Tvrdé zákazy kouření nepovedou ke snížení spotřeby cigaret, ale spíše k rozšíření černého trhu, myslí si ředitel společnosti British American Tobacco (BAT) Štěpán Michlíček. Cestu vidí spíše ve vzdělávání a v nabídce zdraví méně ohrožujících alternativ ke klasickým cigaretám. A také v promyšleném přístupu k regulacím a přiměřeném zvyšování „daně z neřesti“. Někdy totiž méně znamená více.

Cílem je beztabáková generace

Je neoddiskutovatelný fakt, že kouření škodí zdraví. Tedy klasické spalování tabáku, které je podle Generálního ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin nejvýznamnější příčinou předčasných úmrtí v Evropské unii. I proto se Evropská unie, ale i celá řada dalších států velmi intenzivně snaží hledat cesty, jak spotřebu klasických cigaret snížit a nejlépe do budoucna kouření tabáku zcela zamezit. Dojít k beztabákové generaci – EU si tento cíl, tedy aby klasické cigarety kouřilo méně než pět procent populace, stanovila do roku 2040, Velká Británie už do roku 2030.

„Ze zkušeností z mnoha oblastí ale víme, že absolutní zákazy a restrikce nefungují. Obliba nikotinu a obdobných návykových látek, jako je třeba alkohol nebo kofein, se asi nepodaří nikdy zcela potlačit. A navíc, co je zakázané, to láká a vede spíše ke kriminalizaci a obchodování na černém trhu. Naopak vidím cestu ve vzdělávání, v informování o zdravotních rizicích a zejména v možnostech, jak klasické cigarety nahradit výrazně méně škodlivými a také levnějšími alternativami,“ upozorňuje Štěpán Michlíček, generální ředitel BAT pro Českou republiku a Slovensko.

Švédská cesta

Že je to cesta reálná a cíl dosažitelný, lze ukázat na příkladu Švédska. Tam už před dvěma lety kouřilo jen 5,6 procenta obyvatel a trend stále klesá. Důvodem je obliba snusu, švédské alternativy k cigaretám. Snus je tabák, který se nekouří, ale žvýká. Respektive v minulosti se žvýkal, dnes se častěji ve formě sáčků vkládá pod ret a dochází tak k uvolňování nikotinu. V současnosti ale ve Švédsku, stejně jako v dalších zemích roste obliba nikotinových sáčků, které neobsahují tabák. Není tedy divu, že Švédsko drží prvenství nejen v nejnižším procentu kuřáků, ale také v nejnižší míře výskytu rakoviny plic a dalších s kouřením souvisejících nádorových onemocnění.

A jak jsou na tom Češi?

Podle dat Eurostatu kouřilo v roce 2019 denně 19,7 procenta obyvatelstva EU a Čechů 21,3 procenta. Nejvíce tehdy kouřilo Bulharů a Turků: 28,2 a 27,3 procenta denně. Nejméně kouřili již zmínění Švédové nebo obyvatelé Islandu a Finska (11,2 a 12, 5 procenta). Za poslední čtyři roky ale prodej cigaret v České republice klesl přibližně o 40 procent. Zdá se, že si Češi stále více uvědomují zdravotní rizika a dopady kouření a hledají alternativní cesty. Koneckonců již v roce 2019 patřilo Česku páté místo v užívání alternativ. Příklon k alternativním produktům je tedy v Česku zřejmý, přešlo na ně kolem 30 procent kuřáků a jejich obliba stále roste.

„Češi mají rádi vše nové, rádi experimentují a zkoušejí. A poměrně hodně dbají o své zdraví a také peněženku,“ myslí si o poměrně vysokém množství uživatelů alternativních produktů k cigaretám v Čechách Štěpán Michlíček. Inovativnost a pragmatický český přístup koneckonců potvrzují i odborníci z jiných oblastí, třeba financí či fintechu. Češi jsou například evropskou jedničkou v placení telefonem. Tak proč by to nešlo i ve zdravějším přístupu ke kouření…

Nechci kouřit cigarety, tak…

Kouření jako takové ale není jen nikotinu. Je to taky o zvyku, o rituálu. „Vím pochopitelně, že kouření škodí zdraví, píší to koneckonců na každé krabičce cigaret, a zkoušel jsem skončit několikrát, ale náplasti nefungovaly. Zvyk je prostě zvyk, a tak když ráno vstanu, dám si kafe, což je vlastně taky závislost, a k němu cigaretu. A po obědě taky. Ale protože chci dělat pro své zdraví aspoň něco, nedávám si už klasickou,“ vysvětluje Petr jeden z důvodů, proč je pro něho obtížné přestat úplně kouřit.

