály v mobilech se ukázaly být tou pravou cestou. Upřímně, nevíme, kdo s tím nápadem přišel jako první, ale jedním z prvních smartphonů s kryty z plastu s měkčeným soft-touch povrchem byla Motorola A1200. Tento moc příjemný materiál má jeden zásadní problém: po letech začne lepit.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Apple iPhone v roce 2007 způsobil revoluci. I když už předtím používaly smartphony kovové kryty, Apple udělal u prvního iPhonu z hliníkového plechu podstatnou část celého těla. Navíc vpředu bylo tvrzené sklo Gorilla Glass, které se rychle stalo standardem.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
V době, kdy Apple přišel s prvním iPhonem, hledali výrobci chytrých telefonů různé cesty, jak zaujmout. Sony Ericsson třeba v roce 2007 přišel s prémiovým modelem P1i, který dostal atraktivní kombinaci materiálů: předek z hliníku, boky z plastů a zadní kryt s měkčeným povrchem. Ten je dnes noční můrou sběratelů, bývá neskutečně ulepený.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
S materiály v historii hodně experimentovala i legendární Nokia. Kovové části krytů nebyly nic neobvyklého, stylový manažerský model E65 ke kovovému rámečku vpředu přidal zadní kryt s imitací kůže. Narozdíl od skutečné kůže nebo měkčených plastů bylo toto docela trvanlivé řešení.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Tchajwanské HTC mělo v době uvedení prvního iPhonu se smartphony i materiály v nich bohaté zkušenosti, a tak se rychle pasovalo do role jednoho z hlavních konkurentů Applu. Jeho model Hero z roku 2009 v černé verzi se snažil nabídnout prémiovější provedení než tehdejší iPhony 3 a 3GS. Přední část krytu kolem displeje tedy byla z hliníku, zadní kryt, ale i spodní „brada“, pak z měkčeného materiálu, který dnes degraduje, ale ne tolik jako u jiných přístrojů. Mimochodem, bílá verze měla obyčejný plast, který zase dnes žloutne.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
V roce 2010 se do hry znovu významně vložil Apple, který po hliníku u prvního iPhonu přešel u dalších dvou modelů k plastům. Ale iPhone 4 přinesl nejspíš jako první smartphone dnes oblíbenou „sendvičovou“ konstrukci, kdy bylo vpředu i vzadu tvrzené sklo. A mezi tím měl iPhone 4 rám z oceli. Ocel už předtím použila třeba Nokia (opět například u luxusních modelů 8800), ale iPhone ji jako první zavedl u smartphonů coby odhalenou strukturální součást smartphonu.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Apple iPhone 4 bez nadsázky definoval to, co u iPhonů znamená prémiové zpracování. Ovšem i ostaní výrobci se činili. Tato málo známá Motorola A555 Devour z roku 2010 určená pro amerického operátora Verizon je jeden z nejlépe zpracovaných telefonů, jaké jsme kdy drželi v ruce. Tělo je v drtivé většině z extrudovaného hliníku, tam, kde není hliník, je měkčený plast, který zatím nezdegradoval.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
S hliníkem si pohrávala i Nokia, u modelu N8 z roku 2011 tento materiál zkombinovala s plastovými „špičkami“ a nabídla ho v několika barevných variantách, včetně některých skutečně výrazných, jako je zelená na obrázku, nebo modrá, oranžová a růžová.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
V roce 2012 se Nokia s novým modelem N9 (s platformou MeeGo, kterou hned „zařízla“) pokusila nastolit další materiálový trend: použila polykarbonát, což je houževnatý druh plastu. Výhodou materiálu je to, že je probarvený v celé své hmotě, Nokia ho pak nabízela u svých modelů Lumia s Windows Phone a některé tyto modely byly k dispozici v hodně veselých barvách.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Třeba Samsung se dlouho držel obyčejných plastů, byť s kovem i jinými materiály už předtím experimentoval. Kov na těle používal třeba model i900 Omnia nebo typ Wave se systémem Bada. U androidích smartphonů však převládal plast a vrcholem jeho zpracování je podle nás typ Galaxy SIII, u kterého Samsung vytvořil elegantní provedení, které vypadá jako oblázek.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Trendu využití kovu podlehl Samsung v roce 2014. Tehdy představil svůj první smartphone s hliníkovým strukturálním rámem, šlo o typ Galaxy Alpha. Záda měl přístroj z tehdy prémiového měkčeného plastu, který však dnes znamená, že deset let starý kousek moc prémiově nevypadá.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Úplně jinak to zkusilo v roce 2015 LG. Kůže nebyla ve světě mobilních telefonů ničím neobvyklým, z té umělé i pravé se vyráběla třeba různá pouzdra a kůži používala třeba luxusní značka Vertu. Ale LG bylo jedním z mála běžných výrobců, kdo použil kůži na samotný kryt telefonu. Stalo se tak u modelu G4 a zákazníci si mohli kryty kupovat i jako příslušenství.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Kůže se pak občas u smartphonů objevila i později, zejména v umělém provedení označovaná jako „veganská“. Takový kryt má třeba Vivo X90 Pro. Ale jinak ve světě smartphonů dnes převládá hliníkový rám se sklem vpředu i vzadu. Avšak třeba Apple to začíná měnit, i když jen lehce.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
K rámu z hliníku přešel u iPhonu 5, modely 4 a 4s měly totiž ocelový rám. U iPhonu 6 pak hliník rozšířil na většinu těla. K ocelovému rámu se však Apple vrátil v roce 2017 u typu iPhone X a od té doby byl ocelový rám odznakem těch nejlepších iPhonů, zatímco obyčejnější modely měly rám z hliníku. Loni ovšem přišla změna, v září představené iPhony 15 Pro a Pro Max mají rám namísto z oceli z titanu.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Titanový rám pak dostal i nový Samsung Galaxy S24 Ultra představený letos v lednu. Samsung nemůžeme v tomto případě nařknout z prostého kopírování, protože smartphony se vyvíjejí podstatně déle a kdyby měl na použití titanu u Applu reagovat až v září, asi by to u S24 Ultra dopadlo špatně. Ukazuje to, jak výrobci obecně sledují trendy.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Špičkové iPhony a Samsung jsou teď zatím jedinými telefony s titanovým rámem. Ten nemá zásadně nějaké extrémně praktické vlastnosti (poškrábe se třeba snáze než ocel, ale hůř než hliník), je však něčím s puncem novinky a může se z něj tedy stát určitá módní záležitost. Ale skutečně jen u špičkových smartphonů, protože práce s pevným titanem je náročná, a tedy drahá.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Chytré telefony se tedy ve své dosavadní historii oblékly do celé řady materiálů. Plasty jsou obvyklá klasika, ale u lepších modelů dnes hrají prim různé druhy kovů a sklo. Vzpomenete si ještě na nějaké příklady využití materiálů? Co vám vyhovovalo? Napište nám do diskuse.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz