Hlavní obsah
Lidé a společnost

Chameleon James Dean

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pixabay

James Dean natočil za svůj krátký život jen tři filmy, přesto patří mezi legendy stříbrného plátna. Stal se zároveň idolem mládeže a tím do jisté míry zůstává i téměř sedmdesát let po tragické smrti.

Článek

Pozornost na sebe přitahoval rebelstvím, odporem vůči autoritám – včetně učitelů – nevázaným životem. Ten poznamenala hlavně smrt matky, v jeho devíti letech podlehla rakovině. Otec se o něj nemohl, nebo spíš nechtěl starat, vyrůstal u tety a strýce.

Po střední škole se odstěhoval do Los Angeles, kde studoval práva, hrál basket a věnoval se amatérsky divadlu. Postupně se pro něj herectví stalo prioritou. Nejprve se objevoval v reklamě a epizodních rolích, dokud ho režisér Elia Kazan neobsadil do kasovního trháku „Na východ od ráje“ natočeného podle Steinbeckova románu.

Ten nastartoval jeho popularitu, najednou se stal slavným, co potěšilo jeho ješitnost, ale zároveň mu to ubíralo svobodu. Aby si ji uchoval, pohyboval se v prostředí, kde by ho nikdo neočekával, mezi bezdomovci, lidmi z okraje společnosti.

Měl mnoho tváří. Byl na jednu stranu sebestředný, narcistický, arogantní, na druhou zranitelný, nešťastný, sužovaný pochybnostmi o sexuální orientaci, sobě samém. Nebál se plakat a nestyděl se za slzy, vypadal trochu zženštile. Byl nepochopený, citlivý, manipulovaný i manipulativní; oběť i predátor.

V dospívání měl narcistní sklony, hodně času strávil před zrcadlem a fotil se před ním, vlastně vytvářel první selfie. Nebál se smrti nebo jí možná opovrhoval, s oblibou předváděl riskantní a nebezpečné kaskadérské kousky.

Byl přinejmenším bisexuál; ale spíš gay. William Bast, jeho milenec a životopisec popsal Deanovy vztahy s muži. Když dostal na začátku kariéry malou roli v televizi, režisér mu řekl, že pokud ho nechá vysát mu penis, dostane víc šancí.

Věděl, že odmítnutí by mohlo ukončit kariéru, a tak vyhověl, prý se ale zaměřil na mouchu na stropě, dokud to neskončilo. Na druhou stranu už ve dvaceti letech bydlel s Rogersem Brackettem, pětatřicetiletým producentem. Kupoval mu značkové oblečení, bral ho na luxusní večeře, nastartoval jeho kariéru, právě on přesvědčil Eliu Kazana, aby místo Paula Newmana, který měl v „ráji“ hrát, angažoval Deana.

Jestli spolu něco měli je otázka, ale spíš ano. Těžko říct, co prožíval při sexu s muži, později řekl, že se mnohdy cítil jako prodejná děvka. V Hollywoodu často probíhal výměnný obchod – role za sex. A mezi režiséry bylo dost gayů, či bisexuálů, i když v té době to museli tajit.

Spisovatel James Ellroy vylíčil Deana jako padoucha, mužského gigola, amorálního androgynního sexuálního ďábla. Jeho názor měl ovšem jednu velkou slabinu, byl o sedmnáct let mladší a nikdy se s ním osobně nepotkal, nic o jeho soukromí nevěděl.

Jak se v průběhu následujících desetiletí zvolna měnily společenské postoje, měnil se i jeho mýtus. Teprve nyní, s generací, která odmítá škatulkování do genderových rolí – podle průzkumu Gallupova ústavu se každý šestý chlapec identifikuje jako queer – je možné vidět Jamese Deana takového, jakým ve skutečnosti byl.

Víc než kterákoli mužská hvězda dvacátého století ukázal cestu k dnešní mužnosti, nezaložené jako kdysi na muskulatuře, ostře řezaných „kovbojských“ rysech, drsném chování, ale krásné, jemné tváři, štíhlé postavě.

