Špatné dentální zdraví koreluje s rizikem demence – Vědátoreferát

TLDR: Špatný chrup se rovná vyšším problémům s mozkem. Důvodů může být víc od vnikání patogenů do mozku až po určitý nezvyk u seniorů. Studie tuna.

Zuby, pohroma nejen huby

Čištění zubů již dávno není aktivitou, díky které máme zdravější a esteticky příjemnější chrup. Hned několik studií z posledních let varovalo před tím, že mnohé patogeny se u ústní dutiny mohou dostat do mozku – a zvyšovat tu riziko rozvoje neurodegenerativních onemocnění, které se projevují jako demence. 

Před pár lety se tak objevila studie od vědátorů z University of Eastern Finland, která sumarizuje dosavadní zjištění do jasného závěru, že špatné zdraví ústní dutiny koreluje s vyšším rizikem rozvoje demence. Toto zvýšené riziko bylo patrné zejména u osob, kterým chyběly některé nebo všechny zuby.

Autoři shromáždili a analyzovali celkem 47 dlouhodobých studií, které sledovaly zdraví ústní dutiny a mozku lidí v průběhu času. Výzkumníci se především zaměřili na ty, u nichž nebyla na začátku studie diagnostikována demence.

Závěry konstatují, že u lidí se špatným stavem ústní dutiny je o 23 % vyšší pravděpodobnost, že se u nich nakonec projeví určitý stupeň kognitivních funkcí. Také mají o 21 % vyšší pravděpodobnost, že se u nich vyvine demence. 

Z různých zkoumaných ukazatelů zdraví ústní dutiny výzkumníci také zjistili, že zejména ztráta zubů byla nezávisle spojena s poklesem kognitivních funkcí a demencí.

Ačkoliv paleta analyzovaných prací není přehršle velká, a trpí určitým výběrovým biasem (řada studií zkoumala jenom seniory ve věku 65 let a víc), trend se zdá být jednoznačný. Zdá se zkrátka, že špatné zdraví parodontu a ztráta zubů zvyšují i riziko poklesu kognitivních funkcí.

Nemusí jít jen o patogeny

Co prozatím není jasné, je mechanismus toho, jak by špatné ústní zdraví mohlo s vyšším rizikem souviset. Všeobecně se předpokládá, že cesta patogenů z úst (ale zřejmě nejen z nich) do mozku nějak vyvolává patologické změny v mozkové tkání. Jak z tohoto popisu ale vyplývá, není jasné, jak přesně se tento sled změn děje. 

Finští vědátoři uvažují také nad možnými dalšími vlivy – ztráta zubů by mohla stárnoucímu mozku rovněž škodit tím, že připravuje lidi o známé pocity z „vlastnictví“ chrupu. A pravděpodobně existují i další faktory, které mohou negativně ovlivnit ústa i mozek současně, například nedostatek výživy. To vše bude ale předmětem až pro budoucí studie. 

Zkoumání přímých pojítek bude podstatné nejenom pro jasné vysvětlení současné korelace. Může totiž napomoct také potenciálnímu vývoji léčiv, které by daný případný jev mohly potlačovat. Takže by v ideálním případě i lidé, kteří o chrup přišli, mohli mít mozek prostý negativných souvisejících vlivů. To už ale samozřejmě jenom spekulujeme něco, co nemusí být klinickou praxí ještě desítky let, pokud vůbec kdy. 

Chrupem ke zdraví

Vzhledem k absenci jasných vysvětlení je tedy závěrečné doporučení jasné – je vhodné udržovat svůj chrup v co nejlepším možném stavu! A to jak skrze správnou dentální hygienu, tak i prevenci a péči u odborníků. 

Alternativně lze také uvažovat nad tím, zdali je dnes dostatečně vhodně nastaven systém zdravotní péče a prevence v těchto oblastech. Řada pacientů na dostatečnou péči o chrup nedbá v dostatečné míře – ať už je důvodem strach ze zubařů, či vyšší ceny u dostatečné péče o chrup. Jak ale věda stále silněji naznačuje, to se nám jednou může vymstít třeba horším mozkovým zdravím, a vyššími náklady na péči o podobné pacienty. 

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz