TLDR: Spíše než zapomnětlivost je může být podle nové studie indikátorem problémů horšící se rychlost řeči. Studie tuna.

Kdybych byl svině, titulek dnešního artiklu by zněl nějak jako: „Máte problémy si občas vzpomenout na slovo? Může to být příznak Alzheimera!“ Protože ale nejsem (taková) svině, pojďme se zbičovat tím, že běžná zapomnětlivost je běžnou součástí života – a nová studie si naopak myslí, že s pomocí AI bychom mohli snáze bod, kdy pomalejší řeč může posloužit k dřívější diagnóze úpadku naší kognice!

Seznamte se s lethologicou

Fenomén „lethologica“, tedy potíže s hledáním slov, je pro mnohé z nás běžnou zkušeností, která se s věkem často stává výraznější. Nápad využít zapomnětlivost slov při diagnóze Alzheimera ostatně není nový – dosud ale panuje debata o tom, jak zapomnětlivost definovat. Problémy s pamětí totiž mají mnozí senioři, a to i když nemají zrovna Alzheimera a podobné vážnější capiny…

Podle vědátorů z Toronta pod vedením psycholožky Hsi T. Wei dosavadní teze sázely na špatný indikátor. Zdá se, že spíše než samotné obtíže v hledání slov (tedy lethologica) je totiž u starších osob přesnějším ukazatelem zdraví mozku rychlost jejich řeči. Alespoň v jejich výzkumu.

Ve studii dostalo 125 zdravých dospělých osob ve věku od 18 do 90 let za úkol podrobně popsat scénu s následnou analýzou záznamů řeči pomocí AI. Zvolené parametry jako tempo řeči, délka pauz a lexikální rozmanitost dávaly mašině způsob, jak výstupy hodnotit. Kromě toho účastníci podstoupili standardní kognitivní testy měřící koncentraci, rychlost zpracování a exekutivní funkce.

A i pokud nejste kognitivně úplně zdatní, výstup nejspíše už tušíte z předešlých odstavců!

Rychlost nad rámec

Výsledky totiž odhalily úzkou souvislost mezi věkem podmíněným úbytkem exekutivních funkcí a rychlostí každodenní řeči. Přirozené tempo řeči starších dospělých podle vědátorů souvisí s jejich efektivitou při pojmenovávání obrázků – svědčí tak spíše o obecném zpomalení kognitivního zpracování než o specifických obtížích při vyhledávání slov.

Klasicky platí, že jedna studie jaro nedělá. Autoři ale postulují, že právě využití úkolů zaměřených na plynulost slovního vyjadřování spolu s dalšími náznaky založenými na obrázcích může nabídnout komplexnější posouzení schopností vyhledávání slov v přirozeném kontextu konverzace. A tak i nový nástroj pro měření rizik Alzheimera.

Sem patří úkoly zaměřené na slovní plynulost, které zahrnují generování slov v rámci určitých kategorií nebo začínajících na určitá písmena, mohou lépe zachytit fenomén „mám to na jazyku“ a poskytnout vhled do úbytku kognitivních schopností nad rámec běžného stárnutí.

Krok k lepší diagnóze

Navzdory omezením studie, mezi které patří absence subjektivních zkušeností účastníků s obtížemi při hledání slov, ukazuje práce sympatický potenciál nových technologií k identifikaci jemných změn v řeči souvisejících s úbytkem kognitivních funkcí. Tak nějak tušíme, že využitím pokroku v oblasti umělé inteligence může přinést ledajaké novinky z hlediska medicíny – ale tady to vidíme konkrétně!

Samozřejmě, ale sebelepší diagnóza není totéž co lék. A i k oné diagnóze bude potřeba mnoho kroků v praktické rovině z hlediska zdravotních systémů i nástrah z hlediska bezpečnosti dat. Dovedu si třeba představit, jak tenhle krásný nápad může nakonec sloužit k negativním jevům třeba poté, co diagnóza možného Alzheimera povede u pacientů v některých státech k navýšení pojištění nebo leak diagnózy někoho připraví o práci…

To vše jsou samože jen spekulace – ale je zkrátka realitou, že nové technologie mohou přinést řadu pozitiv i negativ najednou. A posílení těch prvních při potlačení těch druhých bude konstantním bojem ve snaze o aplikaci poznatků ve zdravotních systémech. To už je samo docela odlišné téma než čistá věda – na výzvy uplatnění AIčka v praxi bychom však rozhodně neměli zapomínat, pun intended!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz