Na první pohled sice vypadá jako dekorativní bodlák, ale věřte nám, že tento přírodní pomocník má v sobě spoustu zdraví prospěšných látek, které podporují regeneraci jater a pozitivně působí také na lidskou psychiku. Chcete pročistit své tělo i duši? Dopřejte si jarní očistnou kůru s ostropestřcem. Podívejte se na to, s čím vším vám umí pomoci!
Ostropestřci mariánskému (Silybum marianum) se kvůli jeho vzhledu přezdívá Mariánský bodlák nebo Kristova koruna, a to podle trnů, které odkazují na Kristovu korunu při jeho ukřižování. Léčivka roste hlavně ve Středomoří, Malé Asii a na Kanárských ostrovech, v Česku se ve volné přírodě téměř nevyskytuje. Pokud byste chtěli Ostropestřec pěstovat (což není těžké), počítejte s tím, že nemusí obsahovat tolik účinných látek, jako rostliny ze Středomoří.
Ostropestřec mariánský podporuje funkci jater i žlučníku
Nejúčinnější přírodní látky v Ostropestřci se souhrnně označují jako silymarin a patří mezi ně silybin, silydianin a silychristin. Právě sylibin podporuje správnou funkci jater. Ostropestřec se tedy využívá hlavně při jaterních nemocech, ať už jde o záněty nebo otravu (cirhóze) a také jako prevence. Dále obsahuje nenasycené mastné kyseliny, vitamin E a přírodní látky, které na organismus působí antioxidačně a protizánětlivě. Kromě toho má ostropestřec tyto účinky:
Reklama- Pročišťuje organismu a podporuje přirozenou obranyschopnost.
- Podporuje funkci trávicí soustavy, pomáhá vyřešit onemocnění žlučníku, sleziny nebo dvanácterníku, léčí žaludeční koliku.
- Pomáhá při vzniku žlučových kamenů.
- Využívá se taky při léčbě infekční mononukleózy.
- Podporuje regeneraci cév, křečových žil.
- Zmírňuje následky chemoterapie.
- Pomáhá pří potížích s nízkým krevním tlakem a s migrénami.
Ostropestřec mariánský – užívání a pěstování
Ostropestřec můžete pěstovat ve venkovním záhonu, ideálně v dubnu nebo na začátku května. Vyberte co nejvíce slunečné a co nejméně větrné místo. Semínka sázejte do řádků ve vzdálenosti 40-50 cm a do 2 týdnů očekávejte první lístky. Z listové růžice se postupně začnou zvedat stvoly s ostnitými poupaty, ze kterých se časem rozvinou fialové květy. Jakmile se na květech objeví bílé chmýří, je nejvyšší čas na sklizeň. Léčivá látka silymarin se tvoří v ostropestřci průběžně, nejvíce však až na konci září ideálně při teplotách kolem 25 °C, proto ostropestřec vypěstovaný u nás nebude obsahovat takové množství silymarinu jako rostliny z oblasti středomoří. Sklizené květní stvoly se semeny sušíme na slunci na rozložené plachtě, která zachytí uvolněná semena. Poté semena nameleme, můžeme přidat cukr či med, aby se sylimarin lépe vstřebal do krve a podáváme 2 – 4 lžičky denně po dobu jednoho měsíce.
Ze semen ostropestřce je možné také udělat odvar. Postup na výrobu nejúčinnějšího odvaru je následující: Jednu nebo dvě polévkové lžíce semen rozdrťte v moždíři na prášek, ten smíchejte s 4 dl vody a vše povařte cca 10 minut. Poté vývar sceďte a vypijte. Někteří odborníci ale radí užívat přímo drcená semena v dostatečném časovém odstupu před jídlem.
Ostropestřec mariánský drcený
Drcený ostropestřec představuje jednu z nejpopulárnějších a nejúčinnějších forem doplňku stravy získaného z této léčivé rostliny. Drcená forma ostropestřce mariánského umožňuje jednoduché a efektivní využití jeho benefitů, jelikož ho lze snadno zamíchat do různých jídel a nápojů. Například přidáním do snídaňové kaše, smoothie nebo jogurtu si můžete každé ráno dopřát dávku zdraví, aniž byste museli měnit svůj obvyklý jídelníček. Tato forma nejenže usnadňuje pravidelnou konzumaci ostropestřce mariánského, ale zároveň umožňuje, aby se účinné látky uvolňovaly postupně během trávení, což zvyšuje jejich vstřebávání a efektivitu. Díky své neutrální chuti je drcený ostropestřec mariánský skvělým doplňkem, který podporuje zdraví bez nutnosti zásadně měnit své stravovací návyky.