Dean se stal také vzorem pro mladé chlapce s psychickými problémy, co se cítili nepochopeni a neuznáváni dospělými, kteří se jim posmívali, že jsou přecitlivělí jako dívky a nevypadají jako „skuteční muži.“

Také ovlivnil módu. Ikonická fotka, na níž se opírá o zeď v červené bundě a upjatých modrých džínách, ve kterých vyniknou jeho nohy a pozadí, se stala tak slavná, že masivně přispěla k jejich popularitě, stala se z nich „uniforma.“

Dean měl mít heterosexuální vztah s herečkou Pier Angeliovou. Její matka ho ale neschválila a donutila ji provdat se za zpěváka Vica Damona. Poté, co ji manželství zklamalo, vrátila se na chvíli k Deanovi.

Také ho spojovali i s Ursulou Andressovou, tehdy začínající hvězdičkou, ta ale pak skončila v náručí dalšího rebela Marlona Branda. Šuškalo se, že s Jamesem byli milenci, což je klidně možné. Měli i společné depresivní zážitky z dětství, Marlon dokonce vyrůstal na ulici.

Deanova sláva stoupala raketovým tempem. Přestal se ale starat svůj vzhled, nepotřeboval na sebe díky němu upoutat pozornost, měl jí dost. Mohla to být z jeho strany i vzpoura a provokace. Chodil ve špinavém oblečení, rozcuchaný. Na formální oběd přišel provokativně bos, na zkoušku se dostavil v džínách bez knoflíků, držených zavíracími špendlíky. Tím o dost předběhl dobu…

Odkaz, který zanechal, zůstává v popkultuře všudypřítomný, jeho tvář prodává snad všechno, od oblečení, přes auta až po luxusní hodinky. Celé generace mladých herců pak dlouhá léta „soutěžily,“ kdo bude příštím Jamesem Deanem.

Asi nejblíž k tomu měl Luke Perry ze seriálu Beverly Hills 90210, jeho proslulosti ale nedosáhl, hlavně proto, že se mu podobal jen zjevem, neměl rebelskou image ani rozervanou duši jako on a nebyl ani tak dobrý herec.

O výjimečnosti Deanova talentu svědčí dvě nominace na Oscara ze tří „jeho“ filmů (ale viděl jen jeden, další měly premiéru až po jeho smrti.) Hrál citlivé hrdiny, odstrčené, s touhou začlenit se mezi vrstevníky, upoutat na sebe pozornost.

Deanovo jméno se objevuje i v mnoha populárních písních. Je raritní, aby někdo, kdo byl naživu tak krátce a zahynul téměř před sedmdesáti lety vzbuzoval stále takový zájem. „Jsem opravdu laskavý a jemný,“ napsal jednou. Potvrdil to i výše zmíněný William Bast.

S ním plánoval společnou budoucnost, sbalil si své věci s tím, že se s ním nazítří nastěhuje do pronajatého domu. Chtěl, aby po dlouhých námluvách spojených s pochybnostmi o sobě samém, spolu žili jako milenci, nejen přátelé.

Nebylo jim to bohužel dopřáno. James miloval rychlá auta, dokonce závodil, a to se mu stalo osudným. Když jel vysokou rychlostí „vytuněným“ Porsche, které mělo na kapotě nápis Malý bastard – tím prý sebekriticky narážel na svou malou výšku (171 cm) oslnilo ho slunce a nevšiml si auta v protisměru.

Snažil se srážce vyhnout, ale pozdě, zahynul na místě. Auto mělo být navíc prokleté, nezachránilo ho ani rozprodání na díly. Člověk, který si koupil motor, zemřel při první jízdě, další dopadl stejně, když mu za jízdy praskly pneumatiky, řidič, co si pořídil převodovku, utrpěl vážné zranění, stejně dopadl i chlapec, jenž se pokusil ukrást volant ikonického vozu…

Zdroj:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz