Test: Canyon Spectral CF 9, trefa do černého...

Autor: Dan Klimeš, kategorie: Test, vydáno: 27.3.2024

... v tomto případě je to trochu dvojsmyslné, protože námi testovaný Spectral je kompletně černý, matně černý, pouze GX kliky a části Transmission přehazovačky v šedé barvě tuto monotónnost rozbíjí. Tím ovšem nuda končí! A radost začíná. Navíc, pokud by se Vám nelíbila černá, můžete zvolit z varianty rámového trojúhelníku v lesklé zeleno-žluté. Byť ovšem černou matnou kvůli její komplikovanější údržbě nemám příliš v oblibě, naturelu toho biku sedla. Dokonale totiž maskovala jeho skvělé jízdní vlastnosti. Takový skrytý tichošlápek, který v klidu a míru dojede výraznější konkurenty a bez zaváhání je předjede a zmizí. Jako by naznačoval - mě už neuvidíš. Ale já jsem přesvědčený, že toto kolo ještě uvidíme. Protože toto kolo má spoustu plusů: 

• povedná geometrie
• skvělá odezva od šlápnutí
• hmotnost
• jistota držení směru na trailu
• K.I.S.
• vyladěné komponenty
• karbonový rám
• vnitřní úložný prostor
• flip chip
• montážní body

Ano, mínusy jsem našel taky, ale o těch se zmíním níže. 

Velikost M nebo L? 

Měřím 174 cm a vyfásl jsem velikost M. Nejspíš bych mohl mít i velikost L. Naopak Keli, který měří o dobrých 10-12 cm víc, se na tuto testovačku poskládal a prý by si ji dokázal představit i na dýl. Každopádně na moje centimetry je posez velmi příjemný. Stačí lehce zkorigovat posunutím sedla. Ve střední poloze mírně natažený více trailový, v krajní - nejblíže řídítkům, více vzpřímený do endura. Každopádně obě polohy jsou komfortní, nebolí z nich ruce, záda ani za krkem. Holt takové kolo, na kterém strávíte celý den úplně v poho.
To je dáno i tím, že odezva od šlapátek je ukázková. S velkou lehkostí (Canyon uvádí váhu 14,94 kg (naváženo 14,78 kg bez pedálů), vidla pod úhlem 64°, sedlová trubka 76,5°, reach 475 mm) vydupnete na začátek trailu. Osazený tlumič RockShox Super Deluxe Ultimate nabízí sice možnost uzamčení, ale nakonec jsem ho přestal využívat. Upřednostnil jsem pohodlí před možná mírným zrychlením. Přeci jen většina pěšin není po "zimě" a koních úplně vyšejpovaná. Pohupování je téměř neznatelné. Sag jsem nastavil +- 25 % (na 77 kg), což se s optimálně natlakovanými plášti ukázalo jako ideální na vše, co jsem jezdil. Možná některý dopad byl trochu tvrdší. Ale než jsem si to stihl uvědomit, už jsem byl dávno pryč.

Neskutečná jistota ve vedení směru

Toto kolo trailem chce letět, možná i lehce nad ním. Já z něj cítil neskutečnou jistotu ve vedení směru. Kam jsem ho poslal, tam jelo a nemělo tendence mne přesvědčovat, že jinde by to mohlo být lepší. 
Ono je to dáno i Keep It Stable - stabilizátorem řízení, který pomocí dvou pružin v horní rámové trubce vycentrovává moje řízení. Jsem mysl otevřená a tak překonávám svoji počáteční skepsi k této fičuře a snažím se vnímat její přínos. Bez zátěže se řídítka opravdu samy od sebe narovnají do přímého směru a drží ho. Na asfaltu v nich cítím lehký odpor, ale nic, na co bych si během pár vteřin nezvykl. V lese už to nevnímám vůbec. S nastavením na střední polohu jezdím čtyři dny. A je to fáákt dobrý. Ale co by to bylo za test, kdybych si s tím nepohrál. Nejdříve tedy nářadíčkem umístěným na spodní straně horní rámové trubky povoluji jezdce na opačné straně trubky. Kroutím ródlama doleva doprava a změna je cítit. A cítím ji i na trailu. Není to nepříjemné, jen je to jiné. Kde je to výraznější, tak při pomalých prudkých stoupacích pasážích. Nahoře přesouvám K.I.S. na opačnou stranu - na tu nejvíc utaženou, nejvíc aktivní. Rozdíl je razantní. Na toto si musím teda zvyknout. Ale opět to jde celkem rychle. I když toto je už na mne moc. Takže zpět do střední polohy. Možná časem přidám stupínek k aktivnějšímu nastavení. Za mne stabilizátor řízení není jen marketingová blbost.

Toho jsem si vůbec nevšiml...

Kolo zkoušel i fotograf Jara Sijka (důkazem jsou jízdní fotky). Jára jel s Kelim fotit a ten se ho ptá: 

Járo, co říkáš na KIS. 
Na co? 
Na stabilizaci řízení. 
Co to je? 
Věc, která ti srovnává a stabilizuje řízení.
(Ukazuje jak to funguje) 
Čoveče, toho jsem si vůbec nevšiml... 

