Na požářišti v Českém Švýcarsku jsou až metr vysoké stromky
31.3.2024 03:30 | HŘENSKO
(ČTK)
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Teď od podzimu přes zimu to vypadalo, že se ta plocha moc dopředu nepohnula. Vypadá to, jako že se tam objevily maximálně mechy nebo nějaké houby," popsal aktuální podobu ohněm zasažené plochy mluvčí. "To se teď téměř jak mávnutím proutku změní, protože v horizontu jednoho až dvou týdnů se ty mladé stromky, které se tam teď nacházejí, opět zazelenají," doplnil Salov.
Některé břízy už jsou až metr vysoké, během roku ještě vyrostou. Dá se předpokládat, že na podzim budou mít některé stromy i dva metry. "Teď, co je z takového našeho pozorovatelského nebo návštěvnického hlediska zajímavé, je, že člověk se v tom území nachází prakticky v nejmladším přirozeně vzniklém lese v Česku," řekl Salov. A protože požár v létě 2022 byl největší v ČR, zasáhl přes 1000 hektarů lesního porostu, jde i o největší plochu obnovujícího se lesa po požáru v zemi.
Národní park už několik lesních požárů zažil. Ten, který patří mezi větší z nich, zasáhl les u Jetřichovic v roce 2006. Šlo o výrazně menší plochu než v roce 2022. Opětovnému zalesnění pomáhají semena zdravých stromů, které oheň nezasáhl. "Byli jsme trošku zvědaví, jestli se i takto velké plochy spontánně zalesní náletem semen z pionýrských dřevin, a ukázalo se, že ano," uvedl Salov. Obnova ploch se podle něj liší tím, že jsou jednotlivě zalesněné oddíly na velké ploše dál od sebe, než tomu bylo zpočátku u Jetřichovic, kde dnes téměř nic nenaznačuje to, že byla oblast zasažená požárem.
Správa parku i různé výzkumné instituce umisťují na požářiště fotopasti za účelem monitoringu porostu i zvířat. Botanický ústav například vytvořil časosběr, na kterém je vidět, jak dynamicky se les obnovuje. Fotopasti také ukázaly, že zvířata po požáru plochu neopustila a v lokalitě se zdržují dál. "Platí to jak pro zvěř, jako jsou jeleni nebo srnci, tak i pro predátory od lišek až po vlka," řekl mluvčí.
Přečtěte si také |
Vývoj vegetace po požáru v Národním parku České Švýcarsko okem fotopasti
Hned po požáru zaznamenala správa parku výskyt kudlanky nábožné. "Existuje k tomu šíleně rozmazaná fotka, ale my jsme ji objevili tady na tom území po požáru poprvé v Českém Švýcarsku," řekl ČTK Jakub Juda ze správy parku. Podle něj se nabízí otázka, zda se v lokalitě vyskytla už před požárem, jen nebyla vidět. "Ona vlastně expanduje přirozeně, protože je to teplomilný druh a s tím, jak se otepluje, tak se šíří," dodal Juda.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Státní Lesy ČR varují před požáry lesů, posílily protipožární hlídky
Turisté se v noci do lesa v Českém Švýcarsku kvůli počasí nedostanou
Soud prodloužil vazbu muži obviněnému za založení požáru v Českém ŠvýcarskuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2024 14:16Správa NP naprosto chybně promeškala příležitost vysázet, rozhodit několik desítek tun semen listnáčů jako dub, buk a další. Bříza je jednak silně nepřátelská proti jiným druhům listnáčů a taky pyrofyt, který při nejbližší příležitosti zase vše vypálí.
Odpovědět
Sl
Slovan
31.3.2024 14:41Není nutno ten vývoj “lidsky” uspíšit. Je to NP, ne hospodářský les. To co tam naroste vytvoří správné mikroklima. Pod těmi břízami, osikami a jinými pionýrskými dřevinami začnou postupně růst i další druhy, které ji pak vytlačí. Např. buky dokázali viditelně přežít hned na hranici požářiště, takže se budou šířit velice úspěšně. Tu oblast je třeba studovat a učit se. Sledovat nejenom vývoj lesa, ale i to, co tam v určitých fázích vývoje žije.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2024 18:44 Reaguje na SlovanMožná břízu za sto let vytlačí, pokud se březový porost rozpadne, ale spíše bříza vytlačí je, zejména pokud znovu zahoří. Nejspíše ovšem břízu vytlačí smrk a vejmutovka, kteří to umí lépe než listnáče. No ale něco tam určitě poroste. V nejhorším neoklimax, tedy akát a pajasan.
