Podle zákoníku práce smí být závislá práce vykonávána pouze v pracovněprávním vztahu. Pokud někdo pracuje na živnostenský list, může inspektorát práce vyhodnotit vztah jako zastřený pracovněprávní vztah, tedy švarcsystém. Novela zákona od ledna 2024 navýšila sankce.
Co je to švarcsystém?
Švarcsystém pojmenovaný po podnikateli Miroslavu Švarcovi je z pohledu zákona o zaměstnanosti považován za nelegální zaměstnávání. Pracovněprávní vztah je zde zastírán jiným právním vztahem – obchodněprávním.
„Účastníci švarcsystému formálně prezentují svůj vztah jako obchodní spolupráci mezi nezávislými podnikateli. Ve skutečnosti je však předmětem jejich spolupráce výkon závislé práce fyzickou osobou, která je vlastně faktickým zaměstnancem,“ vysvětluje Jana Šetřilová z advokátní kanceláře endors s tím, že od počátku letošního ledna už není délka trvání takového vztahu rozhodující.
Práce konaná OSVČ v takovém případě naplňuje pojmové znaky závislé práce uvedené v zákoníku práce. Jde o nadřízenost zaměstnavatele a podřízenost zaměstnance, výkon práce jménem a podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji vykonává osobně. „Společným rysem těchto znaků je určitá osobní či hospodářská závislost zaměstnance na zaměstnavateli,“ doplňuje Šetřilová.
Na co si dát pozor?
Základem je nezávislost externisty na podnikateli. Podle advokáta Davida Šupeje z advokátní kanceláře Sedláková Legal je nutno zaměřit pozornost na dva hlavní aspekty. Těmi jsou smlouva a faktické fungování.
„Smlouva sama o sobě nesmí podnikatelskou nezávislost dodavatele omezovat, například přílišnou kontrolou a zaváděním institutů pracovního práva, jako je řešení ‚dovolené‘ nebo ‚pracovní doby‘,“ vysvětluje David Šupej. Důležité je také to, jak OSVČ vnímá svou roli v kolektivu a zda s ním podnikatel zachází jako s jinými dodavateli, tedy faktické nastavení vzájemného vztahu.
Nezřídka podnikatelé požadují po externistovi, aby využíval počítač podnikatele. Nebo si lze představit situaci stavebního podnikatele, který na stavbě nosí helmu s logem svého zákazníka. „V maximální možné míře bych doporučoval se tomuto vyhnout. Pokud už nějaká taková výjimka musí existovat, měla by mít racionální důvod,“ připomíná Šupej. Tímto důvodem pak může být například potřeba zajistit bezpečný přístup k informačním systémům. Pracovní prostředky nesmí být externistům poskytovány zdarma, ale za úplatu.
Pokuta i zákaz činnosti
Státní úřad inspekce práce plánuje v letošním roce provést na straně zaměstnavatelů minimálně 19 200 kontrol. Zvýšenou pozornost budou inspektoři věnovat odhalování nelegálního zaměstnávání a zastřeného zprostředkování.
Kontrola ze strany inspektorátu může probíhat na místě, anebo bez návštěvy pracoviště. Pokud by inspektorát dospěl k závěru, že je spáchán přestupek, zahájí správní řízení. „Proti prvoinstančnímu rozhodnutí se lze odvolat ke Státnímu úřadu inspekce práce do Opavy. Další možností je pak žaloba ve správním soudnictví, eventuálně v druhém stupni kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu,“ uvádí David Šupej.
Přitom posuzování okolností v každém případě může být obtížné a hranice mezi švarcsystémem a legálním subdodavatelským vztahem neostrá. V pochybnostech experti doporučují uzavření pracovněprávní smlouvy, ať již pracovní smlouvy nebo některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Zaměstnavateli právnické osobě nebo fyzické osobě podnikatele hrozí při nelegálním zaměstnávání formou švarcsystému pokuta až do výše 10 milionů korun, nepodnikající fyzické osobě až 5 milionů korun. Sám externista ale může být pokutován také, a to až do výše 100 tisíc korun.
„Vedle toho hrozí doměření daně a odvodů na pojistném na zdravotním, důchodovém a nemocenském pojištění (včetně penále), neboť odměna vyplacená v rámci švarcsystému je vlastně mzdou,“ vysvětluje Jana Šetřilová.
Od 1. ledna 2024 novela zákona o zaměstnanosti zavedla novou sankci pro zaměstnavatele. Kontrolní orgány mají ponovu možnost uložit sankci zákazu činnosti až na dva roky. Tento postih přitom může být pro podnikatele likvidační.
„Doposud platilo, že pokuta má pachatele přestupku bolet, ale nemá pro něj být likvidační. To se s hrozbou zákazu činnosti podstatně mění, nicméně by zde měla fungovat určitá hierarchie sankcí s tím, že sankce má ze své podstaty odpovídat závažnosti přestupku,“ uzavírá David Šupej.