Dnes si mohou kuřáci na našem trhu vybrat ze tří alternativ ke klasickému kouření, které jsou k jejich zdraví podstatně šetrnější. Jednak to jsou elektronické cigarety, které mají dobíjecí baterii a jednorázovou e‑liquid náplň pro vyvinutí páry s nikotinem. Vdechování této páry se říká vaping nebo vapování a obsah škodlivých látek a toxinů je u ní o 95 procent nižší než u klasických cigaret. Další výhodou těchto „cigaret“ je možnost regulace množství nikotinu obsaženého v páře a existují i zcela beznikotinové náplně. Spotřebitel tak může postupným snižováním redukovat svou závislost na nikotinu a může mu plně odvyknout. Je to tedy jedna z možností boje proti kouření, účinnější než náplasti nebo žvýkačky. Vapování totiž připomíná kouření a člověk se tak nemusí zbavovat svého zvyku, ale přitom dokáže výrazně omezit nebo úplně ukončit užívání nikotinu. Například ve Velké Británii zhruba polovina kuřáků, kteří přešli na vapování, zcela zanechala kouření.

Druhou variantou je zahřívaný tabák, kde dochází ke snížení škodlivin oproti klasickým cigaretám o 90–95 procent. Jde o systém, kde se na rozdíl od elektronických cigaret neodpařuje kapalina, ale pomocí dobíjecí baterie a ohřívacího tělesa se zahřívá speciální tabáková náplň. Vzniká tak aerosol obsahující nikotin a aroma tabáku a tento aerosol uživatel vdechuje. Tyto tabákové náplně již dnes nemohou být obohacené o příchutě.

Třetí možností jsou orální nikotinové sáčky, někdy nazývané též polštářky, kde je redukce škodlivých látek a toxinů až 99 procent oproti klasickým cigaretám. Jde o malé sáčky, které se vkládají do úst, obvykle pod ret. Sáčky jsou zcela bez tabáku a obsahují nikotin, který se do těla dostává přes sliznici úst. Podle švédského výzkumu je vstřebávání nikotinu přes sliznice pomalejší a tělo ho ze sáčku absorbuje až pětkrát méně než při vdechování kouře z cigaret.

„U našich produktů sledujeme, že se dnes největší oblibě u Čechů těší zahřívaný tabák glo. Velmi oblíbené jsou ale také herbální náplně veo, které jsou zcela bez tabáku, jen obohacené o nikotin. Jejich popularita narůstá zejména od doby, kdy byly zakázány příchutě u tabákových náplní,“ upřesňuje Štěpán Michlíček.

Uživatelé alternativ kvitují i další benefity, jako je absence kouře a zápachu, nemluvě o negativních účincích cigaret pro pasivní kuřáky, které zde odpadají.

O peníze jde až v první řadě

Roli ve stoupající oblibě alternativ a přechodu na ně hrají jistě také ekonomické důvody. Spotřební daň z cigaret za poslední čtyři roky vzrostla zhruba o 40 procent a to se pochopitelně výrazně promítlo i do jejich ceny. Aktuální zvýšení kvůli konsolidačnímu balíčku navýší od března krabičku cigaret v průměru o pět korun na přibližně 150 korun. Daň z neřesti letos vzrostla i u zahřívaného tabáku a nově byla zavedena i u dalších alternativních nikotinových produktů, tedy elektronických cigaret a nikotinových sáčků, nicméně se do jejich ceny promítá podstatně méně. Náplně glo stojí 95 korun a elektronické cigarety průměrně 120 korun. To znamená pro spotřebitele, pokud přejde od cigaret k zahřívaným tabákovým náplním, roční úsporu až deset tisíc korun. Tento cenový aspekt je tak pochopitelně pro mnoho uživatelů určující a spolu s možností redukovat zdravotní rizika zcela zásadní.

Stát by si měl při regulaci a danění také uvědomit, že je třeba postupovat i s ohledem na okolní trhy. Ještě donedávna byla Česká republika cílem nákupů cigaret a alternativních produktů ze strany německých a rakouských spotřebitelů. Dnes poptávka značně poklesla, protože se ceny vyrovnaly, a naopak Češi i Němci jezdí nakupovat tyto produkty do Polska. Český stát a jeho rozpočet tak přichází o nezanedbatelné zisky z příhraničního obchodu. Navíc roste aktivita na černém trhu, díky vysokým cenám se Česko stává na tomto poli pro pašeráky atraktivnějším.

„Myslím si, že je třeba velmi citlivě pracovat se všemi faktory. Je podle mě třeba přistupovat ke zvyšování spotřební daně diferencovaně podle škodlivosti produktu. Je třeba alternativy regulovat či omezovat přiměřeně a brát v potaz argumenty adiktologů a odborníků na harm reduction, tedy zmírňování rizik,“ shrnuje Štěpán Michlíček, generální ředitel BAT pro Českou republiku a Slovensko.

Související