Odpovědět
Sl
Slovan
1.4.2024 09:38 Reaguje na Slavomil VinklerTak aspoň někdo má tu křišťálovou kouli a ví přesně, co se bude dít ty příští stovky let. Těch 100 let je v lese jako prdnutí. Doslova. Mě třeba zajímá co se tam bude dít aniž by do toho sahal člověk. Všude jinde po okolí to vidím, stejně jako to člověk vidí v 99% lesů naší země.
Všude na planetě to funguje tak, že první jsou pionýrské dřeviny a až pak ten zbytek. Na tom není absolutně nic divného, naopak.
Je to cca. 10 km2 plochy - takže nic velkého.
Odpovědět
Všude na planetě to funguje tak, že první jsou pionýrské dřeviny a až pak ten zbytek. Na tom není absolutně nic divného, naopak.
Je to cca. 10 km2 plochy - takže nic velkého.
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2024 18:46 Reaguje na SlovanVzýváte bezzásahovou přírodu za situace, kdy už asi 30 tisíc let ji silně ovlivňuje člověk.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.4.2024 08:25 Reaguje na Slavomil VinklerNejlepší je nedělat nic a brát za to odsedné.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.4.2024 09:25 Reaguje na Karel ZvářalTo je vlastnost a cíl novodobých ochránců přírody.
Ono to vždy nějak dopadne, ale je třeba určit předem
viníky. Zemědělcům vnutí pěstování kukuřice pro
bioplynky a pak je zdrbou za ničení půdy a myslivce
za to, že půl roku nemohou v kukuřici lovit černou.
Oni nic, na vině jsou zemědělci a myslivci. Škodnou
nařídí hájit a myslivce obviní, že drobnou a ptáky
vybili oni a zbytek otrávili zemědělci postřiky. Oni
opět nic ani u kormoránů, volavek a vyder, které už
místy vyhubily potočáky, lipany a raky, ale viní z
toho rybáře, že vysazují "hloupé" ryby, které se nechají predátory a rybáři ulovit. Bohužel rybáři
už je pouze hájí a ani neloví, ale jsou vinni tou
snahou vody znovu zarybnit. Je toho více a nemá už
ani smysl jim to připomínat, neb kdo NIC NEDĚLÁ,
tak přece NEMOHL NIC ZKAZIT ! Zkazili to vše ti,
co něco dělají, ale ochranáři? Naopak, ti zachraňují
i škodnou a vypustí ji tam, kde se ji daří tlumit.
Samé naschvály za účelem odradit od další činnosti
myslivce, rybáře, lesáky atd. Vyhnat z přírody i
turisty, houbaře a nově i ty, kteří si tam chtějí
nasbírat klestí na opékání buřtů. Přírodu chtějí
uzurpovat pro vyvolené a hlavně pouze pro sebe.
Je načase nevolit ty, kteří fandí takové "ochraně"
přírody a vrátit skutečné ochraně selský rozum!
Jinak to není ode mne Apríl, ale agitka koho volit
a koho nikoliv.
Odpovědět
Ono to vždy nějak dopadne, ale je třeba určit předem
viníky. Zemědělcům vnutí pěstování kukuřice pro
bioplynky a pak je zdrbou za ničení půdy a myslivce
za to, že půl roku nemohou v kukuřici lovit černou.
Oni nic, na vině jsou zemědělci a myslivci. Škodnou
nařídí hájit a myslivce obviní, že drobnou a ptáky
vybili oni a zbytek otrávili zemědělci postřiky. Oni
opět nic ani u kormoránů, volavek a vyder, které už
místy vyhubily potočáky, lipany a raky, ale viní z
toho rybáře, že vysazují "hloupé" ryby, které se nechají predátory a rybáři ulovit. Bohužel rybáři
už je pouze hájí a ani neloví, ale jsou vinni tou
snahou vody znovu zarybnit. Je toho více a nemá už
ani smysl jim to připomínat, neb kdo NIC NEDĚLÁ,
tak přece NEMOHL NIC ZKAZIT ! Zkazili to vše ti,
co něco dělají, ale ochranáři? Naopak, ti zachraňují
i škodnou a vypustí ji tam, kde se ji daří tlumit.
Samé naschvály za účelem odradit od další činnosti
myslivce, rybáře, lesáky atd. Vyhnat z přírody i
turisty, houbaře a nově i ty, kteří si tam chtějí
nasbírat klestí na opékání buřtů. Přírodu chtějí
uzurpovat pro vyvolené a hlavně pouze pro sebe.
Je načase nevolit ty, kteří fandí takové "ochraně"
přírody a vrátit skutečné ochraně selský rozum!
Jinak to není ode mne Apríl, ale agitka koho volit
a koho nikoliv.
Karel Zvářal
1.4.2024 11:13 Reaguje na Břetislav MachačekJo jo, je to tak. Rozhořčují se nad tím, jak někdo vůbec mohl predátory pojmenovat "škodná"?!, ale hned v další větě mluví o škodách spárkatou (okusovači a spásači) na lesních porostech... A v třetí větě pějí ódy na pratury a exmóry, jaké je to dobrodiní pro přírodu...
Kdyby to jejich pojetí "managementu" nebyla tragédie, tak se těm "aprílovým" blábolům aj člověk s chutí zasměje.
Odpovědět
Kdyby to jejich pojetí "managementu" nebyla tragédie, tak se těm "aprílovým" blábolům aj člověk s chutí zasměje.
JS
Jarek Schindler
6.4.2024 11:10 Reaguje na Slavomil VinklerVysvětlete mi prosím jak může člověk třicet tisíc let ovlivňovat něco co tu před těmi třiceti tisíci lety nebylo. Aby nedošlo k mýlce. Příroda tu samozřejmě byla ale vypadala úplně jinak než dnes.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
1.4.2024 21:16 Reaguje na SlovanJe to úžasná přírodní laboratoř. Musí být radost sledovat, jak se tam příroda samovolně a rychle obnovuje.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.4.2024 11:37 Reaguje na Majka KletečkováKdyž u nás přestala před 30 lety fungovat skládka komunálního odpadu, tak to byla taky úžasná přírodní
pokusná laboratoř.
Už za rok zarostla plevelem a vyklíčily nálety. Dnes je to mišmaš les, kde občas ze země vyčuhují pneumatiky, plasty,
plechové hrnce, skleněné střepy atd. Rostou tam mimo našich
původních dřevin a rostlin i akáty, pajasany, křídlatka,
netýkavka žláznatá atd. Příroda si poradí i s reaktorem v Černobylu a opuštěným městem v pralese, ale je otázka jak. Pokud zaroste NP ČŠ při bezzásahu z 90% břízami, tak taky může zase za pár let znovu vyhořet. Ty cykly se mohou opakovat tak dlouho, dokud tam bude mít co hořet. S každým ohněm ale část živin odejde s kouřem a nebo je s popelem odplavena dešti. Výsledkem mohou být holé skály jaké známe ze Středomoří, kde už nemá v čem růst ani tráva, natož stromy. Pokud je toto cílem i v NP ČŠ, tak budiž. Pokusy
s přírodou se ale mají dělat v malém a nikoliv na tak velké ploše, když je výsledek nejistý. Jsem zvědav, kdo bude ve
skalách likvidovat třeba akáty a jiné nežádoucí stromy.
Budete to dělat vy?
Odpovědět
pokusná laboratoř.
Už za rok zarostla plevelem a vyklíčily nálety. Dnes je to mišmaš les, kde občas ze země vyčuhují pneumatiky, plasty,
plechové hrnce, skleněné střepy atd. Rostou tam mimo našich
původních dřevin a rostlin i akáty, pajasany, křídlatka,
netýkavka žláznatá atd. Příroda si poradí i s reaktorem v Černobylu a opuštěným městem v pralese, ale je otázka jak. Pokud zaroste NP ČŠ při bezzásahu z 90% břízami, tak taky může zase za pár let znovu vyhořet. Ty cykly se mohou opakovat tak dlouho, dokud tam bude mít co hořet. S každým ohněm ale část živin odejde s kouřem a nebo je s popelem odplavena dešti. Výsledkem mohou být holé skály jaké známe ze Středomoří, kde už nemá v čem růst ani tráva, natož stromy. Pokud je toto cílem i v NP ČŠ, tak budiž. Pokusy
s přírodou se ale mají dělat v malém a nikoliv na tak velké ploše, když je výsledek nejistý. Jsem zvědav, kdo bude ve
skalách likvidovat třeba akáty a jiné nežádoucí stromy.
Budete to dělat vy?
JM
Josef Mozek
3.4.2024 11:06 Reaguje na Břetislav MachačekProč by měl někdo likvidovat stromy, které samy a rychle vyrostou a obnovují tím les?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.4.2024 17:45 Reaguje na Josef MozekV ČŠ byly smrky fuj a akáty a pajasany budou OK?
No tě prd! To příjmení jste zdědil a nebo vám bylo
přiděleno z recese, když rozdáváte svá "moudra"?
Já znal totiž pana Bezmozka a ten si nechal změnit
příjmení na Beznoska, protože neodpovídalo jeho
rozumu.
Odpovědět
No tě prd! To příjmení jste zdědil a nebo vám bylo
přiděleno z recese, když rozdáváte svá "moudra"?
Já znal totiž pana Bezmozka a ten si nechal změnit
příjmení na Beznoska, protože neodpovídalo jeho
rozumu.
HH
Honza Honza
1.4.2024 07:14Ano, já také souhlasím s p. Vinklerem. Člověk by měl (dokonce je to jeho povinnost) zasahovat do přírody tam, kde je to jednoznačně k jejímu prospěchu. Ostatně jednoznačně to nikdy není, vše má i své nevýhody, ale je nutno vidět prioritu - správný směr. I v NP by se mělo více zavodňovat, rozřiřovat močály i více než jsou norm. přírodně, zlepšovat skladbu stromů k vyšší diverzitě, odolnosti (smíšený les), směrem k lepší skladbě půdy, s ohledem na oteplování směrem k teplomilnějším druhům. Je to proto, že na druhé straně přibývá zástavby a degradace přírody a i oteplování progreduje.
Požár možná více zpřírodňuje přírodu- jako první nastupují druhy, které lépe a rychleji rostou a lépe připravují podmínky pro definitivní les. Les je bohatší, pestřejší.
Odpovědět
Požár možná více zpřírodňuje přírodu- jako první nastupují druhy, které lépe a rychleji rostou a lépe připravují podmínky pro definitivní les. Les je bohatší, pestřejší.
PS
Peter Sládek
2.4.2024 11:30 Reaguje na Honza HonzaTakže ten podpaľač vlastne pomohol "zpřírodnit přírodu". Treba dúfať,že vo svojej záslužnej činnosti nepoľaví, ba možno nájde aj nasledovníkov. Práce je habadej. Šumava, Český les, Jeseníky, to všetko sa môže škrtnutím zápalky v suchý letný deň zmeniť na "úžasnou přírodní laboratoř", kde bude "radost sledovat, jak se tam příroda samovolně a rychle obnovuje."
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.4.2024 11:45 Reaguje na Peter SládekVždyť ti zastánci požárů přímo jiné blázny vybízejí, aby
tak konali, protože podle nich konají dobro. Ten žhář to
neměl určitě z vlastní hlavy a byla to celková nenávist
k myslivcům, kterým zapaloval posedy a turistům, kterým zapálil rozhlednu. Nenáviděl všechny ostatní mimo jemu
podobné fanatiky a taky se tak choval. Tady by měl následovat odstrašující trest a kampaň odsuzující zakládání
"prospěšných" požárů a naopak neopěvovat jejich následky!
Odpovědět
tak konali, protože podle nich konají dobro. Ten žhář to
neměl určitě z vlastní hlavy a byla to celková nenávist
k myslivcům, kterým zapaloval posedy a turistům, kterým zapálil rozhlednu. Nenáviděl všechny ostatní mimo jemu
podobné fanatiky a taky se tak choval. Tady by měl následovat odstrašující trest a kampaň odsuzující zakládání
"prospěšných" požárů a naopak neopěvovat jejich následky!
