"Kontejnerová loď o délce 289 metrů (948 stop) narazila za tmy do čtyřproudového mostu v americkém přístavu Baltimore, který se zřítil a do řeky. Spolu s ním spadla auta a lidé. Záchranáři vytáhli dva přeživší, z nichž jeden byl ve velmi vážném stavu, a po dalších pátrali v řece Patapsco poté, co se do vody zřítila obrovská rozpětí 2, 57 km (1,6 míle) dlouhého mostu Francis Scott Key Bridge," informovala agentura Reuters.

Podívejte se, jak monstrozně vypadají obří kontejnerové lodě.

Zdroj: Youtube

Nehoda, byť má velmi nešťastné důsledky, je jen logickým pokračováním našeho spotřebního způsobu života. Naším předkům by se nikdy nezdálo, že je možné ve velkém si objednávat oblečení z druhého konce světa. Obyčejná trička se šijí v Číně a kdo chce být in, nechává si posílat plastové kryty na telefon s bizarními potisky. Jenže tričko nebo telefon jsou objemově skutečné maličkosti. To se odráží i na velikosti přístavů. „
Například přístav v Rotterdamu, největší v Evropě," zabírá plochu 105 kilometrů čtvrrečních," píše Michael Romancov v knize Námořní slepota

Kdo ovládá moře, ovláda obchod, kdo ovládá světový obchod, získá bohatství celého světa a nakonec ovládne celý svět.

sir Walter Raleigh

Stačí se podívat na ulici, kolik po českých silnících jezdí japonských aut. A pokud jste shlédli video výše, tak je jasné, že žádné letadlo by takový náklad nezvládlo. Nehoda je jen daní za globalizovaný životní styl. A možná za tlak na výkon a únavu, nepozornost či chybný odhad. Na hodnocení příčin je ještě brzy, ale k uvědomění si velikosti světového obchodu je to akorát. Ostatně lodi, i ty největší, se stavějí podle nejužších míst námořní, nikoliv letecké dopravy. Loď, která je širší než Suezský kanál nebo Panamský průplav se vlastně nedělá. Byla by totiž z hlediska dopravy lidí i zboží znevýhodněná.

Zdroje: Reuters, Námořní slepota,