ISEAS-Yusof Ishak Institute provádí své průzkumy State of Southeast Asia od roku 2019. Letos je to poprvé, co se v něm větší část respondentů přiklonila k Číně (50,5 procenta) než k USA (49,5 procenta).
Pro srovnání – ještě minulý rok 61,1 procenta obyvatel jihovýchodní Asie preferovalo USA, 38,9 procenta Čínu.
„Zdá se, že je to začátek trendu, protože je to poprvé, co Čína skutečně předběhla USA,“ uvedl k nejnovější výroční zprávě Danny Quah, děkan fakulty veřejné politiky Národní univerzity v Singapuru.
Z vyzpovídaných zemí Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), měla nejlepší výsledky Čína u Malajsie (75,1 procenta), Indonésie (73,2 procenta) a Laosu (70,6 procenta). Portál Nikkei Asia podotýká, že zmíněné státy těží z čínských investic prováděných v rámci mamutího projektu Nové hedvábné stezky. Například v Indonésii Čína pomohla se stavbou zdejší první vysokorychlostní železnice.
Politolog Chong Ja Ian z Národní univerzity v Singapuru podotýká, že významným faktorem je i současný izraelsko-palestinský konflikt. „Přesahuje to fakt, že v jihovýchodní Asii žije početná muslimská populace. Ochota USA zdržovat a vetovat procesy OSN zaměřující se na jednání Izraele snížila důvěru v oddanost Washingtonu vůči současnému, na pravidlech založenému mezinárodnímu řádu,“ řekl Chong listu The South China Morning Post.
Celkem sedm států – Brunej, Kambodža, Indonésie, Laos, Malajsie, Myanmar a Thajsko – si v odpovědi na otázku, koho „ze strategických soupeřů“ by si musely v případě přinucení vybrat, zvolilo Čínu. Naopak Singapur, Vietnam a Filipíny daly přednost USA. Filipíny v poslední době mají velmi napjaté vztahy s Čínou kvůli sporným vodám a střetům svých lodí s čínskými.
Podle Sharon Seahové, vedoucí výzkumnice průzkumu, výsledky ukazují, že ve skutečnosti neexistuje jednotný postoj ASEAN vůči oběma hlavním geopolitickým rivalům.
Obavy z čínského obra
„Každá země si udržuje vlastní agenturu a názory na binární otázku USA–Čína. Proto nemůžeme předpokládat, že region má na Čínu nebo USA jednotný názor. Státy uplatňují odlišný kalkul na své bilaterální vztahy s každou velmocí,“ uvádí Seahová.
I Vietnam a Filipíny mají s Čínou navzdory nedůvěře významné ekonomické vztahy, které ukazují na značnou hospodářskou sílu Pekingu v regionu. Ta do určité míry znepokojuje i ty státy, jejichž preference směřují k Číně.
Podle Seahové čínské „popularitě“ neodpovídá její schopnost působit na druhé prostřednictvím takzvané „měkké síly“. „Míra důvěry v Čínu, že ‚dělá správné věci‘ klesla, zatímco míra nedůvěry zaznamenala mírný nárůst,“ podotýká Seahová, že vojenská a ekonomická moc Číny vzbuzuje obavy.
Zklamání z USA
Pokles důvěry v USA, který výzkumníci zaznamenali například i u spřáteleného Vietnamu, pak do určité míry souvisí právě s obavami z Číny a snahou její vliv balancovat prostřednictvím Ameriky. V průzkumu 38,2 procenta respondentů uvedlo, že úroveň angažovanosti USA v jihovýchodní Asii se za vlády prezidenta Joea Bidena snížila, jen 25,2 procenta respondentů uvedlo, že se zvýšila.
„V jihovýchodní Asii existuje vysoká míra očekávání a touhy po angažovanosti USA, zejména po jiných druzích angažovanosti, než jaké USA ve skutečnosti nabízejí,“ myslí si Bonnie Glaserová, výkonná ředitelka indo-pacifického programu v americkém think-tanku German Marshall Fund.
Státy ASEAN si mezi oběma mocnostmi nechtějí příliš vybírat. Jen osm procent respondentů uvedlo, že by si jejich země měla zvolit jednu stranu. Pro 46,8 procenta oslovených lidí by státy jihovýchodní Asie měly posílit své postavení, aby mohly čelit tlaku ze strany Číny i USA.
ISEAS-Yusof Ishak Institute provedl průzkum v lednu a únoru letošního roku. Vyzpovídal 1 994 lidí, z toho větší část z soukromého sektoru. Respondenti se rekrutovali i z vlády, akademického světa, nevládního sektoru a místních a mezinárodních institucí.