PS
Peter Sládek
2.4.2024 12:27 Reaguje na Břetislav MachačekBez požiaru by doteraz neobjavili modlivku, ktorá sa tam možno "vyskytla už před požárem, jen nebyla vidět".
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.4.2024 09:31 Reaguje na Peter SládekUrčitě tam někde skrytě žila a nyní je v obnažené
krajině doslova nápadná. Je to tak se vším, co
slouží jako argument pro obhajobu požáru, který
byl založen z ideologických důvodů "ochranářem"!
Víte já vím o výskytu mnoha chráněných druhů a už
o tom raději mlčím, protože pak se jich "ujmou"
ochranáři, kteří je zkoumají, monitorují a jinak
otravují tak dlouho, že po čase lokalitu opustí.
Je to jako přes kopírák, když tam umístí tabuli
o jejich výskytu s dovětkem, že to je na náklady
EU. Někdy k tomu místu rovnou postaví cestu, či
alespoň chodník, aby to viděly ty davy zvědavců.
Povedlo se, z části ČŠ jsou turisté na dlouhé roky
vyhnáni, ale o to více bude zbytek NP Lunaparkem.
Odpovědět
krajině doslova nápadná. Je to tak se vším, co
slouží jako argument pro obhajobu požáru, který
byl založen z ideologických důvodů "ochranářem"!
Víte já vím o výskytu mnoha chráněných druhů a už
o tom raději mlčím, protože pak se jich "ujmou"
ochranáři, kteří je zkoumají, monitorují a jinak
otravují tak dlouho, že po čase lokalitu opustí.
Je to jako přes kopírák, když tam umístí tabuli
o jejich výskytu s dovětkem, že to je na náklady
EU. Někdy k tomu místu rovnou postaví cestu, či
alespoň chodník, aby to viděly ty davy zvědavců.
Povedlo se, z části ČŠ jsou turisté na dlouhé roky
vyhnáni, ale o to více bude zbytek NP Lunaparkem.
JS
Jarek Schindler
6.4.2024 11:15 Reaguje na Honza HonzaAha, a o tom kdy zasahovat do přírody a kdy to je jednoznačně k jejímu prospěchu může pouze " uvědomělý ochranář". S tím zavodňování je to stejné. No já bych řekl, že u nás je obvyklejší nečvahtat se po kotníky v bahně.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
2.4.2024 14:25Za sebe musím říci, že ne že bych z toho požáru měl radost, to ani smykem, ale rozhodně jsem rád, že když už k tomu došlo, tak se do toho NP nemontuje a nechá to na přirozené obnově ... a za mne tedy ty výsledky jsou působivé a vypadá to fakt dobře!
Ale beru, že anglický park jako v Březnici nebo Blatné to není:-))).
Odpovědět
Ale beru, že anglický park jako v Březnici nebo Blatné to není:-))).
PS
Peter Sládek
2.4.2024 15:10 Reaguje na Radek ČudaEšte prosím vysvetlite, ako (a z čoho) bude prebiehať prirodzená obnova jedle bielej, ktorej prirodzené zastúpenie v NP by malo byť 19,5 %, keď pred požiarom mala zastúpenie 4 promile. Tiež prirodzená obnova buka pod brezovým porastom prípadne v poraste osiky. Tiež ako príroda zabráni šíreniu smreka. Lykožrútom a následným ďalším vyhorením? Tiež ako príroda zabráni inváznemu šíreniu vejmutovky, duglasky, s ktorými bojovala dokonca správa NP, a napriek tomu sa šírili do porastov? A ako prebehne prirodzená obnova reliktných borovíc na skalách, ktoré boli mimochodom samotným predmetom ochrany v NP? Počká sa na ďalšiu ľadovú dobu?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.4.2024 09:37 Reaguje na Peter SládekNechte toho neználka žít v jeho snech u PC, protože nemá ani
ponětí, co je to neřízená obnova lesa, kde vítězí COKOLIV,
co přijde dříve a co je životaschopnější. Jsem zvědav jak si
správa NP poradí s nežádoucími dřevinami z náletů? Asi zase požárem z rukou nějakého užitečného blba!
