Povinnost dokazovat udržitelnost či společenskou odpovědnost svého podnikání se prozatím vztahuje jen na malé množství českých firem. Jde však o celosvětový trend, který má v příštích letech výrazně proměnit celá ekonomická odvětví. Dodržování takzvaných ESG kritérií proto už dnes začínají dobrovolně řešit i organizace, u nichž by to čekal jen málokdo, jako jsou například fotbalové kluby.
Velmi aktivně se do snižování své uhlíkové stopy v posledních letech pustila pražská Sparta, přičemž jeden z hlavních problémů, se kterým se sportovní organizace potýkají, je především obrovské množství odpadu. Průměrný divák ho vyprodukuje za jeden zápas 0,8 kilogramu, to představuje u stadionu s kapacitou 25 tisíc míst zhruba 750 tun odpadků ročně.
„První kroky jsme podnikli již na jaře roku 2020, kdy jsme na stadionu zavedli zálohované vratné kelímky. Přirozeně pak následovalo několik dalších menších změn, které nás dovedly ke zhotovení analýzy odpadu od Institutu cirkulární ekonomiky a následnému zavedení opatření pro snižování dopadu činnosti klubu na životní prostředí,“ popisuje manažerka komunitních projektů ve Spartě Irena Smetanová.
Klub se podle ní snaží o pozitivní změny zcela organicky. „Sami na sebe vyvíjíme tlak, protože se chceme chovat zodpovědně vůči svému okolí,“ dodává Smetanová.
Škola pro fotbalisty a potírání rasismu
Kromě zavedení ekologických opatření se klub dlouhodobě věnuje také celé řadě sociálních projektů, jako je Sparťanská fotbalová školička (SFŠ), program, jenž se snaží motivovat malé děti ve věku od tří do šesti let ke sportu. „Děti z našich kroužků sportují jedenkrát týdně ve školce a několikrát do roka mají možnost zúčastnit se speciálních akcí Sparty. Mohou také plynule pokračovat do našich center SFŠ v partnerských klubech, ze kterých zakládáme nejmladší tým akademie Sparty, kategorii U7,“ vysvětluje Smetanová.
Sparta má i program, v jehož rámci vzdělává mladé fotbalisty ve finanční gramotnosti. Snaží se rovněž potírat projevy rasismu na zápasech nebo zvyšovat počet žen ve svém top managementu a administrativě. A letos plánuje vůbec poprvé zveřejnit svůj ESG report. Celkově do udržitelných a společensky odpovědných aktivit ročně investuje vyšší jednotky milionů korun. „V mnoha případech jsou však tyto aktivity naprosto provázány s běžným fungováním klubu, a tak nejsou evidovány v rozpočtu jako náklady spojené s ESG,“ podotýká Smetanová.
Sparta není jediným klubem v Česku, jenž se pokouší plnit kritéria ESG. K lídrům v této oblasti patří i konkurenční Slavia nebo FK Teplice. „Angažujeme se ve všech hlavních sektorech korporátní odpovědnosti. Snažíme se rozvíjet nejen charitativní projekty, ale také projekty vzdělávací, rodinné, zdravotní, kulturně-integrační a podobně. Svůj ESG report jsme zveřejnili už dvakrát a podařilo se nám za tuto naši činnost získat i řadu ocenění,“ chlubí se ředitel komunikace teplického klubu Martin Kovařík.
Dokonce i týmy, které tuto problematiku prozatím neřeší, to chtějí v budoucnu změnit. „Máme to v plánu do příštích ročníků. Doufáme, že budeme mít dostatečnou personální sílu na to, abychom se i těmto tématům mohli věnovat,“ poznamenává Petr Šatalík z FC Hradec Králové.
Sparta nicméně přiznává, že ve srovnání s některými evropskými velkokluby mají ty české pořád co dohánět. „Pracujeme s jinými rozpočty, neustále čelíme limitům infrastruktury stadionu. Rozhodně se máme kde inspirovat, ale na druhou stranu jsme i my s našimi projekty inspirací pro další kluby v Česku i v zahraničí,“ míní Smetanová. V loňském roce byl v oblasti plnění kritérií ESG nejlépe hodnoceným evropským fotbalovým klubem anglický Liverpool, následovaný španělskými týmy Real Betis a Real Madrid.
Úvěry jen pro odpovědné
K ekologickým a sociálně odpovědným aktivitám tlačí kluby nejen klimatické cíle EU, ale též Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) nebo finanční instituce. Podle bankéřů bude dokonce respektování ESG pravidel pro všechny podniky za pár let nutností, sportovní organizace nevyjímaje. „Napadlo by vás, že pro golfové kluby je ESG velké téma? Vyplývá to z intenzity péče o trávníky. A ty mají i fotbalové kluby,“ říká Petr Hutla, člen představenstva ČSOB zodpovědný za úvěry a udržitelnost.
„Již dnes například vyplňujeme s financovanými subjekty dotazníky ESG, které postupně víc a víc vstupují do úvěrového procesu, přičemž při významných problémech jsou už v současné době diskvalifikačním faktorem pro poskytnutí financování,“ doplňuje Hutla.
Snižování uhlíkové stopy se stává obrovským tématem i při pořádání mezinárodních soutěží. Nadcházející fotbalové mistrovství Evropy, které se letos v létě koná v Německu, má být nejekologičtějším turnajem v historii. Pořadatelé například plánují motivovat fanoušky levnými jízdenkami, aby se na utkání přepravovali vlaky, a nikoliv auty či letadly. Německé ministerstvo životního prostředí odhaduje, že EURO 2024 vyprodukuje jen zhruba 490 tisíc tun emisí skleníkových plynů. Pro srovnání, předloňské fotbalové mistrovství světa v Kataru vyprodukovalo přes pět milionů tun emisí.
Co je vlastně zelené?
Dodržování ESG kritérií má však v současné době i svá úskalí. Existuje například hned několik různých agentur, které na základě sběru dat vyhodnocují ESG výkonnost jednotlivých subjektů, přičemž každá agentura používá trochu jiné postupy, na což v minulosti doplatily i některé renomované společnosti, včetně třeba americké automobilky Tesla. Partnerům ČSOB pomáhá s měřením a analýzou jejich emisí nedávno vytvořený podnik s názvem GreenOmeter.
V tuto chvíli rovněž není jasné, jak se budou banky a hodnotící agentury v budoucnu stavět k firmám vyrábějícím alkohol, tabák, zbraně a další „společensky závadné“ výrobky a jestli tudíž bude problém, když si fotbalový klub vybere za jednoho ze svých hlavních sponzorů například pivovar.
„To není jednoduchá otázka a náš postoj k těmto senzitivním oblastem se stále vyvíjí. Financování tabákových společností neděláme. Pivo ale zatím nepovažujeme za produkt, který má negativní dopad na zdraví člověka, pokud se nepřehání jeho konzumace,“ prozrazuje Hutla z ČSOB. Kluby z anglické Premier League se už třeba v minulém roce dohodly, že zakážou loga sázkových kanceláří na přední straně dresů.
Klimatické plány UEFA nezmiňují ani to, jakým způsobem se mají vlastníci fotbalových klubů vypořádat s uhlíkovou stopou, která vzniká při letecké přepravě týmů k čím dál tím vyššímu počtu mezinárodních zápasů. „Avšak je možné, že i v této oblasti najdeme brzy řešení, turecký klub İstanbul Başakşehir Futbol Kulübü chce jít cestou využívání nízkoemisních letadel na vodík,“ poukazuje Smetanová.
Co je to ESG? |
|
ESG = environmentální, sociální a správní (corporate governance) kritéria. Jde o mezinárodně uznávaný termín pro takzvané udržitelné investice, co musí splňovat určité podmínky. Zaměřují se na ně investoři, kteří chtějí podporovat společensky odpovědné projekty. Jelikož se ESG stává celosvětovým trendem, někteří obchodníci rovněž očekávají, že jim tento typ investování přinese v dlouhodobém horizontu vyšší zisky. E = environmentální kritéria sledují přístup firmy nebo projektu k životnímu prostředí. Zajímají se například o to, kolik podnik vypouští emisí skleníkových plynů, jaké využívá energetické zdroje, kam ukládá odpad a tak dále. Vysoké hodnocení lze získat třeba recyklováním, používáním ekologických obalů a materiálů či zelených automobilů. Společnosti, které svou činností znečišťují vodu a ovzduší nebo zbytečně plýtvají surovinami, mají toto hodnocení nízké. S = sociální kritéria zkoumají, jak se firma chová ke svým zaměstnancům, zda jsou její produkty bezpečné pro zákazníky a jestli dostatečně chrání uživatelská data. V této oblasti tedy určitě nebudou bodovat společnosti vyrábějící zbraně, cigarety a alkohol. Hodnocení jim klesá také v případě, když působí v zemi, kde dochází k porušování lidských práv, jako je využívání otroků a dětské práce. Vysoko se naopak umisťují například výrobci zdravých potravin a podniky kladoucí důraz na bezpečnost. G = správní neboli corporate governance kritéria zahrnují spravedlivou správu a řízení společnosti. Problémem může být třeba korupce, špatné vztahy na pracovišti, nemožnost zakládat odbory, vyplácení příliš vysokých odměn a mezd vrcholovým manažerům či nedostatečná diverzita představenstva. Spadá sem též etické chování a vnitřní kontroly firmy. Povinný ESG reporting = Všechny firmy v Evropské unii s více než 500 zaměstnanci a s ročním obratem vyšším než 50 milionů eur, musejí od roku 2024 povinně zveřejňovat svůj ESG reporting, tedy dopady své činnosti na životní prostředí a společnost. |
