V bohatých zemích je řešení snadné. Stačí si pořídit brýle. Pro obyvatele chudých států může být ale optická pomůcka nedostupná. Zhoršení zraku přitom snižuje možnosti pracovního uplatnění. Bez brýlí je nemožné navléct nit, očistit suroviny před vařením, nebo třeba i sklízet čaj.
Skupina výzkumníků vedená Ellou Gudwinovou z newyorské nadace VisionSpring zkusila zjistit, do jaké míry brýle člověku pomohou. Zajímala je finanční stránka věci.
Nové nejpřesnější hodiny mohou bezchybně tikat 40 miliard let. Je to víc než trojnásobek stáří vesmíru |
Navštívili 56 bangladéšských vesnic. Našli v nich 824 dospělých splňujících kritéria presbyopie se zrakově náročným zaměstnáním. Náhodně je rozdělili na dvě zhruba stejně velké skupiny. První měla 423 lidí, druhá 401.
Příslušníkům první skupiny dali výzkumníci brýle hned na místě. Příslušníkům druhé je věnovali až po osmi měsících. Zajímal je rozdíl v příjmech. Výsledky výzkumu zveřejnili vědci v časopisu PLOS ONE.
Brýle podle nich dokázaly zvýšit průměrný plat o 33,4 procenta. Mzda v první skupině se zvýšila z 35,3 dolaru denně na 47,1. (Přepočteno je to asi z 825 na 1 100 korun). Jednoduché, úplně obyčejné brýle se přitom dají sehnat už přibližně za tři nebo čtyři dolary (70 až 90 korun). Jejich pořízení se tedy vyplatí.
Nadace VisionSpring se distribucí brýlí zabývá už delší dobu. Dosud je poskytla asi 1,2 milionu lidí ve 29 zemích. Celkové zvýšení hospodářské produktivity prostřednictvím zrakové kompenzace odhaduje mezi dvaceti a třiceti procenty. Přepočítáno to vychází okolo 61 miliard korun.
