Jak vychovat z dítěte sportovce bez typických rodičovských chyb? Poradí vám úspěšný sportovní psycholog.

Koupit na e‑shopu

Václav Petráš svoji předchozí knihu Psychologie vítězství adresoval přímo samotným sportovcům. Tentokrát se obrací na jejich rodiče, resp. rodiče dětí, které jsou se sportem teprve v začátcích a mají sportovní kariéru z větší části před sebou. Jak je v jejich sportování podpořit a vyvarovat se rodičovských chyb, které mohou mít na malého sportovce negativní vliv, to vám Václav Petráš, úspěšný sportovní psycholog, prozradí ve své nové knize JAK VYCHOVAT Z DÍTĚTE SPORTOVCE. Vysoce praktická a skvěle strukturovaná kniha se v každé kapitole věnuje jednomu aspektu sportovní psychologie, najdeme tak kapitoly věnované srovnávání výkonů, rozdílu mezi sebedůvěrou a sebevědomím, dozvíme se, jak se vyrovnávat s nervozitou nebo jak zacházet s pozitivní a negativní zpětnou vazbou.

Na začátku každé kapitoly najdeme příběh z praxe Václava Petráše (ať už z jeho praxe psychologa, nebo z jeho vlastního sportování), v němž máte za úkol najít „rodičovskou chybu“. S pomocí návodných otázek se nad ní potom zamyslet a ve zbytku kapitoly ji s autorem podrobně rozebrat. A hlavně se jí jako rodič vyvarovat, k čemuž autor dává srozumitelná praktická řešení a návody. V textu tak najdete graficky odlišené rychlé tipy - doporučení, poznámky či krátké příběhy s tipem k dané problematice, diskusní okénka - přímé ukázky toho, jak lze o daném tématu s mladými sportovci komunikovat a témata k probrání – doporučení k tomu, kterým směrem se snažit konverzaci stáčet či jaká témata by měla určitě zaznít. Závěr každé kapitoly pak patří tříbodovému shrnutí, které připomene klíčové myšlenky z dané kapitoly.

„Je jedno, jestli má zájem o vyrovnanější tenisové výkony, nebo o lepší zvládání tlaku při pracovních pohovorech.“ Psychologie vítězství - úspěch začíná ve vaší hlavě.

Cílem knihy je na základě řady příkladů ze života mladých sportovců a jejich rodin, s nimiž autor pracuje, lépe porozumět tomu, v čem může být sport pro život a růst mladého člověka užitečný a jak tyto možnosti naplno rozvinout – ale také tomu, jak lehce se může ze sportu stát primárně zdroj negativních emocí, frustrace a demotivace.

Praktická, velmi erudovaná, a přesto srozumitelná i laikům. Nepostradatelná kniha pro každého rodiče, jehož dítě se věnuje sportu na jakékoli úrovni.

Ukázka z kapitoly o sebevědomí:

NULA Z DEVÍTI

Mimochodem úplně stejné pravidlo práce se sebevědomím (neudělat z krátkodobého výkyvu nový standard) platí i v opačném směru. Když má za sebou sportovec extrémně špatný zápas, s jeho sebevědomím by to nemělo nic udělat, protože jeho schopnosti a dovednosti jsou pořád stejné. Rád v této souvislosti vyprávím mladým sportovcům jednu konkrétní příhodu ze světa NBA:

Víš, kdo je to Steph Curry? Jeden z nejlepších basketbalistů v NBA, který úplně změnil pohled na to, jak může vypadat moderní basketbal. Je totiž skvělý střelec za tři body (takových těch střel z největší dálky) a dokáže v nich být výborný i v těch nejtěžších zápasech play-off. I díky tomu jeho tým získal už čtyři tituly. No a teď si představ, co se mu stalo v jednom zápase finálové série v roce 2022. Steph Curry měl devět tříbodových pokusů, a devětkrát neuspěl. Všichni z toho byli šokovaní. Ale tady aspoň zase vidíš, že nikdo není robot a že se „den blbec“ může stát každému. Jak myslíš, že se musel tenhle fantastický tříbodový střelec cítit, když se ani jednou v tak důležitém zápase netrefil?

Témata k probrání: Pocit selhání, frustrace, zmatek.

Přečtu ti, co řekl hned po tom zápase on sám: „Samozřejmě že mě to jako střelce štve. Naštěstí (střelba) není to jediné, co na kurtu děláte.“ „Je zřejmé, že mé dlouhodobé statistiky říkají, že v příštím zápase zastřílím lépe. Těším se na to, jak se odrazím zpátky k normálu.“

Šestý zápas Stepha Curryho? Jedenáct pokusů za tři body, šest trojek. Vítězství v zápase a v celé sérii, další titul v NBA. Co ti přišlo zajímavého na tom, jak zareagoval na ten špatný zápas?