Existuje lepší důkaz, že KIS neovlivňuje negativně jízdu?

Osazení v režii SRAMu

Pro komponenty u Canyonu sáhli do šuplíku Sram. A neudělali vůbec zle. Vpředu běhá Lyrik na 150 mm, vzadu již zmíněný Super Deluxe Ultimate tlumí 140 mm zdvihu, kliky GX, kola DT Swiss XM 1700 oháknutá do Maxxis Minion DHR II Exo, rychlost krotí Cody RSC, kokpit je z dílny samotného Canyonu a nese označení G5, o zařazené rychlosti se stará stále ještě nový SRAM Eagle Transmission.

Zde se zastavím u dvou nalezených mínusech. S páčkou řazení (AXS) jsem se nezkámošil. Velmi často jsem zařadil místo lehčího těžší. A v tomto případě za to nemohla mozková demence jezdce, ale jednoduše mi nesedla ergonomie. Já nenašel tu ideální pozici svého palce. Zkusil jsme přes apku prohození tlačítek, ale nic mi nebylo dobrý. Naštěstí existuje řešení v podobě výměny pouze těchto tlačítek. A přitom taková blbost, řekli bychom. Druhé mínus je mikro vůle mezi gripy a řídítky. Drobný pohyb, který byl nepříjemný. Na trailu jsem ho sice nevnímal, ale jinak ano. 

Do detailu vyladěný rám

Rám je celokarbon, lehký, pevný dost. Vyladěný do nejmenších detailů. Například dvojitý blatníček omezující padání bordelu mezi zadní stavbu a sedlovou trubku. Vše na sebe dokonale pasuje a navazuje. 40 mm dlouhý představec není výjimkou.

Na spodní straně horní rámové trubky je montážní bod pro nářadí a brašničku nebo držák duše, bombiček apod. Možná by se sem vešel i druhý malý bidon. Ale s tím se asi nepočítá, když jeden již je dole na rámu na dvířkách do úložného prostoru. Vyndat ho za jízdy jde jen s výrazným ohnutím. A vrátit ho zpět ve stejné situaci vyžaduje chvilku cviku a dobře protažená záda. 

Pod držákem se schovávají dvířka a pod nimi úložný prostor, který vám ale již Canyon zaplnil adaptérem na bombičku, samotnou bombičkou, montpákami a jednou rezervní duší. Při trošce snahy sem ještě schováte záchrannou tyčku, malou šustku a kdovícoještě. I s touto náloží je Spectral CF stále pocitově velmi lehké kolo. 

Víc do sjezdova? Není problém

Flip chip u středu zadního kola slouží ke změně úhlů o 0,5°. Vidlice si více lehne. Bike se chováním přiblíží více ke sjezďáku? No to asi tak úplně ne. Ale je výrazně obtížnější ho urvat ze svého směru nebo se poskládat do utažených vlásenek. Neměl jsem příležitost ho prohnat po nějaké vyloženě sjezdové trati, ale pár trailů jsem projel v obou setupech a rozdíl zde cítit je. Rád jsem se však vrátil k původnímu nastavení. 

Ještě jsme zapomněl zmínit sedlovku. Jasně že je teleskopická se zdvihem 170 mm. Na mne akorát. Její objímku jsem měl téměř dole. Funguje dobře. Samože by Spectralu více slušela bezdrátová, ale zde bychom možná narazili na délkový limit. 
Když už jsem u té kritiky, tak ještě jednu drobnou výtku mám k brzdám. Je pouze estetická, ale holt provedení brzdových pák Stealth je prostě hezčí. Tolik asi k popisu kola. Je čas jít jezdit.

Čistá radost

To kolo totiž dokáže vykouzlit úsměv na tváři už jen ve chvíli, kdy se rozhodnete, že ho jdete projet nebo se o něm jen bavíte. V lese je to čistá radost, ať jedete dolů nebo nahoru, ať již rubete trail nebo se jen loudáte. Je to skvělý univerzál. Lehké limity jsem našel v hodně utažených zatáčkách, kde nebyl prostor bika naklopit. Možná to není úplně ideál na enduro, ale já bych si ho na něj klidně vzal. 150 milimetrů vpředu a 140 vzadu je pro většinu z nás dostačující a pokud bychom náhodou dosáhli limitu, tak to kolo to zvládne. To mi věřte!

PS: Ještě jeden plusový bod dávám za cenu. 122 tisíc sice není málo, ale za toto kolo je to cena více než dobrá. Navíc jde rozložit i do měsíčních splátek. 

Ještě poznámka k velikosti: Spectrala si můžete vybrat ve verzi mullet (tudíž zadní kolo bude v tu chvíli mít 27,5 palce) nebo s oběma koly o průměru 29 palců.  Pouze velikost rámu XS má smolíka a musí zůstat u verze mullet. 

A ještě jedna věc, která mne na Canyon Spectral fakt baví, je jeho tichost. Kolo nevydává téměř žádné zvuky. Řetěz jen decentně cvrliká na rólnách a cvrk při volnoběhu téměř nevnímám. A nevnímají ho ani chodci.