Je to zcela jiná forma hodnocení, než když si uděláte test a zjistíte výši svého inteligenčního kvocientu vyjádřenou číslem. Uhm, pro suchary... My vám dnes nabízíme něco mnohem zábavnějšího, a nebudeme si lhát, taky víc subjektivního. Pojďte se s námi podívat, jakými frazémy můžeme klasifikovat lidské (ne)vědění.
Do hlubin české frazeologie jsme se nořili už dříve, nicméně pro pořádek – frazém je souhrnný název pro sousloví, rčení, pořekadla, pranostiky, přísloví a další ustálená slovní spojení. Tak, opakování je matka moudrosti.
Třídění frazémů je věc nelehká, ovšem my jsme hlavičky a půjdeme na to od lesa. Respektive od hlavy. Protože ji máme otevřenou, chytrou, bystrou, dobrou, aktuálně navíc jasnou. Prostě máme hlavu na pravém místě. Ještě by se dalo mít ji pomazanou a jako starosta, ale nemusíme mít zase všechno. Na opačné straně hodnoticího spektra se vyskytují jedinci s hlavou dutou čili prázdnou. Taky ji mohou mít z různých materiálů, třeba gypsovou, slaměnou nebo dubovou. Dá se ještě načerpat inspirace v říši zvířat a pak je ta hlavavepřová, oslí a skopová. Kromě sena v hlavě tam lze mít mnoho dalšího – slámu, řezanku, piliny a hobliny, pak taky brouky, bubáky a blázinec. A když tam opravdu, ale opravdu není nic, má to dotyčná osoba v hlavě vykradené, má vymeteno, vygumováno.
Frazémy s dalšími částmi lidského těla umí intelekt ohodnotit pouze jednostranně. Máte za ušima? Pak to je všechno, co nimi svedete. Naopak mozek, ten může být jedině vylízaný a vygumovaný. Něco vám leze na mozek? Nebo už tam mátešvába? Anebo mozol. A jelikož schopnosti mozku souvisí s jeho velikostí, ti inteligencí nedostatečně obdaření bývají obviněni z toho, že mají ptačí či slepičímozeček. I s tou zdrobnělinou, aby to bylo všem zcela jasné.
U nás časté mužské jméno Jan se propsalo do spojení hloupý Honza. Však je to taky Janek. Na oblíbenosti mu to ovšem neubírá. Když něčemu nerozumím, jsem z toho Matěj. A mít v rodném listu napsané jméno Filip ještě neznamená, že má ten člověk filipa. Toto spojení má původ v biblickém příběhu o apoštolu Filipovi, který pohotově vysvětlil mouřenínovi text proroka Izaiáše, čímž projevil důvtip. Jenže v českých frazémech najdeme také spojení s opačným vyzněním – kouká jako Filip na jelito, případně na kroupy.
Pokud si potrpíte na nadpřirozeno, nabízíme chytrý jako čert a po čertech mazaný. Když chcete někoho opravdu vyznamenat za nedostižnou výši inteligence, povězte mu, že je děd Vševěd. Pozor na ironický tón, aby to ve výsledku nevyznělo tak, že chyběl, když pánbůh rozum naděloval, nebo že je to vůl jak anděl.
Třebaže rostliny vyskytující se v českých frazémech spojených s intelektem za to nemohou a jejich vlastnosti na nich oceňujeme, vytvořili jsme si s nimi pouze negativně hodnoticí spojení. Když je totiž člověk dutý jako bambus, není to patrně tak mnohostranně využitelný materiál jako opravdový bambus. A pokud je to dub, nechápavost je mu vlastní. Ještě se dá spadnout z višně, případně taky z maliny, jahody či borůvky. A na znak.
Se zvířátky to máme o něco lepší. Ceníme si třeba mazaných a podšitých lišek, chytrých opic nebo chytrosti za celé stádo opic a bystrých sokolů. Ovšem na druhou stranu je tu mladý zajíc a starý osel. Dá se taky hledět jako tele na nová vrata nebo jako husa do flašky, čímž se nemyslí pohled zrovna pronikavý a vševědoucí. Na závěr tomu lze nasadit korunu použitím titulu korunovaný vůl.
Když si odmyslíme postavu z pohádky Boženy Němcové, považujeme rozum za schopnost člověka myslet a usuzovat. Pro někoho je to možná příliš abstraktní pojem, a tak jej s oblibou spojujeme s obvyklými činnostmi. S rozumem se dá minout, můžeme si na něj šlapat, mít na rozum patent, mít ho fůru, nebo naopak nemít ho ani za mák nebo za krejcar. Můžeme o rozum přijít a pak se ostatní ptají: Kam jsi dal rozum? Někdo vás o něj připravil! Něco vám nejde na rozum a něco vám zase na rozum klidně vleze. Někdo rozumu moc nepobral a jiný se zase chová, jako by všem rozum sebral… Doslova zůstává rozum stát nad tím, co všechno s rozumem máme.
Na závěr tady máme frazém pro všechny, kdo mají fištrón. Jsou to osoby chytré a důvtipné, jelikož český fištrón má původ v německém slově Fischtran, což je složenina ze slov Fisch (ryba) a Tran (rybí tuk). V minulosti se totiž mělo za to, že rybí tuk prospívá rozvoji inteligence. A my se ptáme, kolik rybího tuku jste na svůj fištrón vyplýtvali?
