Komunistické Velikonoce aneb Práce všeho druhu
Foto: sarsmis / Depositphotos
„Zrušíme Velikonoce, slavit se bude jen svátek jara!“ Takhle nějak zněly návrhy na mimořádných komunistických schůzích, které se zaměřovaly především na to, zda by se Velikonoce opravdu neměly zrušit. Jak tedy trávili Velikonoce naše babičky a dědečkové v dobách socialismu? Byly tradice živější, nebo byly naopak komunistickým režimem potlačovány? Vydejte se s námi po stopách socialistických Velikonoc.
Hlavě nic náboženského!
I když jsou Velikonoce čistě křesťanským svátkem, byli to právě komunisté, kteří se ze všeho nejvíce snažili veškeré náboženství z Velikonoc odstranit. Pro křesťany je doba Velikonoc jedním z nejdůležitějších svátků, doba, ve které zemřel na kříži Ježíš Kristus a následně byl opět vzkříšen. Jsou dokonce důležitější než tolik oblíbené Vánoce. Všechny křesťanské symboly byly však v dobách socialismu zcela potlačeny. Vzpomínáte si například na malovaný nástěnný kalendář z 80. let od Josefa Lady? Tak právě na něm místo obrázků svatých komunisté nařídili namalovat květiny a tam, kde slavný český malíř namaloval odlétající zvony do Říma na Zelený čtvrtek, byly nově namalovány mraky. Proč tomu tak ale bylo? Co komunistům na víře tolik vadilo? Už od samotného začátku potíral komunismus veškerou náboženskou symboliku a projevy křesťanství. Dokonce i Český rozhlas měl zakázáno o pravé symbolice Velikonoc hovořit. K perzekuci církve, zatčení jednotlivých kněžích či k popravám docházelo už v 50. letech… Církev do té doby měla nad lidmi velkou moc, a právě to se komunistickému režimu nelíbilo.
Svátky jara
Pokud se tedy o Velikonocích v médiích vůbec mluvilo, tak pouze v souvislosti se svátkem a oslavou přicházejícího jara. České tradice však naštěstí zůstaly zachovány, takže na Velikonoční pondělí vyrazily děti do ulic na koledu se svými pletenými pomlázkami. I tradiční velikonoční vajíčka však komunisté využili v propagaci svých úspěchů – vždyť se jedná o úspěch československého drůbežářství! Dětem však „politické řeči“ nedokázaly zkazit radost z koledování, a právě díky nim se krásné české tradice dochovaly až do dnešních dní. Světské zvyky komunistům nevadili, naopak je podporovali, a v roce 1984 o nich i natočili dokumentární film. Tradiční Velikonoce pak trávila rodina společně výletem do přírody či návštěvou příbuzných. Komunisté na velikonoční svátky dokonce pořádali různé turistické a kulturní akce, jen aby nešli věřící do kostela... Kostely tak obvykle zely prázdnotou i během nejsvatější části roku, na Velikonoce.
Komunisté plní „pětiletku“
I na Velikonoce se samozřejmě pracovalo. „Bohatou velikonoční nadílku připravily Východočeské chemické závody v Pardubicích, když vyrobily dvacet kilometrů čtverečních umakartu!“ Tak to hlásal Rozhlas s důrazem na budovatelské úsilí Československa. O práci se v médiích mluvilo během velikonočních svátků mnohem častěji než kdy jindy.
Dokonce na komunistických schůzích padaly návrhy, že by se Velikonoce měly zcela zrušit, k čemuž naštěstí nikdy nedošlo. I když se chtěli komunisté podobně vypořádat s Vánoci, nepovedlo se jim to a oslava narození Ježíška se slavila i nadále.