V japonské šintoistické tradici se prolíná příroda s bohy (kami), duchové vstupují do zvířat, jsou jimi reprezentováni nebo se sama zvířata stávají bohy. To stejné platí pro jakékoliv jiné přírodní úkazy - vodopád, skálu, déšť nebo strom. Stromy spojované s kami se nazývají kodama a v celém Japonsku jich najdete tisíce. V jarním období kvetoucích sakur stojí v centru pozornosti právě posvátné třešně.
Miharu Takizakura: Vodopád třešňových květů
Takizakura je strom přes 1000 let starý, díky čemuž jeho koruna dosahuje šířky až 10 metrů a výšky 12 metrů. Rozložitá rostlina s velkým množství větví v plném květu, připomíná vodopád, pro který je uctívána. S velkolepostí koruny jde však ruku v ruce i tíha, proto jsou nejstarší stromy podpírány, a to platí i zde. Takizakura najdete ve vesničce Miharu town v prefektuře Fukushima. Jméno města - v překladu „tři prameny“ - odkazuje na fenomén tří druhů kvetoucích stromů. V městečku totiž můžete pozorovat v květu nejen sakury, ale také švestky a broskvoně. Takizakura kvete obyčejně od půlky dubna až do jeho konce. Přesný den však můžete hlídat na některé ze stránek nebo aplikací.
Miharu Takizakura, 1000 let stará posvátná třešeň, je nádherně nasvícená i během noci.
Usuzumi Zakura: Bledý poklad 5. století
Druhou z trojice tří velkolepých třešní je Usuzumi Zakura, jejíž jméno vypovídá o barvě květů, které jsou světlé nebo bledé (usu/usui = bledý). Třešeň můžete nalézt ve městě Motosu, v prefektuře Gifu, kde roste již přes 1500 let. Traduje se, že ji vlastnoručně zasadil 26. panovník Japonska Keitai, ještě jako princ Otoko, v roce 467. Udělal tak na počest svých blízkých, se kterými se musel rozloučit.
Usuzumi Zakura je v Japonsku původní odrůda Edohigan (Prunus Ascendens spachiana), která je oproti těm šlechtěným odolnější.
Jindai-Zakura: Květ prvního století a vesmírná dcera
Poslední z trojice kodami je Jindai-zakura. Ta se skutečně řadí mezi nejstarší stromy celých ostrovů - stáří se datuje mezi 1800–2000 let zpátky k 12. panovníkovi země, princi Otsu, známému také jako Yamaru Takeru. Princ strom údajně vysadil již v prvním století a od té doby stále roste. Naleznete jej ve městě Hokuto, v prefektuře Yamanashi, nedaleko Tokia. S kmenem o obvodu 11,8 m ho nemůžete minout.
Pro své stáří byl v období Taisho (1912 -1926) prohlášen za vůbec první přírodní památku na území Japonska.
Jeden z nejstarších stromů Japonska sice již moc nekvete, ale chrámový komplex Otsuyama Jisso Temple je sakurami plný.
V buddhistickém chrámovém komplexu, ve kterém se strom nachází, můžete najít taky Uchu Zakura. Sakura Uchu není prezentací dávné minulosti, ale právě naopak, přezdívá se jí Vesmírná třešeň, protože roku 2009 před vyklíčením bylo její semínko vzato do vesmíru. Na vesmírné stanici strávilo přibližně osm měsíců a ze všech 118 semínek Jindai-zakury, které si taky udělaly vesmírnou zajížďku, kvetou pouze dvě. Nejzajímavější na tom je, že Uchu Zakura má šest okrasných lístků místo pěti. Můžete si ji prohlédnout ve videu níže.
Zdroj: Usuzumi Zakura, Jindai-zakura, nippon.com, guide to japan
