Psal se rok 1722 a místní obyvatele žijící na ostrově, který dnes známe jako Velikonoční, viděli poprvé v životě evropskou plachetnici. „Původní obyvatelé však ostrovu už dávno říkali Rapa Nui, což v překladu znamená Velká země,“ tvrdí Eva Sinkovičová na webu Českého rozhlasu. Častěji se ale objevuje tvrzení, že Rapa Nui, tedy „Velký Rapa", odkazuje na obchod s otroky, kteří tudy prchali a zároveň naráží na ostrov Rapa či Rapa Iti (malý Rapa) ze skupiny Baasových ostrovů.
Velikonoční objev
Jaké mohly být Velikonoce na lodi plné námořníků? Těžko říct, možná se fasoval příděl rumu navíc. Faktem je, že „velikonoční“ název mu přidělil holandský průzkumník Jacob Roggeveen, jenž na něj narazil na Velikonoční neděli 5. dubna 1722 během hledání mýtické „Davidovy země“. Tu sice nenašel, ale ostrov s pitnou vodou a civilizací, která stavěla obrovské sochy, byl taky zaznamenání hodným objevem. Velikonoční název se udržel i v angličtině (Eastern island), původní holandský originál z 18. století zněl Paasch-Eyland.
Polynésané objevili ostrov kolem 9. století
V době příjezdu Evropanů žilo na ostrově kolem 2 000 domorodců, kteří používali záhadné písmo. „V tu chvíli ještě nikdo neměl tušení, že se jedná o poslední přeživší prastaré civilizace Rapa Nui, která o pouhé století dříve měla nejméně o 10 000 obyvatel více,“ uvádí na svých stránkách Vlastivědné muzeum v Olomouci.
Obecně panuje přesvědčení, že civilizace, kterou Evropané při první návštěvě ostrova potkali, byla ve fázi kolapsu
Robert DiNapoli, doktorand z americké Univerzity v Oregonu
Ekologická katastrofa
Polynésané objevili ostrov zřejmě kolem 9. století a zabydleli se na něm. Zprvu to vypadalo jako ráj na zemi, ostrov disponoval pitnou vodou a úrodnou sopečnou půdou, takže obyvatelé nestrádali a měli dostatek času i prostoru pro stavbu celé řady rituálních plošin a tesání obřích soch. Jenže podle některých teorií vysoká spotřeba dřeva pro přemisťování soch vedla k tomu, že byly vykáceny dřeviny a palmy, čímž došlo i dřevo na stavbu nových lodí.
Podívejte se na Velikonoční ostrov pomocí dronu.
Změna klimatu i nemožnost rybolovu vyústila v ekologickou katastrofu, která se proměnila ve společenské nepokoje a hladomory. Původně lesy porostlý ostrov s ideálními podmínkami k životu se změnil na strastiplné místo. „Kolem roku 1600 byl ostrov kompletně odlesněný, úrodnou půdu splachovala eroze do moře, potoky a studánky vyschly. Nebylo jak lovit ryby, z čeho stavět domy, ani dřevo na oheň. V probíhajícím hladomoru lidé vyhubili veškeré ptáky a dokonce i hlemýždě,“ dodává podrobnosti olomoucké muzeum.
Od roku 1996 je ostrov zapsán do seznamu Světového dědictví UNESCO, je na něm vyhlášen národní park a v současnosti na něm žije více než 6 000 obyvatel. Díky své izolované poloze je nejodlehlejším obývaným ostrovem světa.
Křesťané měnili zvyky i jména
Sochy na Velikonočním ostrově
Vliv misionářů, kteří na konci 19. století zavedli katolické náboženství, nájezdy otroků a následné připojení Velikonočního ostrova k Chile způsobily, že domorodci postupně opustili své starobylé tradice. Tak se zapomnělo na používání tetování, tradiční oděvy, víru i jazyk. Dokonce i starobylá jména Rapa Nui byla vytlačena křesťanskými jmény, obvykle španělského původu, která se dávala při křtu.
Zdroje: Deník.cz, Easter Island: Early Witnesses, Phys.org, ČRo, Vlastivědné muzeum Olomouc, UNESCO
