„Sbíráme klíšťata v parcích všech krajských měst a vyhodnocujeme, nakolik jsou pro člověka nebezpečná,“ uvedla Kateřina Kybicová z Národní referenční laboratoře pro lymeskou boreliózu ze Státního zdravotního ústavu v Praze (SZÚ).

„Zjišťujeme, jak moc jsou klíšťata infikována bakteriemi třeba původce boreliózy nebo dalších čtyř mezi lidmi méně známých bakteriálních nákaz, které přenášejí,“ upřesnila Kybicová.

V Ostravě se vědci zaměřili na dva parky, a to Komenského sady a Bělský les. „V každém máme určené tři plochy o velikosti sto metrů čtverečních, kde sbíráme klíšťata každý měsíc,“ řekl Pavel Švec z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Klíšťata nesplachovat, ve vodě přežijí a mají blízko k intimním partiím, říká vědec

Vědci sbírají klíšťata metodou vlajkování. „Na tyčce máme připevněn bílý flanel velikosti jednoho metru čtverečního, který pomalu táhneme porostem. Zachycená klíšťata následně posíláme k laboratorním rozborům do Akademie věd ČR nebo SZÚ,“ popsal Švec, který loni v Ostravě sesbíral 246 klíšťat. Letos, byť sezona teprve začíná, jich našel již 150.

Více klíšťat vědci loni odchytili v Bělském lese. „Vyplývá to z povahy těchto parků. Zatímco Komenského sady jsou více městským parkem s upravovaným travním porostem, Bělský les je spíš lesopark, kde se tráva seče jen na některých místech,“ zhodnotil Švec.

V Bělském lese byla infikována téměř čtvrtina

Infikovaných klíšťat bylo loni více v Bělském lese. „Ze 128 vyšetřených jedinců mělo bakterii způsobující boreliózu 22 procent. V Komenského sadech ji mělo 15 procent ze 112 klíšťat,“ zhodnotil vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.

V Česku odchytili vědci 3 297 klíšťat, 2 134 z nich testovali. Celých 44 procent testovaných bylo infikováno alespoň jednou z pěti sledovaných bakterií, přičemž boreliózu mělo 26 procent klíšťat. Ve volné přírodě se podle Kybicové borelie vyskytuje jen u 10,5 procenta klíšťat.

„Musím říct, že nás výsledky prvního roku překvapily,“ připustil Švec. „Mysleli jsme, že klíšťata ve městech budou infikována, že jich ale bude více než ve volné přírodě, asi nikdo z nás neočekával.“ V porovnání s jinými městy má podle vědců Ostrava nižší infikovanost klíšťat boreliemi, naopak vyšší je u nich výskyt zbývajících bakterií.

Letos přijdou na řadu i klíšťata z lesů

„Infikovanost alespoň jedním druhem bakterie je v Ostravě až 45procentní,“ upřesnila Kybicová. V lesních porostech Moravskoslezského kraje loni vědci našli jak místa s klíšťaty bez infekce, tak porosty s jedinci, z nichž až 40 procent mělo borelii. Nakažená klíšťata jsou v lesních porostech podle Kybicové rovnoměrně rozprostřena po celém Česku. „Letos proto rozjíždíme další projekt, ve kterém se kromě klíšťat z městských parků budeme věnovat i jedincům z lesů a lokalit poblíž menších měst,“ dodala.

Do sledování aktivity klíšťat se bude moci časem zapojit i veřejnost. Pomocí aplikace, která se právě vyvíjí, bude možnost hlásit nálezy klíšťat přisátých na lidech nebo na domácích mazlíčcích, i nalezených třeba na zahradě. „Informace o výskytu klíšťat a jejich fotografie si budou moci všichni prohlédnout v interaktivní mapě,“ nastínil Švec. Testovací verze aplikace by měla být dostupná na přelomu roku.

Již nyní mohou lidé nahrávat fotky klíšťat na webové stránky mapy. „Díky tomu získáme data, v jakých místech a obdobích sezony klíšťat se s nimi člověk nejčastěji setkává. Z toho pak budou vycházet doporučení i preventivní opatření, jak se chovat při pobytu v přírodě, ať již v udržovaném městském parku, lesoparku, nebo v lese,“ uvedl Švec.