Jsou otevření jen něco málo přes dva měsíce a už se za nimi sjíždí foodies z celé republiky. Řeč je o plzeňském bistru Fred.

Založila ho Anna Kučerová, mladá holka plná energie a nadšení pro gastronomii. Vystudovala angličtinu a němčinu, které využívá při svých cestách po světových kavárnách a restauracích.

Ke gastru ji to podle vlastních slov vždycky táhlo a už dříve v Plzni spoluvlastnila jiný podnik, v němž vedla kuchyni a pekárnu, starala se o snídaně, brunche a celý provoz.

Když byl zhruba před rokem čas se posunout dál, věděla, že se do toho nepohrne po hlavě. Do projektu s ní vstoupil blízký kamarád a investor, který pomohl se zajištěním prostoru. Společně řeší ekonomickou část, ale bistro si Anička tvoří po svém.

„Chtěla jsem si víc zavařit, ne se soustředit třeba jenom na snídaně a brunche. Hrozilo by, že zabřednu do rutiny a stereotypu, a to nechci,“ vysvětluje rozhodnutí, proč bistro a ne jen kavárnu. „Večeře zatím nejsou, to jsem si ještě netroufla. Je to pro mě další složitější disciplína, a i když vím, že bychom to zvládli, všechno má svůj čas,“ dodává.

„Původně jsme chtěli s otevřením stihnout Vánoce, ale posunulo se to do ledna. Mám skvělý tým a všichni jsme věděli, co děláme, tak během dvou týdnů bylo všechno zajeté,“ popisuje Anička.

Na otázku, jestli se splnila za první týdny a měsíce očekávání, se začne smát a přiznává, že si řekla, že obecně nemá mít v životě žádná očekávání, protože pak nepřijdou zklamání a člověk se raduje i z maličkostí.

A důvod k radosti rozhodně mít může, pokud nepočítá vloženou investici, tak je bistro za první dva měsíce v provozním zisku.

O Fredovi se často dočtete, že se jedná o severské bistro. Mně osobně to na první pohled tak nepřipadá, spíš mě baví hravost a zároveň čistota tohoto místa. Ze severských prvků je to hlavně kvalitní materiál a jednoduchost od betonové stěrky po mramorové stoly a designové dřevěné židle, které doplňují různé vtipné detaily, jako je třeba automat na žvýkačky.

Nejvýraznějším prvkem jsou ale kroucená neonová světla, jejichž barva se může měnit a tím i atmosféra celého místa.

Severský vibe nebyl něco, k čemu by od počátku tíhli. „Nejvíc se Skandinávie odráží v názvu. Lidi si často myslí, že Fred je jméno, ale je to jinak. Miluju Skandinávii, tak když jsme řešili název, překládali jsme si do severských jazyků úplně náhodná slova. Jeden den přišla moje Kája, co se stará o pekárnu, se slovem Fred. To v dánštině znamená klid a mír a hezky to zafungovalo,“ přibližuje výběr názvu Anička.

Koncept menu vychází z české kuchyně, která ji a kuchaře baví. Naučila se vařit sama a pořád vymýšlí nová jídla.

„Nemůžu jíst pořád to stejné dokola, úplně mě to ubíjí,“ směje se. Ke stálému menu, které se skládá ze snídaňové či brunchové a víc obědové části, každý týden přibývají snídaňové i obědové speciality a o víkendu i brunchové.

„Začínala jsem na snídaních a brunchích, ty mě pořád baví a musely i ve Fredovi zůstat. Mám dojem, že tady v Plzni jsou obzvlášť fenomén,“ dodává Anička k snídaňové části menu.

Najdete na něm třeba chleba s máslem z vlastní pekárny, klasické vejce Benedikt, espumu z krupicové kaše s bílou čokoládou a pistáciemi nebo koblížky s espumou a lískovými oříšky, lesním ovocem a meduňkovým olejem. Už na první pohled pochopíte, že tady mají jídla nápad.

Mezi obědovými stálicemi jsou třeba parmazánové noky se zauzeným pórkem, pěnou z gorgonzoly, chlebovým máslem a pohankou. Bestsellerem jsou brambory v popelu se šťavnatým kuřetem, bramborovou espumou a slaninovými škvarky.

Tohle jídlo je dokonalou ukázkou, že jednoduché věci jdou dělat s nápadem. A pravděpodobně obsah talíře zmizí rychlostí blesku, to můžu potvrdit. Na závěr si dáte perfektně připravenou kávu a třeba jednu z čerstvě usmažených koblih, kterým se budete snažit odolat od chvíle, kdy je na pultu uvidíte. Neodolávejte, jsou skvělé!

„Chtěla jsem kuchyň pro sebe a vařit si to, co mě baví. Jídla z kuchyně zanášíme sami, a tak ho dostanete od toho, kdo ho připravil. Vidíte okamžitou zpětnou vazbu, jak se lidi tváří, jak je to baví. Je to i o tom, poslouchat a klidně věci změnit,“ uzavírá Anička s tím, že by si přála okolo Freda budovat vlastní komunitu.