Odpovědět
ponětí, co je to neřízená obnova lesa, kde vítězí COKOLIV,
co přijde dříve a co je životaschopnější. Jsem zvědav jak si
správa NP poradí s nežádoucími dřevinami z náletů? Asi zase požárem z rukou nějakého užitečného blba!
JM
Josef Mozek
3.4.2024 11:12 Reaguje na Peter SládekCo tu pořád řešíte, budou tam prosperovat ty nejodolnější a nejvíce přizpůsobivé druhy stromů, ať to jsou jakékoliv, a tak to má byt.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
3.4.2024 12:38 Reaguje na Peter SládekTo jsou zase starosti ... já tedy nevím jak vo slovenčině, ale v češtině je slovo přorozená odvozeno od slova příroda. Takže pokud chceme přirozenou obnovu, tak prostě necháme naši drahou matku ať si s tím nějak poradí. Ona to určitě zvládne, o to nemějme strach.
Jo, možná se to některým nebude líbit, třeba vám nebo věčnému hybateli věcí:-) panu Macháčkovi, ale to na věci nic nemění.
Odpovědět
Jo, možná se to některým nebude líbit, třeba vám nebo věčnému hybateli věcí:-) panu Macháčkovi, ale to na věci nic nemění.
Karel Zvářal
3.4.2024 13:31 Reaguje na Radek ČudaTak jó, *er na tó, něco tam vždycky vyrosté! Dyť jó, příroda to ví nejlíp, co tam má vyrůst, že jó!
Tak na tahle "moudra" mám jednoduchou otázku: Proč potom máme lesní školy, když to necháme volně běžet?
Pokud bojuji za ekodřeviny v parcích, tak v lesích by měly být tuplem! Tj. duby (naše), buk, habr, lípa, vrabčinka, jeřáb. První čtyři určitě ručně, je tam vítr nezanese, zbytku pomohou ptáci. A nemusí to být celoplošně, stačí na několika (5-10-15) vhodných místech jako základ, o zbytek se v dalších desetiletích postará příroda.
A to potom je teprve radost sledovat, jak se plodonosným stromům/dřevinám na spáleništi daří! Koukat na les jen jako na zelenou kulisu může jen prostý měšťáček. Kdo něco zná o potravních nárocích lesních zvířátek a ptáků, určitě bude vědět, proč jsem vyjmenoval zrovna ty stromy, které tam byly málo, nebo taky vůbec.
V tomto měl Trautenberk pravdu: nestát, nekoukat, dělat, holoto líná!-)
Odpovědět
Tak na tahle "moudra" mám jednoduchou otázku: Proč potom máme lesní školy, když to necháme volně běžet?
Pokud bojuji za ekodřeviny v parcích, tak v lesích by měly být tuplem! Tj. duby (naše), buk, habr, lípa, vrabčinka, jeřáb. První čtyři určitě ručně, je tam vítr nezanese, zbytku pomohou ptáci. A nemusí to být celoplošně, stačí na několika (5-10-15) vhodných místech jako základ, o zbytek se v dalších desetiletích postará příroda.
A to potom je teprve radost sledovat, jak se plodonosným stromům/dřevinám na spáleništi daří! Koukat na les jen jako na zelenou kulisu může jen prostý měšťáček. Kdo něco zná o potravních nárocích lesních zvířátek a ptáků, určitě bude vědět, proč jsem vyjmenoval zrovna ty stromy, které tam byly málo, nebo taky vůbec.
V tomto měl Trautenberk pravdu: nestát, nekoukat, dělat, holoto líná!-)
RČ
Radek Čuda
4.4.2024 11:15 Reaguje na Karel ZvářalOdpověď na vaši otázku je zcela triviální ... hospodářský les vs. NP, zejména v případě jeho klidových území.
Já si fakt nedělám iluze o tom, že bych byl nejostřejší tužka v penálu, ale zase takový pitomec abych tu prosazoval stejný typ hospodaření v hospodářském lese a klidovém území NP fakt ... pro vás asi překvapivě ... nejsem.
Odpovědět
Já si fakt nedělám iluze o tom, že bych byl nejostřejší tužka v penálu, ale zase takový pitomec abych tu prosazoval stejný typ hospodaření v hospodářském lese a klidovém území NP fakt ... pro vás asi překvapivě ... nejsem.
Karel Zvářal
4.4.2024 14:18 Reaguje na Radek ČudaProblém je v tom, že naše NP vznikly zapíchnutím cedulí v (většinově) monokulturní stejnověké plantáži, tudíž náchylné k disturbancím (brouk, polomy, požár). Takové milé chucpátko, že. No a svůj názor na tento kocourkov jsem vyjádřil na různých úrovních, nejen zde. Už je v kompentecích jiných, jak s problémem naloží.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
4.4.2024 16:49 Reaguje na Karel ZvářalTo je samozřejmě pravda a samozřejmě že už to teď těžko změníme. Jde ale o to, jak naložíme s tou budoucností ve chvíli, kdy už to tím NP je. A zejména ve skutečně unikátní situaci, kdy bohužel došlo k tomu požáru, který to tam probral skutečně z gruntu ... což je vcelku paradoxně stav, kdy se ta lokalita maximálně přiblížila tomu původnímu stavu, protože v případě kdy les lehne takto důkladně popelem je do značné míry jedno, nakolik to byl les přirozený či nikoli.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2024 16:58 Reaguje na Radek ČudaSi děláte kody, ne?-) Mám na mysli napomoci vzniku (as soon as possible) přírodně blízkému lesu. Nahradit monokulturu smrku monokulturou břízy je pro zelené přiléhavé "řešení". Hlavně nic nedělat (práce škodí zdraví a dobré pověsti-), příroda to ví nejlíp...
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
5.4.2024 10:38 Reaguje na Karel ZvářalProč bych měl? Vy máte svůj názor, já mám svůj názor. Pokud vy to berete jako projev lenosti, tak je to vaše věc. Já si zase mohu něco myslet o pošahaných zahradnících a je to:-))).
Odpovědět
MK
BM
Břetislav Machaček
3.4.2024 17:54 Reaguje na Radek ČudaTakže mimo NP vykácíte včelám akáty, ale v NP to bude
OK. Nechci být sprosťák, ale víte jak se říká lidově takovým ekologům? Přirození, co o přírodě prd ví !
Odpovědět
OK. Nechci být sprosťák, ale víte jak se říká lidově takovým ekologům? Přirození, co o přírodě prd ví !
RČ
Radek Čuda
4.4.2024 11:22 Reaguje na Břetislav MachačekJá nejsem žádný ekolog. Ani profesí, ani vzděláním a rozhodně se jím být necítím.
A pokud máte z představy, že se v klidových území NP ... o jiných území se nebavím ... do toho nemáme matce přírodě montovat, tak je to váš boj.
Podle mého názoru se máme na tato území dívat jako na skutečně experimentální a pokud možno zcela bezzásahové plochy, které slouží skutečně k poznání toho, co je v daném území z pohledy přírody a ničím a nikým neřízené evoluce optimální.
Jo, možná se mi to nebude subjektivně tak úplně líbit jako v Průhonicích, ale to se holt nedá nic dělat.
Odpovědět
A pokud máte z představy, že se v klidových území NP ... o jiných území se nebavím ... do toho nemáme matce přírodě montovat, tak je to váš boj.
Podle mého názoru se máme na tato území dívat jako na skutečně experimentální a pokud možno zcela bezzásahové plochy, které slouží skutečně k poznání toho, co je v daném území z pohledy přírody a ničím a nikým neřízené evoluce optimální.
Jo, možná se mi to nebude subjektivně tak úplně líbit jako v Průhonicích, ale to se holt nedá nic dělat.
JS
Jarek Schindler
6.4.2024 11:27 Reaguje na Radek ČudaNo a toto je jedním z důvodů proč lidé ( místní) nechtějí nové NP. Kdo by taky chtěl za barákem nějakou " experimentální klidovou zonu"do které nakonec nebude moci ani vkročit.
Odpovědět
PE
MM
Milan Milan
4.4.2024 22:28Prý tam rostou hlavně břízy. To jako má být les? Víte proč to býval vlastně skutečně NP?
Odpovědět
