„Teď prohra bolí, ale den po dnu, týden po týdnu si řekneme, že čtvrté místo je pro nás velký úspěch,“ povídal s hrdostí v hlase Ondřej Kaše, lídr Litvínova. „I fanoušci zatleskali, vnímali to stejně.“
Černožlutá parta páteční semifinálovou krásu s Pardubicemi před vyprodaným stadionem ztratila 5:6 a celou sérii 0:4 na zápasy, ovšem i červeno-bílý sektor hostujících vlajkonošů vzdal hold soupeři skandováním.
Faul Pánika běžný nebyl, rozporoval Mlejnek. Metr méně vylučování bere |
„Byla to divočina. Proti nám stál gigant. A musíme uznat, že byl lepší. Ale když se dostanete do semifinále, jste hladoví po úspěchu,“ nezalekl se favorita druhý z bratrů Kašových, mladší David.
Hlad nestačil, Dynamo ukázalo, proč vyhrálo základní část. „Byli jsme všude o krok později, možná rozhodovala i silová převaha. A dvakrát na nás vlítli v první třetině, potom už ty lišáky těžko honíte,“ odfoukl si David Kaše.
Jeho hvězdný sourozenec Ondřej souhlasil: „Co hráč, to obrovské jméno. Mají stažené nejlepší hokejisty Česka a Slovenska. Věděl jsme, že jdeme proti obrovskému kolosu. Aspoň jeden zápas by se hodil, kdybychom urvali, ale nedopadlo to.“
I tak si severočeský hockeytown prožil vzkříšení. Od historického titulu z roku 2015 strádal, chyběl mu šmrnc, drajv, tah na branku, šťáva. Až nynější mužstvo, tak plné života, tyhle atributy zase našlo a znovu pobláznilo davy.
„Předváděli jsme celou sezonu, ne jen v play off, hezký a atraktivní hokej. Nahoru dolů, padalo hodně gólů. Což si myslím, že se divákům líbí víc, než když je tým zalezlý a vyhraje 1:0,“ odtušil Ondřej Kaše, navrátilec z NHL. „V play off jsme přešli přes hodně těžké Brno, kdy jsme byli dost velký outsider. Hodně jsme se vyšťavili. Těší mě, že jsme se prezentovali a hráli jako tým.“
Kapitán Sedlák po postupu: Rozhodla hloubka mužstva, zvládáme těžké chvíle |
Produktivní bratři Kašovi se stali symboly znovuzrozeného Litvínova. „Co předváděl kluk po roce nehraní, je fantastické,“ uklonil se trenér Karel Mlejnek staršímu z nich, třetímu nejproduktivnějšímu muži extraligy, který zámořské hokejové jeviště opustil kvůli vleklým zdravotním lapáliím. „A David se k němu svými výkony přidal.“
Oba si ťukali na zuby, ať jim zdraví drží. A drželo. „Sám jsem překvapený, kolik jsem toho hrál. Užíval jsem si to,“ zářil David. „Nebýt suspendovaný, odehrál bych sezonu skoro celou,“ ušklíbl se Ondřej v narážce na trest za srážku s rozhodčím. „Měl jsem ze sezony strach, co zdraví, co od toho celkově čekat. Ale osobně můžu říct, že jsem z ní nadšený.“
Zatímco Davida s Litvínovem pojí platná smlouva, Ondřejovo setrvání jisté není. „Nerozebíral bych hned po porážce, co se mnou bude. Variant je hodně. Uvidíme.“
Třeba je rozebíral s týmem už po pátečním hořkosladkém konci sezony. Vždyť David Kaše zvěstoval, že noc bude dlouhá: „Teď si trochu vyhodíme z kopejtka, dáme si pár piv. Máme nějaké mítinky a začneme se chystat na novou sezonu.“
Úspěch založený na práci, toť Mlejnkův styl. A po sezoně, která bavila, hned mluvil o další dřině. „Musím poznamenat, že Litvínov = finále, další sezona baráž. Litvínov = čtvrtfinále, další sezona baráž. Litvínov = teď semifinále a od této chvíle drtivá příprava na další sezonu.“
A hráči si při té lopotě můžou pobrukovat: Aj tak sme stále frajeri!