Témata k probrání: Žádný pokles sebevědomí, naopak připomenutí si dlouhodobé výkonnosti a toho, že se o ni bude moci příště zase opřít. I po špatném výkonu natěšení na ten příští.

KÝBL A TENISÁKY

Závěrečný příběh si tentokráte rovnou převedeme do podoby „diskusního okénka“. Ukážeme si v něm aktivitu, kterou lze v různých variacích používat k tomu, abyste s mladým sportovcem otevřeli diskusi o různých aspektech sebevědomí.

Pojďme něco vyzkoušet. Vezmeme si na zahradu tady ten kýbl a ty zaběhni pro tenisáky. Máš? Super, tak poslouchej. Hra bude jednoduchá: Vždycky si někam postavíme kýbl, odejdeme od něj a pak se zkusíme těma tenisákama trefovat dovnitř. Každý z nás bude mít deset pokusů. Ale než začneme házet, tak nejprve zkusíme uhádnout, kolikrát se asi z těch deseti pokusů trefíme. Já začnu a ukážu ti to.

Václav Petráš je sportovní psycholog. Dlouhodobě spolupracuje s řadou sportovních svazů a organizací, mimo jiné s HC Oceláři Třinec. Je autorem velmi úspěšné knihy Psychologie vítězství. Má sledovaný podcast Psychologie výkonu v praxi a stejnojmenné webové stránky.

Začneme na úplně krátkou vzdálenost, dáme si to tak na dva kroky daleko. A já si myslím, že odtud se z deseti pokusů trefím devětkrát. Kolikrát myslíš, že se trefíš ty? Tak to pojďme zkusit.

Dobrý, přibližně jsme to zvládli, já se spletl o jeden míček. Teď to zkusme na dvacet kroků daleko. Kolikrát myslíš, že se trefíš odsud? Já myslím, že to zvládnu dvakrát, je to totiž o hodně těžší než předtím, ale věřím, že párkrát se to povede.

Tak a teď pojďme někam doprostřed. Mně se dvakrát podařilo splnit cíl, který jsem si dal, a tak se cítím výborně. Věřím si. A tak teď řeknu, že se trefím desetkrát. Myslíš, že to zvládnu? Myslíš, že je to dobře nastavený cíl?

Témata k probrání: Cíl nevychází z reálných schopností a obtížnosti dané výzvy. Je příliš náročný a nedosažitelný (bez předchozího pořádného tréninku a zlepšení dovedností).

Jasně že jsem to nezvládl, protože je na mě takový cíl zatím příliš těžký. A hned po první chybičce jsem věděl, že je to špatné. Že to nebude tak dobré, jak jsem si přál, a cítil jsem se kvůli toho naštvaně a zklamaně. Přesně něco takového se nám může snadno stát při sportu, když po sobě chceme mnohem víc, než co zatím umíme.

RYCHLÝ TIP: Na výše uvedené aktivitě můžete vyzkoušet řadu různých scénářů (přeceňování, podceňování, přílišný vnější tlak, nedostatečná důvěra okolí…). Snažte se ale určitě dostat k tomu, že když se někomu podaří správně odhadnout svůj výkon a pak jej následně „prodat“ (tedy někdo řekne, že se trefí sedmkrát, a následně se mu to skutečně podaří), zdůrazníte: „Tohle je správné sebevědomí. Vědět, co umíš, věřit tomu (viz kapitola ‚Sebedůvěra‘) a dokázat to předvést i během soutěže.“

SHRNUTÍ VE TŘECH BODECH

● Sebevědomí není něco, co za mladého sportovce mohou vybudovat jeho rodiče. Ale některými prvky své komunikace a celkového přístupu mohou dítěti výrazně pomoci.

● Sebevědomí není o aktuální náladě. Mělo by být o informacích, které jsou pořád stejné bez ohledu na to, zda jsme či nejsme nervózní. Pravidelná a objektivní sebereflexe, kterou můžete mladého sportovce naučit, k tomu povede.

● Je důležité nenechat strhnout sebevědomí krátkodobými výkonnostními výkyvy – ať už směrem nahoru, nebo směrem dolů. Když budete umět pracovat s problematikou výkonnostního standardu vy, budete to přenášet i na mladého sportovce.

Knihu JAK VYCHOVAT Z DÍTĚTE SPORTOVCE zakoupíte na našem e-shopu.