VFN otevřela stacionář pro mladistvé, je v něm tělocvična i keramická dílna

  10:20
Mladiství s poruchou příjmu potravy, poruchami nálad a jinými úzkostnými potížemi mohou navštěvovat Denní stacionář pro adolescenty ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN). Ten je součástí Centra dorostové a vývojové psychiatrie na Psychiatrické klinice a je jediný svého druhu v České republice. Motivující prostředí pomáhá dětem od 14 do 19 let.

„V současné době pozorujeme naprosto nedostatečnou kapacitu v oblasti psychiatricko-psychologických služeb pro děti a mladistvé. Reagujeme tak na skutečnou potřebu,“ řekl klinický psycholog 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Radek Ptáček.

Tým odborníků složený z psychiatrů, psychologů, ale i sociálních pracovníků, pedagogů, adiktologů, všeobecných zdravotních sester, nutričních terapeutů a ergoterapeutů nabízí osmitýdenní program. Pacienti sem smějí docházet každý pracovní den od 7.30 do 15.00, ale odborníci jim poskytnou pomoc i o víkendu, pokud se jejich stav zhorší. Pobyt je možné opakovat znovu po roce.

Stud, zlehčování i čekání. Co brání mladým vyhledat pomoc psychologa?

Ve stacionáři jsou dvě společenské místnosti pro terapie, jídelna, kuchyň, dvě zahrady, venkovní učebna, rehabilitační pokoj, tělocvična a keramická dílna.

„Péče o dospívající s duševní poruchou by měla probíhat v hezkém prostředí. Nehospitalizujeme, ale nabízíme denní program a aktivity, abychom adolescentům pomohli fungovat v běžném životě,“ uvedl Ptáček.

Vzdělávání rodičů

Součástí projektu bylo i vytvoření vzdělávacích materiálů pro rodiče i odborníky. „Rodičům vysvětlujeme, jak k dětem přistupovat. Vytvořili jsme pro ně přehledné a praktické materiály,“ vysvětlil Ptáček. Pro děti je k dispozici i pedagog, který komunikuje se školou, žádá je o jejich vzdělávací plány a známkuje.

„Nikdy jsme neměli problém s tím, že by to neuznali. Středoškoláci tu mají samostudium, když mají jít do školy napsat test, pustíme je,“ sdělila psycholožka a koordinátorka stacionáře Tereza Podávková, která společně s lékařem vede přijímací pohovory.

Mladé trápí klima a válka. Muži o svém psychickém zdraví nemluví, říká průzkum

Své služby nemohou poskytnout například pacientům s mentální retardací, poruchami autistického spektra nebo těm, jejichž stav vyžaduje hospitalizaci. Pokud by uchazeč byl uživatelem návykových látek, musel by nejprve projít detoxikačním pobytem. „Vždycky ale pomůžeme najít vhodnou alternativu,“ vysvětlila Podávková s tím, že zájem o služby je velký a momentálně centrum nabízí termíny na květen.

Až moc ochrany

Za nárůstem duševních onemocnění u dětí může podle klinického psychologa Radka Ptáčka stát i to, že jsou dnes rodiče příliš ochranitelští.

„Neřekl bych, že je tato generace křehčí, spíš odlišná. Pozorujeme sníženou odolnost vůči nepříznivým situacím. Jedním z faktorů je výchova, která se změnila a je více ochranářská. To je samozřejmě v pořádku, ale nejsou často vystaveny nepříjemným situacím a potom jsou proti nim méně odolné,“ řekl Ptáček. Dále děti ovlivnily covid, válka a ekonomická krize. Náročná situace působí na rodiče a prostřednictvím nich i na děti.

Řežou se, týrají se hlady. Děti si ubližují, pomoci se dostane jenom některým

„Dalším faktorem je i to, že děti a mladiství začínají o duševním zdraví víc mluvit a je pro ně snadnější vyhledat odbornou pomoc. Nevíme, jaké byly duševní problémy v předchozích generacích, protože mladiství si často ani neuvědomili, že mají deprese nebo poruchu příjmu potravy, a řešení odkládali do vyššího věku. Tím, že se o tom nyní víc mluví, vyskakují i čísla,“ dodal Ptáček.

Součástí programu jsou tematické edukační skupiny se zaměřením na spánkovou hygienu, zdravý životní styl nebo rodinnou terapii.

Místo spánku hledí do zdi. Pod tlakem jsou už v dětství, vysvětluje lékařka

„Začínali jsme s tím, že se rodinná terapie nebude týkat všech a bude jen jednou za čtrnáct dní, ale nabídku stále rozšiřujeme a vypadá to, že budou skupiny i víckrát do týdne,“ uvedla vrchní sestra Psychiatrické kliniky Zuzana Fišarová.

Projekt za více než 14,5 milionu korun pomohl už více než 200 pacientům. „Do budoucna bychom program rádi rozšířili o navazující skupinu pro vyléčené pacienty,“ uzavřela Fišarová.