Geneticky modifikované plodiny sklízejí zemědělci ve světě z každého sedmého hektaru orné půdy. Oproti tomu je chov geneticky modifikovaných hospodářských zvířat zanedbatelný, nicméně to se už brzy může změnit. Pokud se totiž naplní plány britské biotechnologické firmy Genus, začne svět ve velkém konzumovat geneticky modifikované vepřové.
První vlaštovka je už tu: chov geneticky upravených prasat z produkce Genusu jako první na světě povolila Kolumbie, nicméně ve hře jsou i dominantní producenti vepřového, jimiž jsou Spojené státy a Čína. Americký Úřad pro potraviny a léčiva by měl rozhodnout o chovu modifikovaných prasat již do konce letošního roku.
Představa, že se zrovna Norové nechají přesvědčit ke koupi geneticky modifikovaných ryb, vypadala nereálně. Přínos v podobě zdraví prospěšných látek se ale ukázal jako silné lákadlo.
O geneticky modifikovaných prasatech se hovořilo a psalo hlavně v souvislosti s tzv. xenotransplantacemi, kdy jsou orgány zvířat s cíleně upravenou dědičnou informací transplantovány pacientům, pro něž není k dispozici vhodný lidský dárce. V prvních klinických testech už američtí chirurgové transplantovali prasečí srdce a ledviny. To už známe, firma Genus ale přichází se zvířaty určenými pro výkrm ve vepřínech. Chovatelům nabízí prasata odolná vůči nebezpečné nákaze tzv. prasečím respiračním a reprodukčním syndromem.
Virový původce onemocnění byl poprvé odhalen v amerických chovech v roce 1987, dnes je tato choroba rozšířená po celém světě a ročně způsobí škody odhadované na 3,3 miliardy dolarů. Virus napadá plíce, ale i další orgány, u selat bývá onemocnění smrtelné, dospělá zvířata mívají narušenou plodnost. Proti chorobě jsou k dispozici vakcíny, ale jejich účinnost není nijak závratná. Před osmi lety však oznámil tým amerických biotechnologů v čele s Randallem Pratherem z University of Missouri narození prasat, která jsou proti respiračnímu a reprodukčnímu syndromu stoprocentně odolná. Nenakazí se ani „koňskou“ dávkou viru.
