Byt byl v první fázi rekonstrukce očištěný od všech nepovedených a havarijních nánosů času. Prostor sám o sobě začal zářit. V návaznosti na tento silný pocit pak vznikla idea velkorysost prázdna ponechat, a ba naopak ji ještě umocnit.
„Realizace se stala jakousi malou laboratoří hledající hranice možností materiálů, nábytkových konstrukcí a vytrvalosti,“ vysvětluje autorka proměny, architektka Martina Homolková.
Svůj projekt přihlásila do soutěže Interiér roku 2023 v kategorii Soukromý interiér – Rekonstrukce. Již devátý ročník soutěže měl uzávěrku 28. února 2024. Vyhlášení vítězů proběhne opět v pražském Centru současného umění DOX v úterý 14. května 2024.
O finalistech a vítězi v kategorii Hlasování veřejnosti mohou čtenáři rozhodovat od 1. do 30. dubna 2024 na stránkách www.interierroku.cz
Co vše lze ukrýt v jediném bloku
Architekta navrhla velký atypický nábytkový blok prostupující celým bytem a pojímající vše potřebné: u vstupu jsou v něm zasazené dvě technické místnosti, šatní skříň, hmota pokračuje dále prostorem a skrývá úložné prostory i křídly krytou kuchyň. Vešly se i dvě menší koupelny. Zbytek bytu ponechala autorka jednoduchý a doplněný jen pár výtvarnými solitéry.
Do nábytkového bloku umístila Martina Homolková i kuchyň, kterou lze pomocí skládacích křídel i uzavřít. Malba na surové MDF je od Kláry Spiškové.
Z pláště atypicky řešeného bloku se stalo velkoformátové plátno, které dokonale pojednala výtvarnice Klára Spišková. Její silná malba kontrastuje s podkladem ze surových MDF desek a dává celku jedinečnou energii.
„Skořápka bytu reflektuje prapůvodního ducha, ve svém základu zůstala střízlivá bílá, až galerijní. Prostorem proplouvá jen jemný narůžovělý nádech, který se postupně proměňuje a graduje na obou koncích bytu: v obýváku malinovým sofa a v ložnici se míchá s odstíny meruňkové a výrazné červánkové, které se objevují na závěsech od Lindy Kaplanové,“ popisuje architektka Homolková.
A pokračuje: „Lněné textilie dvou hrubostí obtékají měkkým obloukem postel, oddělují tak spací zónu a jemně zabarvují pronikající světlo. Něžnému výrazu ložnice sráží hrany svítidlo od Inga Maurera a fotografie od Bet Orten. Ložnice lze od zbytku prostoru oddělit a uzavřít mobilní příčkou.“
Křehké narůžovělé tóny jsou postaveny do kontrastu s kovy, které jsou použity ve velkých měřítcích. Toto pojetí „jemnosti a surovosti“ se propsalo jak v celku, tak v detailech interiéru.
Tón červánkové se v koupelnách proměnil do tmavě cihlové až terakotové barvy, jejíž dojem hřejivosti umocnilo použití ambientního svícení.
Návrh akcentuje propojenost (prostorovou, materiálovou, barevnou) a pracuje s dlouhými průhledy prostorem a jejich prohlubováním pomocí zrcadlení. Průhledy a velký propojený prostor jsou pak nejvelkorysejšími momenty bytu.
Použité materiály:
- cementová stěrka: podlaha, svislé povrchy koupelen
rozličně upravované kovy: ateliér Hořánek (louhovaný hliník – obklad na nábytku podle autorského návrhu; ohřívaná, kartáčovaná nerez – kapotáž na nábytku podle autorského návrhu; brynýrovaný plech – kapotáž a obklad podle autorského návrhu - americký ořech v oleji: nábytek podle autorského návrhu
- překližka v oleji a laku: stůl dle autorského návrhu
- valchromat v laku: nábytek dle autorského návrhu
- reliéfní keramický obklad: značka Mutina
- tyvek: závěsy
Autorské práce:
- malba Kláry Spiškové na surové MDF: nábytek podle autorského návrhu
- textilie Lindy Kaplanové: závěs kolem postele
- velkoformátová fotografie: Bet Orten
- velkoformátová textilie Pole: Miroslava Klesalová
Světla:
- Phenomena, Bomma
- Halo Sky, Halo Edition
- Exhaust spot + surface, Buster and Punch
- Elgar, Sammode
- Black Luzy, Ingo Maurer
Typový nábytek:
- sofa Togo, Ligne Roset
- židle CH88, Carl Hansen\
- postel Connect, Hay
- odkládací stolek Diva, Ibride
O autorceArchitektka Martina Homolková vystudovala Fakultu architektury ČVUT v Praze. Vlastní studio Malfinio založila v roce 2020, po pěti letech intenzivních tvůrčích zkušeností ve studiu Formafatal. Zabývá se zejména autorským interiérem. „Propůjčuji svůj filtr vnímání prostoru klientům. Společně s nimi pak tvoříme jejich vlastní příběh, šitý na míru od konceptu po realizaci. Stěžejní je pro mě naladit se na jedinečnost každého klienta a prostoru. Důraz kladu na prostor a světlo, průhledy, materiály, textury, kombinace, vrstvy, detail (!). Spojujícím principem je pro mě ucelená koncepce postavená na funkčnosti a praktičnosti, provázanosti jednotlivých prvků, rovnováze celku. Ráda hledám nové hranice, což by však bez těch nejšikovnějších řemeslníků nebylo možné.“ |