Když nedokonalosti promlouvají. Rýhy na starobylých špercích vědci čtou jako zprávu o Velkomoravské říši
Několik mikroskopických rýh na špercích z 9. století archeologům prozradí, jak fungovala společnost na Velké Moravě. Pustili se totiž do výzkumu stovek drobných předmětů, které jejich kolegové postupně nalézali od 50. let minulého století. Díky rentgenu a elektronovému mikroskopu teď chtějí zjistit víc jak o technologii dávného šperkařství, tak o ekonomice Velké Moravy.
Rentgen a elektronový mikroskop. I ty patří do výbavy současných archeologů. Především těch z Akademie věd, kteří se právě pustili do výzkumu sbírky přibližně 800 velkomoravských šperků.
Jak vědci zkoumají velkomoravské šperky, které jejich předchůdci nalezli už před 70 lety? Poslechněte si reportáž Michala Šafaříka
Šperky jsou zatím uložené v depozitu brněnského Archeologického ústavu. „Převážně to jsou gombíky a dutá spínadla. Všechny předměty byly nalezeny v kontextu hrobu,“ přibližuje archeoložka a správkyně depozitu Šárka Krupičková.
„Zpracováváme dvě největší a nejvýznamnější lokality, a to hradiště Mikulčice-Valy a potom aglomeraci Staré Město-Uherské Hradiště,“ doplňuje.
Šperky tam její kolegové a předchůdci nacházeli postupně od 50. let minulého století. „Na rozdíl od našich kolegů před desítkami let máme nyní možnost využít moderní technologie. Běžnou součástí naší praxe je rentgen,“ říká Krupičková a vysvětluje:
„Třeba tady u toho gombíku je pro nás zajímavé přítomnost předmětů uvnitř. Některé totiž vydávají jemné zvonění.“
Rentgenem se vědci podívají dovnitř předmětu. „Jak to stojí v názvu našeho projektu – do nitra Velkomoravské říše,“ glosuje Krupičková.
Chyba jako nápověda
Kromě rentgenu využívají vědci také elektronový mikroskop. „Zajímavé je, že čím méně dokonalý ten šperk je, čím víc chyb na něm vidíme, tím víc nám to usnadňuje práci,“ říká materiálový analytik Michał Płygawko.
„Každá stopa zanechána šperkařem nám umožňuje identifikaci nářadí a pracovní postupy,“ vysvětluje.
Pod mikroskopem zaměří proud elektronů na místo, které chce sledovat. Na konkrétním šperku si tak může všimnout kulatého drátu tvarovaného tak, jako by ho tvořila série kuliček.
„Právě díky tomuto pohledu můžeme určit, jakým způsobem byl ten drát předpřipraven a spojen s gombíkem,“ ukazuje Płygawko.
Velkomoravská společnost
Podle hlavního řešitele výzkumu Lumíra Poláčka nám takovéto detaily můžou napovědět, která dílna nebo i který řemeslník daný šperk vyrobil. A to je indicie k pochopení třeba i fungování velkomoravské společnosti.
„Jak byla organizována výroba. Jaké byly ekonomické vztahy uvnitř Velké Moravy a mezi jednotlivými centry,“ věří Poláček.
Archeologové tak můžou třeba odhalit, kde byly, anebo naopak nebyly šperkařské dílny. Pokud by navíc artefakty nalezené například u Uherského Hradiště měly rysy třeba mikulčických výrobců, mohlo by to svědčit o vzájemných kontaktech – sňatcích nebo třeba darech.
Vědce také zajímá symbolický význam šperků. „Jakým způsobem tyto šperky reprezentovaly, co pro lidi znamenaly. A proč se jich zbavovali – v podstatě všechny, celé to bohatství, uložili do hrobů svých zemřelých,“ jmenuje Poláček některé otázky vědců.
Výzkum s názvem Do nitra velkomoravského šperku je teprve na začátku a potrvá do roku 2027. Jeho výsledky pak vědci představí mimo jiné na výstavě v Moravském zemském muzeu.
