Šéfové společnosti OpenAI v těchto dnech obcházejí hollywoodská studia a lobbují za svůj video nástroj Sora. Chtějí přesvědčit filmaře, aby při natáčení využívali i umělou inteligenci. Její schopnosti jsou ale pořád omezené. Tedy alespoň zatím.
Bílý džíp jedoucí hornatou krajinou, mamuti pochodující ve sněhu, život v Kalifornii během zlaté horečky nebo robot na průzkumu kyberpunkového tržiště budoucnosti. První ukázky nástroje Sora, který generuje videa na základě textových příkazů, vzbudily přinejmenším pozornost, u leckoho přímo údiv.
Společnost OpenAI, která za nimi stojí, ale vidí jeho budoucnost ještě ambiciózněji. CEO Sam Altman a COO Brad Lightcap tento týden podle Bloombergu absolvují sérii schůzek v Hollywoodu s významnými akcionáři a snaží se je přesvědčit, že Sora může znamenat revoluci i pro natáčení velkofilmů.
Vybraní režiséři a herci už přitom se Sorou experimentují. Na další to minimálně zapůsobilo, jako třeba na herce a scenáristu Tylera Perryho, který po zveřejnění ukázek práce Sory pozastavil plánované velkolepé rozšíření svého studia v Atlantě. Mělo stát 800 milionů dolarů.
„Slyšet, co všechno to dokáže, je jedna věc. Ale doopravdy vidět, čeho to je schopné, to mě ohromilo,“ prohlásil v rozhovoru pro The Hollywood Reporter.
V jiných nicméně Sora zatím budí ambivalentní reakce. Na první pohled uchvátí, na druhý zavání zveřejněné ukázky jistou generičností. „A divák na to má velice citlivé oko,“ míní Tomáš Krejčí, zakladatel produkční společnosti Milk and Honey, která v Hollywoodu sídlí.
Umělá inteligence už nyní s natáčením filmů pomáhá. Šetří náklady v prvotních fázích, kdy dokáže vizualizovat nápady režisérů a scenáristů a nenutí je točit krátké ukázky filmů, jak to bylo zvykem dříve.
„Režisér, kameraman a produkční designér si také mohou vyzkoušet, jak postavit scénu, úhly kamery, aby to ve finále vypadalo výborně,“ dodává Krejčí.
Umělá inteligence rovněž umí pomoci v davových scénách a dokáže vytvořit ohromné digitální kulisy při natáčení s využitím LED obrazovek, které je nyní trendy.
„Z hlediska samotné výroby si již Sora poradí s tvorbou takzvaných moodových záběrů, tedy záběrů na krajinu, projíždějící auta a podobně. Ty jsou v každém filmu, aby měl divák prostor vydechnout, než se vrátí k ději,“ říká producent Jiří Tuček.
Jeho firma Donart spolupracuje se dvěma režiséry, kteří už umělou inteligenci využívají, a Tuček podotýká, že jim může velmi dobře posloužit jako inspirace. „Největší průlom ale očekávám u animací a pravděpodobně je to i jeden z důvodů, proč hollywoodská studia postupně pozastavují financování nových studií,“ dodává Tuček.
Ale přichází doba, kdy si pomocí textových příkazů vygenerujeme plnohodnotný hraný film? Patrně ještě ne.
„Myslím, že Sora a podobné technologie budou nějakou dobu fungovat jako zajímavá odnož – skoro jako žánr sám pro sebe, protože se Sorou je bohužel problém, když potřebujete něco specifického. S tím ostatně bojuje třeba i DALL-E u obrázku,“ míní režisér Martin Krejčí, který v USA natočil film Podivuhodná dobrodružství Paula Harkera.
Jeho jmenovec Tomáš z Milk and Honey je ještě příkřejší. „Pořád jsme schopni poznat emoce, které vygeneroval stroj. Uměle vytvořený avatar vás na rozdíl od herce neuhrane,“ říká.
Podle něj emoce u takových avatarů nemají s lidskými takřka nic společného. Bývají přehnané, neúměrné textu či situaci. „Před rokem jsme na takové věci možná udiveně koukali, ale dneska už poznáme, co je pravé a co ne,“ říká Tomáš Krejčí, který producentsky pracoval na hollywoodských snímcích jako Kokain, Slova nebo Blade II.
A zároveň upozorňuje, že jeden nepříjemný důsledek rozmachu umělé inteligence je vidět už teď. Řada filmařů poznává ve vygenerovaných videích od AI svoji práci a přibývá tak práce pro advokáty, kteří se zabývají právem v zábavním průmyslu.
Mnohdy přitom nemusí jít o plagiátorský úmysl, ale jen důsledek toho, jak AI nyní funguje. „Jen modeluje a převytváří scénáře a příběhy, které už někdo napsal,“ připomíná Tomáš Krejčí.
Podobně jako se to děje už třeba u videoher, může umělá inteligence umožnit menším tvůrcům vyrábět ambiciózněji působící projekty. Stále ale naráží na některé zmíněné limitace, stejně jako na jistou nedůvěru Hollywoodu, kde si herci a scenáristi v loňské stávce vymohli ochranu svých pracovních míst.
„Hollywood nemůže přijmout tuhle revoluci tak rychle, jak se odehrává,“ podotýká Tomáš Krejčí. Vzhledem k dynamickému vývoji technologie to ale za rok či dva může být zase jinak.
